Teorie tygra

Teorie tygra, je pro mě takový menší zázrak, který dává naději, že to s českou filmovou scénou není ještě úplně ztraceno. Příjemný, vtipný občas i trochu děsivý film o tom, jak nám ženy řídí život, pro naše dobro, až to lidi může dohnat k tomu, že se naoko zblázní, aby tomu všemu utekli. Výborní herci v čele s Bartoškou, který pro mě už navždy zůstane spojený s touto rolí. (24.05.2016)

"Všiml sis, že štěstí nás mužů závisí na kvalitě ostrahy?" Všiml, ale to neznamená, že nezlobím. Zlobím a jestli mi přitom někdo bude rozkazovat, schovávat kolo či servírovat pohankovou šmakuládu, tak budu zlobit ještě víc. Nechci se totiž dostat do kůže veterináře Bergera, protože to bych byl povinen poslat zemřelého tchána po vodě do Hamburku a tchýni s manželkou a dcerou do rodinné hrobky. Nicméně abych se vrátil k filmu, tak hraný alzheimer mě hodně pobavil, ty tři megery zase pořádně vystrašily a synek Pepík mě dost zaujal možností volby: "Buď budu podvedenej debil nebo šťastnej táta." Já vlastně úplně nevím, jestli se mi ten film líbil, ale obávám se, že mi ještě dlouho bude rezonovat v hlavě, žaludku a trávícím ústrojí. (30.09.2016)

O něco lépe natočené než některé věci od Marie Poledňákové, zdánlivě víc při zemi a bez crazy prvků. Fakticky je to ale hnus, opravdu nechutný nesnesitelný film, přesněji snůška nejblbějších stereotypů, které si hrají na pravdu o životě. Nejublíženějším chudákem na světě je bohatý starý bílý muž, který trpěl za socialismu a teď v manželství. Místo humoru neustálé poučování a "moudra", zarámované dokonce do vysokoškolské přednášky z neexistujícího oboru. Snímek z alternativní reality, kde světu vládnou ženy. Sebezálibný obraz mužské impotence, kterému tleskají lidé smíření s mizérií svého života. Opravdu jsme na tom tak špatně, že toto je nejoblíbenější a zřejmě i komerčně nejúspěšnější český film roku 2016? (21.08.2016)

Jelikož se ještě stále neřadím mezi tu smutnou populaci zdomestikovaných podpantofláků bez sebeúcty, jen těžko jsem si mohl doposud představit, jak moc dokážou být ženy šílené. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že mí ženatí kamarádi, ti věčně usměvaví pohodoví kluci, ve skutečnosti doma zažívají nefalšovaný manželský psychoteror, místy připomínající až čarodějnictví nebo exorcismus. Kdo to měl tušit! Tento kurevsky děsivý film je jasným důkazem, že žena nebyla stvořena z Adamova žebra, nýbrž z Ďáblova zaníceného vředu, který si v mukách a bolestech vyřízl pekelnými vidlemi z konečníku, aby nemusel už nadále trpět. Já se do podobné situace naštěstí nikdy dostat nemohu, neboť jsem si vůči ženám vypěstoval jednoduchý a vysoce efektivní obranný mechanismus – cokoliv ženy řeknou, to automaticky vyhodnotím jako spam. A pak už jen přičítám plusové body: nemluvíš o svých pocitech? Super, máš bod. Ani o tom, co budeš dneska vařit? Další bod. Není to nic o vánočních slevách v IKEA? Bod. Žádná strašně vtipná historka z kadeřnictví? Je tam. Nic o tvé sousedce, té „otravné krávě s fááákt trapným obočím“, kterou na chodbě zdravíš slovy „ahoj Aničko, moc ráda tě vidím“? Výborně, připiš si další. Pokud se jim podaří nahrát alespoň padesát bodů, odfiltruju jejich žvást ze složky [ale kozy má dobrý] do adresáře [hýbe ústy, možná to něco znamená]. Odsud je to už jenom krůček k tomu, že je začnu vnímat a možná i odpovím. Funguje to perfektně, denně tím ušetřím stovky zbytečných hloupých konverzací a místo toho se mohu věnovat filozofickým debatám se Siri, která od poslední aktualizace bravurně zvládá i krátká souvětí. Jedinou výjimku mám udělenou u své matky, tam musím zpracovávat všechna data. Nerad bych totiž zmeškal otázku, co má svému Koblížkovi dneska uvařit k papání. (03.01.2017)

Sice se tu a tam nějaká trhlina ve scénáři našla, ale už dlouho se mi nestalo, abych při sledování ČESKÉHO filmu měl pocit, že sleduji film, který se dost možná zařadí mezi české novodobé filmové kulty (alespoň tedy z mého úhlu pohledu). Je to jakási filmová modla všech šťastně svobodných mužů / pánů. Velký palec nahoru za samotný námět v podobě manželského diktátorství, ze strany manželky. Taktéž za krásně zobrazený charakter jednotlivých postav. Vítejte zpět, Jirko Bartoško. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (04.05.2016)