Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

Drby o tom, že Hacksaw Ridge je ukrutná řezničina, se potvrdily. Minimálně scéna, kdy hrdinové poprvé vlezou na bojiště, fakt není nic pro slabé povahy a nejspíš se o ní bude chvíli mluvit. Jak to ale bude s filmem celkově, to neumím odhadnout. Mám však strach, že spousta diváků tohle nevydýchá. Gibson je skvělý režisér a ukazuje to tu nejen v samotných bitevních scénách, kdy si čas od času dovolí fakt hodně divoké věci, ale audiovizuálně celkově. Potíž však může být, že Hacksaw Ridge vypadá jako něco z minulého století. A ne z devadesátých let. Hrdina je naivnější a zapálenější pro dobrou věc víc jak Forrest Gump, postavy jsou občas vyloženě povrchní a všechno je tu buď černé (Dobbsi, jsi naivní idiot a dostaneš od nás po hubě) nebo bílé (Dobbsi, půjdeme za tebou i do pekla). Gibson se nejspíš právě o tohle pokoušel a když člověk přistoupí na pravidla hry, dostane hodně dobrý hrdinský příběh, u něhož možná budete pochybovat, jak moc má společného s realitou, ale užijete si ho. Pokud se ovšem na režisérovu vlnu nenaladíte, můžete Hacksaw Ridge solidně protrpět. Takže bacha! (15.05.2017)

Moc dobrý film, který se mi opravdu líbil, přesto jsem se chvílemi neubránil úsměvu. Gibson obratně balancuje na hraně patosu, kdy v klíčových zachraňovacích scénách hraje správná heroická hudba a vnitřní hlas hlavního hrdiny se obrací k bohu. Funguje to, protože Desmonda Dosse známe z civilu, víme že je to sympaťák a správnej kluk...ale stejně jsem si tam, nevím proč, furt představoval scény jak ze Žhavejch Výstřelů. Přišlo mi, že si to o to úplně říká, když už tam asi po desátý zvolával "Bože, dovol mi zachránit dalšího, a dalšího, dalšího, dalšího" a běhal tam v dělostřelecký palbě, kopal si ve zpomalenym záběru s granátem, jak s hakisákem, ale úplně nejvíc bylo jak táhnul Vince Vaughna na tý celtě a ten kosil japončíky. Říkám, super film ale jestli si něco zasluhuje parodii, tak tohle. (26.11.2016)

Když se Spielberg nezmůže na víc, než jen na filmíky pro nejmenší (kdy naposled šel nad PG13?), nastupuje Austrálie, aby na plátně rozpoutala nekompromisní jatka plné rozstřílených obličejů, utrhaných končetin, krys a červů. Gibson je po Millerovi další důkaz toho, že senilita se protinožcům vyhýbá obloukem a zůstává pouze nadšení a talent pro kvalitní filmařinu. (12.11.2016)

Kdyby na začátku dostala cihlou přes tlamu dětská verze Andrewa Garfielda, nikoliv její filmový bratr, celý film by dával mnohem více smyslu. Moc jsem nevěděl, jak vážně mám mladíka s výrazem božího prosťáčka, kterému příliš nedochází, jak fungují mezilidské vztahy, natož mezinárodní politika, brát. Film jej každopádně bere vážně dost na to, aby postupně ztratil veškerou kredibilitu. Zato debility nabízí koňskou dávku. Předpokládám, že závěrečná scéna nanebevzetí se do filmu zatoulala z nikdy neodvysílaného skeče Monty Pythonů. Jako z absurdního divadla je koncept, na němž celý film stojí. Učinit hrdinou největšího filmového ohňostroje vyhřezlých střev a rozstřelených hlav od Vojína Ryana silně věřícího pacifistu, který odmítá jakékoli násilí, mi přijde jako dost krutá ironie. Nezdá se ale, že by si ji Mel uvědomoval. Jatečních scén (brzy spíše otupujících než šokujících) nepoužívá k tomu, aby Desmonda dovedl ke zjištění, že válka je mnohem drsnější, než jak si ji představoval (potom by lépe fungoval i kontrast první a druhé poloviny filmu), ale aby ukázal, jak těžké to chlapec bude mít, chce-li bez pušky v ruce přežít déle než půl vteřiny. Zrození hrdiny, který odmítá násilí, je tak paradoxně podmíněno právě všudypřítomným násilím. Kdyby jeho kamarády netrhaly na kusy kulky a granáty zdivočelých Japonců (což je národnostní stereotyp, který vyšel z módy společně s Johnem Waynem), hrdinou by se stát nemohl. Nepochybuji, že v tom, co sám vnímám jako neřešitelný rozpor, někdo jiný najde průzračnou logiku, ale i kdyby mi film ze své podstaty nepřišel postavený na hlavu, horko těžko bych hledal důvody, proč jej někomu doporučit jako příklad toho nejlepšího, co letos v Hollywoodu vzniklo. Působivé a (přesto) vcelku přehledné zachycení válečné vřavy jsme dříve viděli mnohokrát a přehledná struktura vyprávění a učebnicová segmentace, díky které se nikdy nezačnete nudit, jsou kvality, jimiž se americké filmy chlubí již mnoho desetiletí. Hacksaw Ridge je zkrátka myšlenkově i formálně poněkud opožděným filmem. 60% Zajímavé komentáře: Marigold, InJo, jerry12 (03.12.2016)

Opravdu dokonale a sugestivně natočená brutální válečná akcička, až se jednomu tají dech. Ovšem než se začne tajit, a také potom, přes hodinu čicháte totálně žluklý puch z mordy chcíplého Válečného koně a vytíráte si z očí plačtivé soply životem zklamaných, extrémně obézních samic a přecitlivělých teploušů. Patetický kýč střídá kýčovitý patos a vy se modlíte za plechovou prdel a utlumený dávivý reflex, abyste bez větší psychické újmy přežili tuhle kudlankovsko vegetariánskou agitku, poháněnou Bohem, Svazem přátel kořenové zeleniny, Klubíkem bzučících dild Rosamundy Pilcherové, vyšinutými advenstisty a ukrutně slizkým megasprávňáckým jelimanem, jemuž se celou dobu máte chuť projít po xichtě v kanadách, přičemž toužíte jen po tom, aby nějaký ťamanský šrapnel co nejdříve ukončil jeho i vaše trápení. Takže fantastická válka nefantastická válka, to, co se děje kolem ní, je krystalicky nevkusný hnus a nevykalkulovanější řídká sračka pro milovníky venezuelských telenovel. Sadroš prostě sešpilbergovatěl a natočil cosi, co vám skvěle navodí pocit, jako byste olizovali perfektní kozy, poblité natráveným vlašákem. (28.11.2016)