Pravidla moštárny

Že Pravidla Moštárny jsou spolu s Gilbertem Grapem dva nejlepší Hallströmovy filmy je nad slunce jasné, ovšem zvolit jen jeden by byl pro mě nadlidský úkol. Oba jsou zatraceně citlivé a dojemné snímky a u obou jsme mohli být svědky dvou výborných hereckých výkonů, který zde však byl konečně po zásluze proměněn v oscara. Avšak je nutno podnotknout, že nemalou zásluhu na oblíbenosti Michaela Caine jako doktora Larcha má jednoduše ona scénářem předepsaná postava... Film tedy jako něžný doják, který "zabolí" i pohladí, funguje dokonale, od prvních záběrů sirotčince, přes poslední slova pana Rose "Ain't that right?" až po opětovný návrat k dětem, ale přesto mi právě tento přímočarý "lov" diváckých emocí brání udělit aspoň pomyslné procento navíc, které by hodnocení převážilo na stranu pěti hvězdiček. 9/10 (24.04.2008)

Tyhle komorní lidské příběhy mají své nepopiratelné kouzlo. Jestliže se pak kormidla ujme talentovaný režisér a v hlavních rolích se objeví takové persony jako Michael Caine( výjimečný výkon!), mladý "Spídy" Tobey Maguire nebo krásná Charlize Theron, mění se kouzlo v hotovou magii. Pravidla mošťárny jsou toho skvělým příkladem. Příběh nadaného hocha vyrůstajícího v sirotčinci, který se právě defenitivně rozhodl vydat se svou vlastní životní cestou, je plný kladných i záporných emocí znázorněných v tak přirozené formě, že je napoprvé snad ani nelze úplně zachytit. Lasse Hallström přesně diktuje pozvolné tempo a rozehrává dojemnou hru plnou porozumění a lásky, která se může vyskytnout i mezi naprosto odlišnými lidmi...) Plný počet ale dát nemůžu. U těchto filmů je hodně důležité, aby se svou myšlenkou a zpracováním zaryli divákovi hluboko pod kůži, ale taková síla vyprávění mi tady trochu chyběla. (03.07.2012)

Skvěle zahraný film s velmi solidním příběhem. Michael Caine si zahrál ve velmi vděčné roli a byl naprosto skvělý, což ocenili i páni akademici. Navíc je film podbarven krásnou hudbou, která vás chytí už na začátku. Ovšem musím vytáhnout i něco z toho negativního soudku. Film je strašně dlouhý a v takové střední pasáži už jsem trošku ztrácel chuť, protože se toho místy skutečně příliš nedělo. Talent se panu režisérovi upřít rozhodně nedá. Dokonce by ho mohl po hrstích rozdávat těm méně šťastným, kterých je ve filmovém průmyslu požehaně. Alespoň by jejich filmy nebyly tak bezduché. Můj celkový verdikt bude ovšem takový, že přes všechna pozitiva mě film emočně naprosto minul a z toho příběhu jsem orgasmus taky neměl. Takže to budou jenom 3*. (25.07.2012)

Lasse Hallstrom je podle mě dost nevyzpytatelný režisér, co vždy něčím překvapí, ale hlavně umí diváka solidně drapnout pod krk a vydusit ho. Tentokrát si ke spolupráci přizval trojici skvělých herců, Theronová, Maguire a Lindo, a aniž by sahal k lacinému moralizování, předkládá divákovi příběh, který ho donutí přemýšlet a uvědomit si, že jsou v lidském životě citlivá místa, která by měla zůstat nedotčená. Je to silné lidské drama, které se na první pohled tváří mile, ale na druhý pohled je jedovaté až běda. 60% (02.02.2009)

Krásný film. Skvěle napsané postavy, které nejsou ani trochu jednoznačné (hodně zvláštní pohled na postavu Delroye Linda), výborní Caine, Maguire a Theron. A ještě když se do toho naplno pustí Rachel Portman (její nejlepší hudba). Jen mě trochu mrzelo, když opouštíme ústav a vydáváme se s hrdinou do světa - ten malý svět kolem Caina se mi líbil o něco více. (25.07.2003)