Pravidla moštárny

Krásny a dojemný príbeh o prirodzenej potrebe človeka zaradiť sa do spoločnosti a každodenného života, aby bol nakoniec prinútený uvedomiť si, že svet tam vonku za bránami bezpečného útočiska nie je o nič lepší. K predlohe Johna Irvinga som sa ešte nedostala, takže s ňou nemôžem porovnávať film. Lasse Hallstromovi sa však podaril unikátny kúsok, Tobey Maguire ako typický "irvingovský" čudák hľadajúci svoje miesto, žijúci z okamihu na okamih, Charlize Theron ako kráska nespokojná so životnými pravidlami a úchvatná hudba, ktorej sila vyjadrovala viac, akoby sa na prvý pohľad zdalo. Nadpriemerná dráma o nutnom odchode k nájdeniu svojho miesta na tomto svete. (17.08.2008)

Lasse Hallström patří spolu s Milošem Formanem k těm evropským režisérům, kteří se nejlépe adaptovali v amerických poměrech a dokázali evropský smysl pro umělecké ambice skloubit se slušným řemeslem a komerčními zájmy velkých studií. Hallström stejně jako Forman se v nových podmínkách zaměřili na adaptace význačných děl slavných romanopisců a dokázali je zpracovat s mimořádnou pečlivostí a citem pro detail. Pravidla moštárny jsou kultivovaný a citlivý film o dospívání, hledání životních hodnot, smyslu pro povinnost a o lásce i přátelství. Není jednoduché zasadit film do prostředí sirotčince a vyvarovat se lacinému sentimentu, ale Hallströmovi se to myslím podařilo dokonale. Často objevuju v podobných filmech falešné tóny, ale tady podle mě nezazněly. Snímek má výborné herecké obsazení, Maguire i Caine hrají uměřeně a přesně, oba patří ve svých generacích k velmi významným a nepřehlédnutelným hercům. Jedinou vadou na kráse může být u některých diváků pomalejší tempo, ale to mi určitě nevadilo. Irwin nepatří ke spisovatelům, kteří by se filmovali lehko, ale Hallström v tomhle případě zabodoval. Celkový dojem: 95 %. (06.11.2011)

Velmi pěkný film s úžasným Tobey Maguirem ( kdo jiný by tak dobře zahrál Homera ) , má rozhodně tu pravou atmosféru , vynikající herce , hudbu , kameru. Jediné , co mi chybí do těch pěti hvězdiček je to , že přece jen znám předlohu a vím , že ještě dost tomu příběhu chybí. Kniha je dokonalost sama , film je velmi hezký. (18.04.2005)

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)

Teda ... to byla ale doba, co? Pravidla nejen moštárny se porušovala a nikdo se nad tím nijak zvlášť nevzrušoval. Ikdyž! Vzrušení tam přece jen bylo a jaké. Některé předvídatelné a zcela předpokládané a některé dost šokující. Film to byl jinak vážně milý, pomalu plynoucí, žádný zmatek a tak. Drama se konalo ryze v srdcích zúčastněných, kdy každé z nich svádělo svůj vlastní boj. Byla tam i jedna velmi dojemná chvíle, když si malý a zvídavý Fazy "konečně našel svou rodinu". Jediné co mi na filmu vadilo bylo obsazení Tobeyho. Jako pavouk byl fajn, ale já si na něj nemůžu zvyknout v tak jemném a citlivém dramatu. Zato Michael Caine zahrál svou roli lékaře, koketujícího s éterem, opravdu skvěle. 3,5* (28.04.2014)