Pravidla moštárny

Že Pravidla Moštárny jsou spolu s Gilbertem Grapem dva nejlepší Hallströmovy filmy je nad slunce jasné, ovšem zvolit jen jeden by byl pro mě nadlidský úkol. Oba jsou zatraceně citlivé a dojemné snímky a u obou jsme mohli být svědky dvou výborných hereckých výkonů, který zde však byl konečně po zásluze proměněn v oscara. Avšak je nutno podnotknout, že nemalou zásluhu na oblíbenosti Michaela Caine jako doktora Larcha má jednoduše ona scénářem předepsaná postava... Film tedy jako něžný doják, který "zabolí" i pohladí, funguje dokonale, od prvních záběrů sirotčince, přes poslední slova pana Rose "Ain't that right?" až po opětovný návrat k dětem, ale přesto mi právě tento přímočarý "lov" diváckých emocí brání udělit aspoň pomyslné procento navíc, které by hodnocení převážilo na stranu pěti hvězdiček. 9/10 (24.04.2008)

Člověk je lehce udiven tím, že Irving stvořil podle vlastní sarkastické a naléhavé knihy napohled lyrický film z dob válečných. Ale stačí nahlédnout pod povrch novoanglických vilek, javorových lesů, jabloňových sadů a písčitých pláží a člověk ví, že ho tam čeká leccos včetně tělíček nechtěných dětí. Maguire a Theronová dojímají, ale kreace Michaela Cainea je o pět tříd převyšuje. "Good night, princes of Maine, kings of New England." (24.06.2007)

Nádherný příběh, který měl smysl a mě od začátku zaujal. Do toho geniální herecké výkony hlavních postav (Tobey Maguire, Charlize Theron, Delroy Lindo, Michael Caine a mnoho dalších). Nejdříve jsem netušil proč je název filmu "Pravidla moštárny". Po delší době jsem pochopil. Zhruba do 112minuty a 30vteřiny jsem byl rozhodnutý, že perfektnímu dílu dám krásné čtyři hvězdy. Jenže ten emoční závěr mě dostal a už pěkně dlouho jsem si u nějakého snímku nepobrečel. Takže díky excelentně emočnímu závěru jsem se rozhodl pro plný počet. Měl jsem pouze jediný problém a to délku, jinak jsem naprosto spokojený.. 9/10 = 95% (14.06.2012)

Jinde ve světě odcházejí mladí muži z domova za vidinou nadějné budoucnosti. Tady v St.Clouds je těžké i vystoupit z vlaku, neboť tomu kroku musí předcházet závažnější rozhodnutí. Přijmout či opustit dítě…. Sirotčinec – žádné hororové psycho, ale místo, kde mohou být dětské duše, vyhlížející s nadějí návštěvníky i šťastné. JAKÝ JE SVĚT TAM VENKU? L.Hallström dokáže vykouzlit takovou atmosféru, že loučení se sirotky vám připadá jako největší tragédie. Dále je to film o jablkách, moštu, potratech a pravidlech, která možná nic neznamenají, ale jsou. Přesto vše je SIROTČINEC svými loučeními a návraty tím nejsilnějším zážitkem z filmu. Na to ostatní se taky dobře dívá, ale emoce, ty jsou tam, kde chodí spát PRINCI MAINŠTÍ, KRÁLOVÉ NOVÉ ANGLIE. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (21.05.2009)

Takhle silně už mě film dlouho nezasáhl. Pravidla moštárny je neuvěřitelně krásný, citlivý, upřímný a dojemný snímek, který se musí dotknout každého. Vlastně je to zase ten film, díky kterému jsem si uvědomila, proč mám tak ráda filmy. Tenhle film je ztělesněním toho, co já tak na filmech miluju. Ústřední hudební motiv už mě dojímá sám o sobě, krásná kamera, skvělá režie, výborní herci. Naprosto nádherný filmový zážitek, který ve mně zůstane. Nechápu asi jen jednu věc, jak je jen možné, že jsem film neviděla dříve. Už vím, o kolik jsem přišla, naštěstí jsem to mohla napravit. (08.10.2011)