Pravidla moštárny

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)

Takhle silně už mě film dlouho nezasáhl. Pravidla moštárny je neuvěřitelně krásný, citlivý, upřímný a dojemný snímek, který se musí dotknout každého. Vlastně je to zase ten film, díky kterému jsem si uvědomila, proč mám tak ráda filmy. Tenhle film je ztělesněním toho, co já tak na filmech miluju. Ústřední hudební motiv už mě dojímá sám o sobě, krásná kamera, skvělá režie, výborní herci. Naprosto nádherný filmový zážitek, který ve mně zůstane. Nechápu asi jen jednu věc, jak je jen možné, že jsem film neviděla dříve. Už vím, o kolik jsem přišla, naštěstí jsem to mohla napravit. (08.10.2011)

Smutek v očích sirotků, interrupce, smrt malého dítěte, incest, vražda, ochrnutí a to vše násobeno nejedním teskným smyčcem - tolik zábavy jsem si snad ani nezasloužil. Naštěstí toto dramatické drámo nepodnikalo nijak zvlášť zákeřné útoky na mé slzné kanálky, takže mohu se suchým okem poměrně objektivně konstatovat, že jsem viděl velmi dobrý film. (20.10.2011)

// Dlouho jsem neviděl hezčí film. A ne hezký, jako hezký, ale opravdu hezký ! Takové milé vyprávění, které se na první pohled tváři nezajímavě až nudně (moje chyba) ale když se do něj člověk dá, nemůže litovat. Spider-Man je tu mnohem větší sympaťák, Charlize "už jí zase miluju" Theron tu je neskutečně roztomilá a příjemná, Paul Rudd, i když se objeví jen na chvíly, sehraje naprosto pohodovýho kluka, co jde do války a nic si z toho nedělá. No a M. Caine, takového starostlivého, dobrosrdečného pána, kterému prostě na lidech záleží. Na všechno se pěkně kouká, krásně se to poslouchá a člověk si až říká, že by si to i sám chtěl zkusit. Stačí jen chtít. The Cider House Rules - 79% (05.07.2011)

Na konci jsem skutečně brečel. Tohle musí dostat každýho. Krásný, dojemný příběh, citlivě natočený. Jak to ten Lasse Hallstrom proboha dělá, že každý jeho film je opravdovou filmovou událostí? A herci? Strašně moc se mi líbí úsporné herectví Tobeyho Maguireho, Michael Caine byl výborný (ale nemůžu si pomoct, na Oscara to nebylo) a Charlize Theron už dávno není jenom ta modelka, která hraje, ale opravdu dobrá herečka a navíc nesmírně půvabná. A tak na závěr, přátelé, poděkujme osudu, že se to nedostalo do pařátků Jana Svěráka. Ten by tam zase narval "smutné oči Barči", nebo něco podobného a filmový divák by přišel zase o jeden hluboký zážitek. (20.09.2003)