...a jitra jsou zde tichá

Prapodivnej kočkopes, u nějž jsem dlouho váhal, nakolik se bere vážně - a ono to ve finále není na škodu. Tichá jitra jsou totiž ve svým celku tak nějak nepodlejzavě bezelstný, na emoce si dávaj bacha, nenudí ani chvíli a - možná SPOILER - je strašně sympatický, jak neslavně nechá všechny skončit. O tom byla celá řádka silných historických okamžiků - hrdinové totiž často neumírali v okázalých a důstojných pozicích. Sílu měl až dopad jejich činu. "Pět děvčat, jen pět děvčat! A neprošli jste. Nikam jste nedošli a teď zdechnete!" (14.03.2020)

Klíčová slova pro snadnější vyhledání HOMOcensorským vypičipávačem v dnešním zvratku budou: Kundín, pičí, prdelky, pichna a šukání. Intenzivně se tedy pomodlíme za duševní zdraví našich školáků a jdeme na to. *** Tak nám jitra zase utichla. A bylo to po všem tom řevu v posledních týdnech dost příjemné a osvěžující. Z originální verze vykuchali převážnou část komunistického patosu, původní odulé komsomolky se špatně oholenými kníry, přitažlivé pouze ze zoologického hlediska, nahradilo pár modelek, které se rozhodně nebály ukázat, jak ruská vojenská uniforma vzor 43 dokáže umně skrýt perfektní kozy a katalogové prdelky, načež zůstal jen výborně natočený, dobře odsejpající, napínavý a nijak neurážející akčňák. V něm navíc němečtí záškodníci berou ohledy na estetické cítění diváka, neboť kosí tu pičí soldatesku pěkně od těch nejhnusnějších a nejlepší pichny vydrží až do konce. Krása. Už od původního filmu mi však vrtá hlavou jedna věc! Opírá se to údajně o autentické příhody, proto si myslím, že náš hrdinný staršina, soustruh Fedot Impotentovič Nemrdin, jenž si tam po večerech v březovém háji raději zádumčivě leštil bajonet a ofukoval kulky, místo aby soudružsky ulevoval svým spolubojovnicím od urputného svrbění, patrně ve skutečnosti tajil před marxisticky HOMOfobním politrukem svou orientaci. Velet totiž tomu Kundínu (ano, ta karelijská zašívárna skutečně místy připomínala Hobitín) nějaký heterák, dává si každý den po večeři sendviče a tak do čtrnácti dnů oslovuje všechny přítomné „Vagíno Ivánovno“, protože by se z toho věčného šukání pomát. Ale to už by asi bylo kapku jiné válečné drama, třeba s názvem „A zori zděs svingrovije“. (11.10.2015)

Takovej obyčejnej film z války, kterej je okořeněn tim, že zde bojujou a umíraj ženy, což je trochu nestandardní. Pokud by tam místo pětice docela hezkých děvoček byla parta gopniků z Kyjeva, tak na to asi nikdo ani koukat nebude. Navíc mi film přišel docela zdlouhavej. Nedovedu si představit, jak asi vypadá originál z roku 1972, když ten má přes 3 hodiny. Jinak soudruh staršina ty skopčáky vyřídil stylem Rambo v podstatě sám. Řek bych, že většina z těch soudružek ve zbrani tam nadělala víc škody, než užitku. (08.11.2018)

“TAK DĚVČATA, JDEME NA LOV!...“ /// Protiletadlovej (ženskej) oddíl kdesi v ruský prdeli… postupný flashbackový představení hlavních aktérů (aktérek), který přerušuje všední život. Taky vypravěč, navozující válečnou poetiku. Moc hezký! Provázanost soudruhů vojáků s divákem funguje na 120% (komu by se taky nelíbilo vočumovat ruský (mladý) holky). A pak jednotka o velikosti 6 vojáků vyráží plnit bojovej úkol. Neznalost originálu neomlouvá, ale zato slibuje nevokoukanej zážitek. A taky že jo! Bojový dobrodružství, ve kterým je jedno kdo koho zastřelí, páč jde vo to, kdo koho přechčije. Škoda, že závěr je takovej sentimentální… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmenou povídku, kterou napsal Boris Lvovič Vasiljev v roce 1969 (ani sovětskej film z roku 1972), neznám. 2.) Přemejšlím, kdy jednotce vyhlásit „koupací den“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (27.06.2017)

Kolegu verbalovi se podařil husarský kousek, svým komentářem mě na film nalákal (ačkoliv originál jsem viděl a nelíbil se mi, nejvíc kvůli zmršenému druhému dabingu) a hlavně přesvědčil, že v remaku jde o sex.... Ten se samozřejmě nekoná, a já tak musím smutně konstatovat, že i bez komunistického patosu je to pořád patos. Ačkoliv fricové útočí, soudruh staršina Fedot si stihne s umírajícími soudružkami pěkně popovídat a naslibovat hory, doly, zaopatrovací ústavy. Kladně hodnotím akčnost (kromě posledního zúčtování se soudružkami), nálety kamery (až ke konci jich začalo být moc) a skvělou přírodu, a samozřejmě záběry ze sauny a od vodopádu. Asi bych pichny neřadil od nejlepší po nejhorší, ale s přehledem nejdokonalejší výbavu měla Evgeniya Malakhova, klip potom tady. Uvažuje se o natočení filmu pro dospělé na stejný námět. (25.10.2015)