Třetina noci
Trzecia część nocy
The Third Part of the Night
Tretia časť noci
Režie:
Andrzej ŻuławskiKamera:
Witold SobocińskiHudba:
Andrzej KorzyńskiHrají:
Małgorzata Braunek, Leszek Teleszyński, Jan Nowicki, Jerzy Goliński, Anna Milewska, Michał Grudziński, Marek Walczewski, Hanna Stankówna (více)Obsahy(1)
Myšlenkově i formálně neobyčejně originální debut, který začátkem 70. let vyvolal v Polsku velké diskuse. Děj, zarámovaný citátem ze Zjevení sv. Jana, se odehrává v kulisách okupovaného Krakova. Ve zvláštním oddělení tu pěstují vši, které přenášejí tyfovou nákazu. Zaměstnanci je krmí vlastní krví oplátkou za zvýšené potravinové příděly a osobní dokumenty, které je chrání před uvězněním. Krmí smrt, aby sami mohli přežít. Z jejich bacily zamořené krve se při vhodném dávkovaní stává lék. Na psychickém profilu hlavní postavy se podepisují strach, deprese, nejistota a obsesívní touha po vnoření se do jiné bytosti a ztotožnění se s vlastní společností a národem, s jejich potřebami a ideály. Povídku pro film napsal režisérův otec jako prostý realistický příběh, jehož aktérem byl kdysi sám. Režisér vybudoval nový, současný pohled na dobu a pocity, o nichž slyšel a přemýšlel. Metaforická invence vychází z fascinace tématem "jak se bránit před zpustošením, které přináší válka v emocionální a morální sféře". Surrealistické vidění skutečnosti, dialogy ve stylu literární absurdnosti a exaltované herecké projevy vytvářejí ve filmu s barvou krve a apokalyptických hrůz atmosféru úzkosti, vzrušení a vnitřního neklidu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Ťažkotonážne, pochmúrne,depresívne,odpudzujúce,desivé,znepokojujúce s neprirodzenou atmosférou.Tento film je veľmi odlišný od bežnej filmovej produkcie.Ale v Poľsku bolo urobených viac takýchto filmov.Film sa odohráva z veľkej časti v meste Ľvov,ktoré leží teraz na Ukrajine,ale vtedy ešte patrilo Poľsku,v tom čase bolo ale Poľsko okupované Nemcami.V celom filme nie žiadny normálny moment,všetko je tam akosi roztrieštené,veľmi ťažko sa to dá opísať,hoci dej nie je nijaký zložitý.Pripomínalo mi to hodne Franza Kafku.Všetko v celom filme je veľmi bezútešne,všetci sú veľmi skľúčený a žiadny úsmev v celom filme nie je.Hneď začiatok filmu je hodne krutý.Občas film pripomína aj Ingmara Bergmana.Naprosto šialená zaležitosť.Keď si spomeniem na ten ústav na výskum vši,ktoré prenášajú týfus,tak mi je ešte aj teraz zlé.To nie je film pre každého. ()
Válečné psycho. Andrzej Zulawski natočil o deset let později o něco známější thriller Posedlost, snímek, který kladl vcelku těžké nároky na diváka. To samé je nutno očekávat i u Třetí části noci. Nelze tento film jednoznačně uchopit ani pochopit. Hlavně bych rád zmínil velmi povedenou hudbu Andrzeje Korzynskiho, která dobře vykresluje atmosféru snímku. ()
Polský Josef K v halucinačním oparu umírajícího Krakova svádí marný boj sám se sebou ve snaze najít světlobod svého počínání. Prostřednictvím sugestivní ruční kamery (a jejích mikroskopických pohledů), absurdních cákanců krve, paranoidně roztroušeného syžetu a nechutně mrazivých lokací dovede Třetí část noci přenést na jedince vzácnou a podmanivě odpornou atmosféru druhé světové a neschopnosti vymanit se z točícího celku. Ačkoli je Třetí část noci především psychologický horor, krvavé záběry vší by obstály jako solidní monster film. ()
Vysávanie príjemného, ušľachtilého zo životov prisatím sa vší na kožu. Hmýriacie sa tvory, ako záchrancovia života v prísľube z nich vyrábanej vakcíny. Degradácia tela i práce za získanie obživy. Atmosféra zmaru, riešiaca guľkou do hlavy každý náznak odporu. Slepota vodcu rebelov, vzletne protestujúca, no nevidiaca zmysel ani cieľ zriadenia, ktoré by malo nahradiť despotizmus. Rasizmus a selekcia panujúceho režimu zasahujúca jeho odporcov - pasujúcich sa za hodnotnejšie morálne autority, než ostatní ľudia. Alegória prežívania v dusnej šedi totality, prehliadka zástupných citov, predzvestí pádu. Minulosť kráčajúca prítomnosťou, nedefinovateľné a nejasné hranice vnímania i prežívania. Otcovia ničení postojom potomkov, potomkovia končiaci guľkou tyrana, matky strácajúce partnerov... Nemožno povedať, že ide o príjemný film. Viacero explicitne nechutných obrazov násilia a krvi a symbolických scén ukazujúcich zhnusenie v spoločnosti zúfalstva a tyranie. Nádej v podobe zatiaľ márneho, často tápajúceho, ešte častejšie potlačeného, ale predsa sa vzmáhajúceho odporu. Poliaci však takéto pochmúrne existenciálne podobenstvá majú akosi v krvi, čo je dané ich históriu hrdého, no až príliš často rozdeľovaného, zradeného a porobovaného národa. ()
Film je situovaný do obdobia 2. svetovej vojny, okupovaného mesta Krakow a je skutočným príbehom. Michal prežil veľkú tragédiu, keď na vlastné oči videl, ako mu postupne v rukách Nemcov zahynula manželka, matka a syn. On a jeho otec prežili lebo boli na prechádzke v lese. Pridal sa k podzemnému odboju a utekajúc z neúspešne vykonanej sabotážnej akcii, gestapo zatklo muža, ktorý bol oblečený ako on. Svedkom tejto scény bola tehotná žena, manželka zatknutého muža. Bol prítomný pri pôrode a cítil sa byť viazaný im ďalej pomáhať a dostať jej manžela z rúk gestapa. Dostal sa do ústavu vo Ľvove, kde kŕmil vlastnou krvou vši za zvýšené prídely potravín. V meste Ľvov bol ústav profesora Rudolf Wiegl, ktorý vo veľkom vyrábal vakcíny proti týfu pre nemeckú armádu. Tu bolo zamestnaných okolo 10 tisíc ľudí, ktorých práca v tomto ústave bola krytím pred odvlečením do Nemecka, respektíve do koncentračných táborov. Tzv. kŕmenie vši (u mužov sa robilo na lýtkach a u žien na stehnách), robilo množstvo osôb z oblasti kultúry, odboja. Zároveň dostávali aj zvýšené prídely na potraviny, ktoré im umožňovali prežiť. Kŕmili smrť, aby mohli prežiť ()
Reklama