Režie:
Jiří StrachScénář:
Petr HudskýKamera:
Martin ŠecHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Jiří Langmajer, Zuzana Kanócz, Stanislav Majer, Miroslav Donutil, Michal Dalecký, Zuzana Kajnarová, Michal Dlouhý, Jana Štěpánková, František Němec (více)Série(3) / Epizody(21)
Obsahy(1)
Nález těla krajského politika Karase, kterého vrah zabil v duchu středověkých mučících praktik a tělo pečlivě naaranžoval v podivné scéně, rozpoutá policejní honbu za sadistickým pachatelem. Ten staví vyšetřovacímu týmu do cesty složitou sérii vražd, které svojí krutou obřadností otřásají místním regionem i samotnými kriminalisty.
Kořeny složitého případu sahají až k vraždě mladé dívky ze Slovenska, která zemřela podobně záhadným způsobem jako Karas. Případu se tak ujímá tým s dvojicí zdánlivě nesourodých vyšetřovatelů. Jsou jimi kriminalista Michal Remeš (Jiří Langmajer), negativně ovlivněný ne příliš stabilním soukromým životem, a Tamara Berkyová (Zuzana Kanócz), policistka z Bratislavy trpící absencí schopnosti komunikovat se svým okolím bez předpojatosti a předsudků.
Na konci sérií vražd, loupeží a naaranžovaných nehod najdou policisté cestu na konec „labyrintu" a uvěří naději na dopadení pachatele. Důležitou pomocí je jim paradoxně také obraz Hieronyma Bosche Poslední soud, kterým se pachatel v provedení svých krutých činů nechává zjevně inspirovat.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (360)
Příjemná napínavá detektivka. 1) Již 42letý režisér Jiří Strach sice tímto seriálem díru do světa neudělá, ale odvedl velmi slušnou řemeslnou práci._____ 2) Výbornému hereckému obsazení dominuje přesvědčivý 49letý Jiří Langmajer (vyšetřovatel Remeš), příjemný 37letý Stanislav Majer (Remešův kolega Grossmann), stále pěkný 40letý Pavel Batěk (kriminalista Petr), vždy výborný 64letý Miroslav Donutil (náčelník Oliva), výstižný 56letý Miroslav Táborský (akademik Vrbata - znalec středověkého umění) a neurazí ani obtloustlý 27letý Vojtěch Kotek (policista Soudek)._____ 3) Obzvláště mě zaujala hudba 32letého Ondřeje Brzobohatého._____ 4) Zajímavý koment: Malarkey****._____ 5) 30.6.2017 - Druhá řada mě dost zklamala - 2*._____ 6) 21.12.2018 - Třetí řada - slabé 3*. ()
Výborné! V našich končinách konečně vznikl projekt, za který by se nemusel nikdo stydět. S Ulicí, Ordinací běžte naprosto do háje, na něco takového jsem čekal. Rozhodně to nedosahuje kvalit zahraničí, zejména co se týče scénáře, jinak se ovšem jedná o poctivou, řemeslnou práci, u které se mozek používal. Dialogy sice úsměvné a místy mi připadali neskutečně trapně, hlavně nedotažené rozhovory mezi těmi, kterým máme fandit - ovšem několik solidních hlášek se najde a časem začne i fungovat psychologie postav. Nejlepší byl jednoznačně Langmajer a Majer, úžasná chemie a oba působí přirozeně. Potěšila slovenská posila, ačkoliv její vztah s Langmajerem působí krapet naivně :-) a Vojta Kotek nehraje jako kretén, jeho postava nemá tolik prostoru, ale projde vývojem a dá se mu fandit. Potěší i zbytek policejní party, jejich nadřízený a inteligentní vrah. Jen finále mi přišlo dost překombinované... na druhou stranu tolik mrtvých, kladných postav jsem nečekal a padlo i pár slz :-)). Akce je přizpůsobená žánrů, takže pár kraťoučkých potyček, nějaká střelba... asi největší akcí zůstává střelba sniperkou v noci. Vizuál a režie naprosto v pohodě, sebejistá. Prý se chystá druhá série, za což jsem celkem rád, nějaký potenciál by se pro ní našel. Po Kobře a Úžovce další Česká, televizní paráda, na kterou budu vzpomínat pozitivně. A to jsem měl STRACH, že se toho nechytnu. 8/10 ()
"Majore, všichni víte, že máte mou plnou důvěru. Ale musíte taky pochopit moji situaci. Pořád mi někdo píše, volá, chce po mě jasné odpovědi a já je nemám. A teď jim mám ještě říct, že tu možná máme sériového vraha?! - Sériovej vrah je až od tří nahoru. - Děkuju" Strach vyměnil svého skladatele, tudíž mu novou hudbu seskládal Ondra Brzobohatý. Ten není vůbec špatný, jen by občas mohl trochu krotit emoce, protože hudba samotná občas odvádí pozornost od děje. Nové trio Langmajer-Majer-Kanócz není až tak špatné. Jen mě chvíli trvalo, než sem si na Langmajera zvykl, protože ho jako herce nemám nijak moc v lásce. Tady svou roli hraje vcelku solidně, ale pořád je mi tu sympatičtější, tak kontroverzní Kanócz. Z celého vyšetřovacího tria nejvíc vede zrzek Majer, který je na obrazovce sice míň, než už výše zmiňovaní, ale pořád mi je sympatičtější a působí přirozeněji. Samotný děj není nijak špatný, je výborně propracovaný a jako detektivka funguje výborně.Návaznosti do sebe zapadají a v závěru do sebe všechny dílky středověké krvavé řežby zapadají přesně, jak mají. Jen samotné vyvrcholení a samotné odhalení vraha trochu vyznělo do ztracena. Na Labyrint jsem byl hrozně natěšený a očekávání byla vysoká. Po výborné Ďáblově lsti, solidní Ztracené bráně je Labyrint dalším atmosférickým středověkým kouskem, kde se Strach utrhl ze řetězu a skládá mrtvolu vedle mrtvoly v komplexně promyšleném ději. Jen je škoda toho, konce, kde bylo odhalení vraha a motivů až moc rychlé, takže to trochu vyznívá do ztracena. Celkově jsem se seriálem spokojený, protože takhle kvalitní a poutavou detektivku v českých luzích a hájích, jen tak nevidíme. Strach povýšil českou filmařinu a jako režisér kvalitativně stoupá do výšin filmařské Valhaly. PS: O kvalitě seriálu určitě dost řekne i mezinárodní úspěch na festivalu v Cannes, kde o seriál projevily zájem i zahraniční televize, včetně USA. ()
Rozjezd slibný, zhruba v půli se pak našlo několik opravdu napínavých okamžiků (vybavím si hlavně podařený útěk z vrahova doupěte) a bylo to bez ironie zajímavé, jenže ten závěr... Ten závěr tomu zase zlomil vaz. Už předposlední epizoda s velikánským zátahem na hraně parodie, k němuž burácela Carmina Burana, leccos napověděla, a ta úplně poslední to bohužel potvrdila. Spolu se spravedlností nakonec v Labyrintu zvítězila trapnost a nechtěná směšnost (podpořená krom jiného i režisérovým cameo výstupem) a nemůže za to ani tak Jiří Strach, jako spíše scenárista Petr Hudský. Nejvíce to odnesl chudák Miroslav Donutil, do jehož postavy ukřičeného policejního šéfa se snad už více klišé nevešlo. O zdravotní sestře a neskutečně odbyté smrti jedné z hlavních postav raději ani nemluvím. ()
Galerie (493)
Zajímavosti (66)
- Ve 4. díle policisté ukazují na tabletu na mapě místo, kde auto srazilo Alenu Kovářovou (Petra Tenorová). Jedná se o aplikaci od Seznam.cz a modrá kapka, která je v záběru vidět na rohu displeje, ukazuje na místo, kde se člověk aktuálně nachází. V tomto případě se tak jedná o filmovou chybu, kterou filmaři prozradili, že natáčení probíhalo úplně jinde než v seriálu říkají. (ČSFD)
- Natáčelo se v Brně, hradu Boskovice, Doubravníku, ZOO Brno, Blansku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Na Labyrint jsem se děsně těšil. Už předešlé počiny z podobného soudku se mi od známého sympaťáka Jirky Stracha líbily a nebyl důvod si myslet, že tomu bude tentokrát jinak. Přece jenom jsem se lehce ve svém úsudku zmýlil. Nejenom, totiž, že se mi Labyrint líbil, on mě vyloženě nadchnul. Zkusím tedy nastínit okolnosti, které mě vedly k tomu, že jsem po dlouhatánské době pozměnil žebříček mých nejoblíbenějších seriálů a že mé nadšení nebere konce. Za prvé je tady příběh. Ten je perfektně vymyšlený, napsaný a přesně se trefuje do žánru, který se ve zdejších končinách moc nenosí a ke kterému s úctou vzhlížíme momentálně asi nejvíc k severským zemím. Je velice rozvětvený a po divákovi se právem žádá, aby zapojil šedé buňky mozkové a snažil se ve všech motivech, odbočkách a množství hlavních i vedlejších postav zorientovat. Zvláště po týdenní pauze to není vždy jednoduché, a tak s povděkem kvituji připomenutí předchozího děje. Příběh je perfektním spletencem detektivky, mysteriózního thrilleru a moderního noir žánru ve stylu „Dívka, která dělala kde co…“. K tomu trochu odkazuje i Zuzana Kanócz v hlavní ženské roli. Z vyprávění je cítit ponurost, depresivno, ale zároveň i nepřehlédnutelný rozdíl v podání českém a zahraničním. Žádná kopie True Detective nebo Se7en, nýbrž pořád ještě české reálie, prostředí a pokud to tak lze nazvat i české „chování“ postav a jejich nátury. Druhým nesporným kladem je herecké obsazení, na která má pan režisér prostě čuch. Langmajer, který už dávno není ucho v maskáčích je ztělesněné charisma a s, pro mě doteď neznámou, Kanócz tvoří výbornou dvojku, kde funguje jak profesní, tak i osobní stránka jejich vztahu. Výrazně mě potěšil i pan Donutil, který konečně nehraje nějakou karikaturu, ale mrzouta, který se snaží manévrovat v kleštích nadřízených a médií a přitom podporovat svůj vyšetřovací tým. Líbili se mi i Majer, Holub a další. Labyrint je podkreslen perfektní hudbou Ondřeje Brzobohatého, který zraje v jednoho z našich nejlepších skladatelů filmové hudby. Je až neuvěřitelné, že i ve scénách, které sami o sobě nejsou napínavé, cítíte díky jeho hudbě mrazení v zádech, plus Carl Orff - semper vivus. Režie Jiřího Stracha je prostě dokonalá. V celém seriálu snad nebyl moment (až na jeden, který popíšu později), kde bych si řekl, že to pan režisér už trochu přehání, nebo by naopak mohl víc přitlačit na pilu. Jistě, můj zvrácený vkus by nejraději viděl celý seriál jako mládeži nepřístupný, krvavější, temnější a méně politicky korektní, ale to jaksi nejde. Jistota a víra ve vlastní schopnosti je režisérovo obrovské plus a je vidět, že ani na moment nechce pochlebovat a zalíbit se tomu či onomu, je prostě svůj. Atmosféru buduje postupně, aby na konci každého dílu, a o to víc celého seriálu, zhoustla jako mlha u Rákosníčkova rybníku. Podobné pocity napětí u seriálu znám snad jen ze sledování Sherlocka a Dextera. O to víc mě mrzí posledních pět minut Labyrintu (vyjma camea pana režiséra s poněkud delšími vlasy :D), kde dořešení konfliktu Langmajerovy figury s dcerou rozmělňuje doznívající katarzi z odhalení celého příběhu a rozptýlí od závěrečného: “Ty vole, a je konec!“. Co dodat na závěr? Cítím neskutečnou radost, že jsem mohl být těch sedm týdnů zavřený v Labyrintu Pana Režiséra Stracha a nechal se neskutečně strhnout celým seriálem, který mi natolik sedl, že chci další a další Labyrinty. Nekonečně rád se v nich budu ztrácet a hledat cestu ven. Děkuji. () (méně) (více)