Anthropoid

Americký režisér Sean Allis se pustil do (podle svých slov srdcového projektu) režie filmu který pojednává o důležité událostí pro České a Slovenské obyvatele. Problém je, že Anthropoid vůbec nevypadá jako srdcový projekt. Je na něm vidět práce, je na něm vidět snaha, herci jsou fajn ale v podstatě to není nic speciálního. V celém filmu se mluví anglicky. Což by nevadilo. Ale když herci mluví anglicky a potom pronesou české slovo zní to hrozně rušivě. A hodně podivné je i přidání lásky do tohohle filmu. Přitom podle historie se Kubiš a Gabčik měli schovávat a žádné vztahy nenavazovat. První půlka tedy hraje na průměrnou štafetu. Ihned jak se ale odehraje atentát na Heydricha se z filmu stane to pozlátko které Ellis sliboval. a poslední scéna je tak emoční je jak by závěr filmu měl být. Pro někoho kdo událostí nezná to mohlo být super. Ale protoho kdo ví jestli se atentát povedl nebo ne, jestli atentátníci přežili nebo ne to není takové napjetí. Kubiš a Gabžik se ale jinak dočkali filmu který je fajn pocta jejich památce (Když si odečtu tak trochu podivnou první půlku) (12.10.2016)

U příležitosti dne válečných veteránů píšu tento komentář. Trochu mě k němu a návštěvě kina za účelem zhlednutí Anthropoidu vyprovokoval text redaktora Reflexu p. Tesaře (snad si jméno pamatuji dobře). Prý Češi si neváží parašutistů a málo na něj chodí. Nicméně i příběh velkých hrdinů i sebelepší téma může mít hrozné zpracovaní. Naštěstí to není případ tohoto filmu. I když se tu nabízí srovnaní s Atentátem (ano, zde nejsem originální) a ten i přes své chyby a staří je stálé o něco lepší. Ovšem některými částmi jakoby Anthropoid Atentátu vzdává hold. Setkal jsem se i názorem, že je to hrozně předvídatelné (co by někteří diváci za překvapení chtěli). Trochu mě mrzely chyby v úvodních a závěrečných titulkách. Pane Tesaři chodit na některé filmy může být dobrým krůčkem k vlastenectví a hrdostí, ale docela malým a možná zbytečných krůčkem. A to píšu s ohledem na den válečných veteránů a ne na přemrštěný nacionalismus. (11.11.2016)

Dvadsiateho siedmeho mája roku 1942 došlo v Prahe k atentátu na Reinharda Heydricha. Bol to vysoko postavený nacista, SS-Obergruppenfuhrer. Šéf Hlavného úradu ríšskej bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostnej služby (SD). V septembri roku 1941 sa stal zastupujúcim ríšskym protektorom pre Protektorát Čechy a Morava. Bol to bezcitný fašistický fanatik, čo ihneď aplikoval svoju nekompromisnú krutovládu, ktorú ukončili až dvaja československí výsadkári vycvičení vo Veľkej Británii. Rotmajster Jozef Gabčík a rotmajster Jan Kubiš sa podujali na to, že tohto netvora zabijú. Ak chcete vedieť ako prebehla akcia "Anthropoid", tak si pozrite celovečerný koprodučný kino film, ktorý v roku 2016 natočil britský režisér Sean Ellis. Je to veľmi kvalitne spracovaný dramatický historický snímok, ktorý prehľadne mapuje a približuje udalosti, ktoré sa odohrali v súvislosti s atentátom na Reinharda Heydricha prezívaného Pražský mäsiar. **** (02.06.2024)

Po dlouhé době film o "našich", za který se nemusíme stydět. Anthropoid byl čistě politický tah, který britům dokázal, že máme právo vrátit Československo zpátky na mapy. Ukázal, že na to pořád máme a je trochu divné, že ho natočil brit a ne Čech. Sean Ellis si dal dohromady svůj srdeční projekt a na celém snímku je to znát. Pomalejší rozjezd sice je, ale díky němu si Kubiš a Gabčík získají divácké sympatie a rok 41 určitě nekvaltoval. Rozdílné přízvuky mi nevadili, daly se vzhledem multinárodnostnímu obsazení čekat. Herecky super, Dornan se snaží, Murphy jede v Shelbyho módu (z Peaky Blinders) a obě holky jsou moc fajn. Atmosféra strachu i očekávání funguje na jedničku a finálové jatka v kostele v sobě mají naturalizmus i beznaděj. Jen to pitomé piáno to úplně ke konci kazí. Solidně natočený kus historie, který i přes drobné vady obstojí konkurenci. (28.09.2016)

Režisér se rozhodl pro film založený na skutečnostech, nepodsouvá nám dokument ani vypiplanou rekonstrukci jakou je např. Let č. 93, takže nemá smysl se zaobírat různými anachronismy nebo smyšlenými postavami. Nacisti zůstávají pouze anonymním, leč všudypřítomným nebezpečím, neboť je příběh vyprávěn výhradně z hlediska parašutistů. K atentátu totiž dojde zhruba po hodině, což však není příliš času na to, abychom se s postavami a jejich emocemi seznámili, ale režisér se snaží k představeným figurám vracet v poslední třetině filmu. Charakterizace parašutistů samotných je spíše jen načrtnutá, ale skrze několik krátkých scén, kdy muži zapochybují, dodává režisér léta glorifikovaným postavám, které jsou pro mnohé synonymem velkého hrdinství, rozměr lidské slabosti./// Známosti obou protagonistů působí poněkud vynuceně a Geislerová je na roli přestárlá. Dalším minusem je fakt, že britští herci svou angličtinu přizpůsobili tuzemské „čengliš“. Když se tak Dornan s Murphym představují jako čeští výsadkáři s rádoby českým akcentem, působí to nepatřičně komicky a sál se směje. Je to však možná lepší řešení, než kdyby byli všichni Češi předabováni, neboť postsynchrony nepůsobí nikdy dobře. Pokud odhlédneme od přízvuků, podávají všichni herci věrohodné výkony a některé možná překvapí, že pan Sadistický bičík dokáže skutečně dobře hrát./// Ellis nasnímal Anthropoid podobně jako svůj předchozí snímek. Obraz je tak v neustálém pohybu a kamera v polodetailech těká i při dějově klidnějších scénách. Mistrovskou sekvencí je boj v kostele. Postavy již nemluví a na řadu přichází nesmírně autentická a syrová přestřelka, v níž vzduchem létají granáty, kulky a kusy masivního kostelního zdiva. Perfektně sestřihaná akce zůstává po celou dobu přehlednou a nesmírně napínavou, i když víme, jak to dopadne. K intenzivnímu zážitku nepochybně přispělo obrovské plátno velkého sálu s bezchybným ozvučením. Parašutisté si nevyměňují pro americké válečné filmy typické vlastenecko-heroické repliky a ani nevzpomínají na své rodiny. Anthropoid zůstává téměř úplně prost patosu (výjimkou je např. scéna, kdy k odbojářům vtrhne gestapo za doprovodu tklivé houslové skladby), a pokud by někomu ona známá věta „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme se, slyšíte? Nikdy!“ připadala zbytečně kýčovitá, už je z něj asi cynik, který si nedokáže představit, že film by v rukou blockbusterového rutinéra nebo podfinancovaného českého filmaře dopadl o poznání hůře. [51. MFF KV] (28.09.2016)