Bílá nemoc

"Věčný mír. Vždyť je to přímo zločin. Zavřít toho chlapa." Jsem pacifista, nemám rád lidi vydělávající na válce a tak je mi Dr. Galén sympatický. Jednak umí léčit příčinu a nikoli následek choroby, samozřejmě prostředky na odstranění zápachu či morfiem, a taky nabízí svůj lék výměnou za Věčný mír. Jak však může dopadnout odhodlaný vizionář bez marketingových zkušeností? Beru Bílou nemoc jako stále aktuální varování a ačkoli mi černobílá dramata většinou nic neříkají, tak tohle je hodně silné. (06.12.2016)

Bílá nemoc film z roku 1937. Podle divadelní hry od K. Čapka, spolu s Krakatitem, podle mého dva nejlepší dramatické filmy zfilmované podle Čapkových původních předloh. Protiválečné podobenství : Hugo Haas (jako dr. Galén), který si mimochodem napsal i scénář, asi ve svém nejlepším snímku alespoň co se týče dramatického ztvárnění, určité závažnosti a vážnosti ale také jednání. Haas nepředvedl jen pouhý záznam z divadelního představení ND ale on tam dal i kus svého já. A tím si myslím že vzniklo naprosto stylově čisté a svébytné dílo, po filmařské stránce neuvěřitelně poctivé řemeslo. Ještě bych vyzdvihl výkon Zdeňka Štěpánka v roli maršála a ten Vydrův (baron Krog), Dostálův (ministr propagandy) a Karenův (profesor dr. Sigelius). V té době nevznikalo až zas tolik vyjímečných a dobrých filmů alespoň co se týče dramat. Jen si vzpomeňte jak je to už dlouho co ho ČT nevysílala snad osm let? Myslím si že by tento film měla častěji zařazovat do svého programu. Dávám 4* k těm pěti chybí ale jen malinko. Možná kdyby tam přeci jenom byla některá ta exteriérová scéna navíc tak bych o tom popřemýšlel. (20.05.2006)

Že by vůbec první film, mající ústřední motiv pandemie, která zasáhne svět? Předčil tak snad o dobré dvě až tři dekády některé americké hororové tituly, zabývající se destruktivním virovým propuknutím epidemického nebo pandemického charakteru. Film byl ale spíše aktuální protiválečným poselstvím při ohrožování světového míru neukojeným nacistickým Německem. V hlavní roli, stejně jako v režii, exceluje nedostižný Hugo Haas. V porovnání s filmem Krakatit, ač jsem je oba viděl naposledy před mnoha lety, někdy v období střední školy, jsem si tady toho pamatoval určitě ještě méně, a tak se u mě jednalo o příjemný návrat k významnému snímku naší kinematografie, natočenému ihned po vydání knižní předlohy, dnes už legendární Čapkovy stejnojmenné knihy, která nemůže chybět v žádném čtenářském deníku. Ač je film ve své výpovědi snad trochu naivní a některé záporné postavy nepůsobí tak černě a mocensky, jak by se dalo očekávat, stále se jedná o velký film, duchem i zpracováním. (04.04.2023)

Fenomén Hugo Haas je další nostalgickou připomínkou někdejší všestranné bohaté rozmanitosti První republiky. Jak hra, tak film jsou díly v nejlepším slova smyslu angažovanými, vědomě a plně sloužícími benešovské obraně proti hrozící totalitě Berlína, ale i Budapešti a Varšavy. Karel Čapek v dalším z vrcholů svého rozsáhlého, mnohovrstevnatého díla v scifi formě ukazuje s až zarážející předvídavostí budoucnost, která mohla zničit světové a zejména evropské lidstvo. Fascinující Haas v hlavní roli i monumentální Štěpánek jako diktátor tvoří dva osudové vrcholy filmu. Oproti divadelní hře byla vložena navíc scéna, která posouvá smysl celého děje do jiné, odlišné, optimistické polohy. Nikoliv náhodou tušíme za nejmenovanou malou zemí Československo. Občanská odvaha té doby může - a měla by - sloužit jako zrcadlo našeho dneška. Film by pro své nesporné kvaity určitě zasloužil - pokud již není - převedení na DVD nosiče. (25.08.2007)

S příběhem snímku jsem byl takřka dokonale obeznámen, ačkoli na knihu si teprve brousím zuby. Nepřišlo mi to až tak dobré, jako mnohé ostatní Čapkovy adaptace. Několik dialogů však disponuje neuvěřitelnou myšlenkovou silou, kterou prostě musím docenit. Čapek je bezesporu náš nejlepší spisovatel a já mu za jeho knihy děkuji. Tahle filmová verze není ani přes svůj velmi pokročilý věk vůbec špatná. Krásný obrázek snového světa plného naivních ideálů na všech stranách. Také by se nám tu hodila nějaká ta bílá nemoc až ještě pár set krát oelipsujeme kolem Sluníčka. Jinak tu budou velmi neveselé časy. Film na mě neměl ani zdaleka takový dopad, jako jsem u děl Karla Čapka zvyklý, takže se s hodnocením přidržím u podlahy. (18.10.2014)