Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Čekal jsem veleprůměrnou kouzelnickou výplňovku a světě div, ono se nakonec zadařilo. Fantastická zvířata 2 pochopitelně trpí syndromem jednoho z mnoha dílů velké ságy - podobně jako šestý Harry Potter, třetí Kapitán Amerika nebo sedmé Star Wars zkrátka nejsou pro někoho, kdo zabloudil do kina a chce soběstačný blockbuster. Pokud je však berete jako další návrat do známého světa, jenž vyřeší hrstku velkých otázek, aby mohl nastolit pár ještě zásadnějších, je to překvapivě osudová podívaná, která je "rowlingovská" až do morku kostí. Co přesně to znamená? Že je to na jednu stranu absolutní fan-service, na druhou ale film přetéká kouzelnickou hravostí a zůstává přesně v té outsidersko-hravé zóně, která tak šlapala u prvního dílu. Řemeslně to je od začátku do konce nádhera, směřování k potterovské sáze funguje, o zábavu se zvířaty není nouze... v jádru je prostě všechno na svém místě. Jen tu holt některé postavy vyfasovaly krátkou sirku (Creedance, Théseus...) a celý prostředek je tak zamotaný a utahaný, že to leckdo nerozdýchá. Pak ale nastoupí finále a... krucinál, už aby tu byla trojka, čtyřka a pětka! (7/10) (14.11.2018)

První díl ukázal, že diváci jsou pořád na tenhle filmový svět dost zvědaví a rádi zaplatí za to, aby se do něj vrátili. Co tedy uděláme ve dvojce? To, co dává smysl. Přidáme tam všechno, co by se mohlo líbit, aby se to dalo pár let ždímat. Tenhle přístup je v pohodě, takhle se to prostě v Hollywoodu s velkými filmy dělá, druhá Fantastická zvířata ale bohužel ukazují, že ne vždycky to je k dobru věci. Například u filmu, který režíruje ten největší filmařský rutinér, jakého má Hollywood k dispozici. Nebo který chce podojit studio tak moc, že si připraví tolik zápletek, podzápletek, postav, hrdinů a potvůrek, že vlastně nezbude vůbec čas na děj, jenž by alespoň elementárně dával smysl. A vyleze z toho jen fůra průměrné, i když dobře vypadající akce, spousta zvratů, za něž by se styděli i tvůrci Divokého anděla, a kotel odkazů na knihy a filmy, což si fandové nejspíš užijí. To poslední dělají Grindelwaldovy zločiny beze srandy dobře a pokud vyrazíte do kina s tím, že vám bude někdo jednoduše cpát pod nos věci, které asi máte rádi a asi je chcete vidět, užijete si to. Jako pokus nastartovat velkolepou fantasy sérii to ale brutálně zklamává prakticky ve všem. Nudný film. A občas snad i dokonce trošku trapný. (15.11.2018)

Z toho nedění v první části jsem byl zmatený jak chameleon mezi lentilkama, ale naštěstí jsem si alespoň užíval vizuálního mistrovství mistra Philippe Rousselota. Ovšem od chvíle kdy Grindelwald v Paříží máchne hůlkou se začnou dít velkolepé věci, film dostane tempo a originální kouzla podpoří dynamické vyprávění příběhu, svižný akční scény. Díky tomu všemu, zádla v mé divácké dušičce spokojenost a musím říct, že sestava Eddie Redmayne, Johnny Depp a Jude Law se mě více než zamlouvá a hlavně kvůli nim se těším na další díl. (15.11.2018)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)

║Rozpočet $200miliónov║Tržby USA $159,555,901║Tržby Celosvetovo $655,755,901▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $30,405,982║ Tržby za predaj DVD v USA $14,143,728║ Zívačka, zas sme museli druzgnúť na papuľu, klasický nevýrazný druhý diel, bez náboja. David Yates má prvým dielom milo prekvapil, tu akoby stratil inšpiráciu a nenatočil ani rutinnú podívanú. Tu sa to prevažne vezie len na tláchačkách a aj keď k niečomu konečne príde už to nikoho nezaujíma, rovnako ako vzťahy, či straty hlavných postáv, vôbec so záujmom diváka neotrasú. Pripomenulo mi to minuloročný výstrel do prázdna v podobe Justice League. /videl v kine: 45%/ (03.12.2018)