Aliho parťáci
Hudba:
Karel AntonínÚčinkují:
Jakub Kohák, Peter Altof, Martin Rota, Lejla Abbasová, FattyPillow, Petr Cífka, Jakub Steklý, Adam Lysek, Tomáš Zvelebil, Matúš Okajček, Veronika Dostálová (více)Obsahy(1)
Pět Youtuberů, dva hráči a překvapivý host v mixu bláznivé zábavy z jednoho pražského bytu hostitele Aliho. Hrajeme s Alim je zábavní show pro mladou generaci o tématech, která jsou jim vlastní – YouTube, hry, filmy, moderní technologie – v prvé řadě však humor a zábava. Pořad je sestaven z krátkých bloků a odehrává se v doupěti Aliho, kam si každý týden zve své přátele: talentované YouTubery a hráče, jimiž jsou Martin Rota, Vidrail, Expl0ited, Matůš, Stejk a Veronika. Pořadem bude provázet Tomáš Zvelebil alias Ali, který je rovněž jeho autorem.
Mezi stálé účinkující pořadu budou pravidelně přicházet hosté, kteří do světa internetu a YouTube zdánlivě nepatří – komici, sportovci a osobnosti technologické scény – z čehož při natáčení vyvěrají mnohé komické situace. Hosté přicházejí na návštěvu mezi stálé účinkující pořadu, baví se, komentují aktuální témata či hrají hry. Pořad je plný autentické zábavy, osciluje mezi dokumentárně zpracovanými pasážemi z dění na místě natáčení, komickými segmenty a originálními animacemi.
(TV Prima)
Recenze (262)
Díky masivní kampani na Facebookové stránce COOLu a tomu, že znám Martina Rotu a občas se na něj na YouTube dívám jsem tedy v sobotu zapl telku, abych se na ten zázrak podíval. První dojmy: Nízkonákladový seroš s žádnou pointou, kterému budou vytvářet sledovanost leda nějací známější YouTubeři (které já ale vlastně ani neznám). Celé se to odehrává v místnosti, která má být obývák, ale je velká asi jako dětský pokojíček. V té je na sebe nacpáno asi sedm lidí + host a ti tam hrají hry. Prvním hostem byl Jakub Kohák, který mi přišel, že se vůbec nebavil, naopak se asi sám sebe ptal, co tam dělá. A podobné pocity jsem měl i já. Na co se to sakra dívám? Proč u toho vůbec marním čas? Nemá to ani nějaký příběh, ani vtip, ani nic. Jen se vlastně dívám, jak pár týpků kecá o kravinách a jeden hraje hru. Toto si můžu doma udělat sám a ne se na to dívat v telce. Styděl jsem se před rodiči, že se na to dívám, takže jsem si to radši zapl v mobilu do slůuchátek. Po dokoukání jednoho dílu jsem konstatoval, že to byl naprosto promarněný čas a další šanci tomu už dávat nebudu. Hodnotím odpadem, toto v televizi nemá co dělat. ()
Jedna hvězda za Martina Rotu, který má jako jediný koukatelný obsah na youtube. Hrajeme s Alim nemá hlavu ani patu, je tam příliš mnoho lidí, žádná výpovědní hodnota a výsledek je pouze chaos. Koncept pořadu je v podstatě celý postavený na improvizaci, která v tomto podání bohužel začne po chvíli dost nudit. Na youtube by to asi fungovat mohlo, ale myslím, že do televize to nepatří. Záchrana pořadu by měla odstartovat změnou scénáře. Třeba zvát youtubery jako hosty, nenechávat je řvát jeden přes druhého. Nebo je rozdělit do samostatných částí, kde každý bude mít nějaké téma a budou tam maximálně tři, ideálně dva lidi a taky změnit nebo omezit animace. Klidně se nechat inspirovat youtube pořadem Netpuls. Každopádně jde tak trochu o historický moment, v tom smyslu, že youtubeři se dostali do televize s vlastním pořadem. Jen škoda, že se na to skoro nedá dívat. ()
Tak jsem po čase provětral odpad! Původní Hrajeme s Alim bych srhnul jako "meh", tohle je ale svěží asi jako žumpa u domova důchodců. To se zase jednou stydím, že patřím do subkultury hráčů. Sedět s partou kriplů na gauči, bavit se o hovně a pak to pustit do televize chce odvahu... a naprostou absenci soudnosti. ()
Pár krát sa mi stalo, že pri surfovaní televíznymi kanálmi som narazil na túto reláciu. Úplne ma ochromila jej primitivita a úbohosť, takže som chvíľu na to ostal pozerať. Avšak po prvotnom šoku som ihneď prepol na iný program. Pretože to čo tam predvádza rasovo neistý krpatý odjebek Ali je vskutku vrchol trapnosti. No ešte väčší kokot je ten nechutne tučný, masný, upotený dement, ktorý sa ocitol v úlohe spolumoderátora. A aby boli "Aliho parťáci" kompletní tak ku sebe pribrali teplého ťuťka Ondřeja Sokola. Odpad! ()
Představte si, že jste průměrný bílý středoevropan, jenž po práci skromně lační po sklence dobrého vína, misce pražených arašídů a pohodlí u televize. Přijdete tedy domů a ihned ze sebe strháte oblečení plné zvratků, jimiž vás ozdobila postarší paní v tramvaji, protože se jí udělalo z té rychlé jízdy nevolno. Jakmile ocelovým kartáčem dostanete zbytky vepřové čabajky i z bot, vyčerpaně odcházíte do sprchy přeleštit všechny propocené záhyby a při zuřivém mydlení imitujete sprchovou hadicí mikrofon a temperamentně si prozpěvujete úvodní znělku z filmu Kačeří příběhy: Poklad ztracené lampy. Po pravidelné večerní hygieně si konečně nalijete sklenku bílého Ryzlinku, posadíte se na semišový gauč, na klín hodíte misku a v poklidu zapnete televizi. Zrovna dávají Vtip za stovku, paráda. "Víte, proč blondýna zavírá oči před zrcadlem? Aby viděla, jak vypadá, když spí!!! Jáhahaha". Vyděšeně protočíte oči v sloup a rychle saháte po dálkovém ovladači. Na druhém kanále se zjeví milý a usměvavý Láďa Hruška, jenž zrovna vaří domácí guláš z fazolí a jaderného odpadu, a to vše zvládne svižně ukuchtit do neuvěřitelných třiceti sekund. Znechuceně odkládáte misku arašídů na konferenční stolek a jakmile vám Láďa oznámí, že právě jde z pneumatiky vyrobit vánoční cukroví, vyděšeně přepínáte na další program. Už to nemůže být horší, pomyslíte si, když v tom se v televizi nečekaně objeví pořad U Haliny v kuchyni, kde Halina zabírá víc prostoru než samotná kuchyň, takže na obrazovce kromě jejího těla o rozloze čtyř sněžných pluhů nevidíte už nic. Jakmile se Halina nahýbá do chlívku pro další prase, které se chystá nakrájet do cisterny, omylem odhalí kousek svého pozadí, do kterého byste očividně naprosto bez problémů zaparkovali i ropný tanker. Lehce se zadávíte ven se deroucí porcí sekané z odpoledne a zkoušíte další možnost. Přepínáte tedy na stanici Smíchov, kde běží retro Kolotoč s moderátorskou špičkou Pavlem Poulíčkem. Paní Olina svými chlupatými dlaněmi plnou silou roztáčí kolotoč a všichni diváci, produkcí posbíraní z psychiatrických ústavů pro mentálně postižené, se zatajeným dechem hledí na nebezpečně projíždějící políčko s Bankrotem. "Pé jako Milan", vykoktá ze sebe paní Olina a do nadměrně zarostlých rukou si otře propocené čelo. Trošku si ublinknete do vína a v tom si uvědomíte, že na Coolu běží ten nový pořad o hrách. Na tom se přeci nedá nic zkazit! A tak naposledy přepínáte. Jakub Kohák se se svým mentálně slabším asistentem snaží neúspěšně napodobovat Conanova Bezradného pařana a tak se během celého svého segmentu přítomné mentolky vytrvale ptá, kterým tlačítkem má vyhrát hru a není schopen si zapamatovat jednoduché rozložení ovládacích prvků na dualshocku. Nezkušený kameraman nejspíš s Parkinsonovou chorobou se třese jak čtyřiadvacetiletý IT student po prvním sexu a Kohák to sem tam nezapomene proložit krutopřísnou hláškou typu "ťuk ťuk, otevřete, jsem hodný gangster". Vydržíte to zhruba 42 sekund, odložíte na stolek i sklenku vína plnou vlastních slin a jiných tělních tekutin, demonstrativně si sundáte levou ponožku a na té se za ochotné asistence svého psa neodkladně oběsíte. () (méně) (více)
Galerie (15)
Photo © Archiv TV Prima
Reklama