Režie:
Michel FrancoScénář:
Michel FrancoKamera:
Yves CapeHrají:
Tim Roth, Elizabeth Tulloch, David Dastmalchian, Nailea Norvind, Claire van der Boom, Sarah Sutherland, Tate Ellington, Joe Santos, Michael Cristofer (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Pro Davida (Tim Roth) není smrt ničím děsivým a tabuizovaným. Pracuje jako paliativní ošetřovatel těch, kteří na ni čekají – často jako na vysvobození z nesmírného utrpení. Klidný, uzavřený, ale velmi soucitný muž usnadňuje umírajícím poslední dny života s něhou a pozorností, která z pohledu nezaujatého pozorovatele vyvolává otázky. Co Davida tolik přitahuje na blízkosti smrti? Jaké trauma z minulosti ho sužuje? A není jeho vztah s klienty těsný až příliš? (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (37)
Chladná, slovne chudobná, vizuálne depresívna a nepríjemne vecná sonda do života umierajúcich a do duše jedného veľmi nešťastného muža. Tu je krásne vidno, aká tenká hranica je medzi životom a smrťou. Príbeh o človeku, ktorého osobná trauma mu dovoľuje ako-tak žiť iba pri umierajúcom, pretože len tu, tak blízko smrti, môže vstrebať aspoň trochu tej bolesti z tak veľkej straty.... V takomto rozpoložení bol záver filmu pre Davida hotovým vykúpením. Čo je možno trocha na škodu, v niektorých momentoch sa mi odstup od hlavnej postavy zdal až moc veľký, ale inak veľká spokojnosť. 75/100 ()
Tim Roth tady zahrál zcela profesionálně roli paliativního ošetřovatele, ale za tím vším se skrývá mnohem víc. Určitě je to film k zamyšlení nad sebou samým, nad přístupem k takto nemocným lidem. Za sebe jen píši, že jsem si to pustila zřejmě buď v nevhodnou dobu a nebo naopak ve velmi vhodnou dobu. Smutné, beznadějné a alarmující, ne pro každého. A souhlasím, že ten konec byl už navíc. ()
Film o odcházení, který neví, kdy by měl sám skončit. Franco svůj portrét muže, který žije životy druhých, režíruje se stejnou metodičností, s jakou Rothův ošetřovatel pečuje o své umírající pacienty. Celky a polodetaily, pouze výjimečně nějaký detail. Dlouhé, převážně statické záběry, v nichž se zastavil čas. Jeho plynutí (i jakýkoliv jiný pohyb) nahradilo smiřování se s neodvratnou smrtí. Našemu hlubšímu soucitu s neobyčejně milosrdným a trpělivým protagonistou brání nekomunikativní vyprávění, zprostředkovávající pouze fragmenty z jeho minulého i přítomného života. Zatímco lidem, o něž se stará, je neocenitelnou oporou, v soukromí má k vyrovnanosti daleko. Vlastní existenci se snaží přebít fyzickou aktivitou (běh) a přijmutím plné zodpovědnosti za druhé, kteří mu přes prožitou tragédii dodávají sílu žít (poněkud paradoxně, vzhledem k tomu, že sami nemají dost sil ani na uspokojení svých bazálních potřeb). Odstup od nečitelného hlavního hrdiny, k němuž nás Franco vede, je částečně odůvodněn v úplném závěru, který nabízí silně rozporuplné, byť v jádru pochopitelné řešení Davidova problému, strachu přijmout odpovědnost za vlastní život. Nejen poslední vteřiny, ale celá závěrečná třetina, celkově konvenčnější a méně soustředěná než zbytek filmu, dělají z Chronicu nevyrovnanou záležitost. Tim Roth je ovšem skvělý od začátku do konce. 75% ()
Strach...slabosť..trápenie...smrť. Z týchto prísad vznikol jeden veľmi ťaživý, skľučujúci "portrét" o človeku, ktorý žije pre druhých. Z výčitiek? Z dobroty? Alebo iba nevie žiť ten svoj život? Za 93 minút som nedostala odpoveď ani na jednu otázku, možno pár náznakov. V posledných rokoch vzniká mnoho podobných výtvorov. Zvláštne plynutie, nezodpovedané otázky, ťažké téma, statická kamera...Nemusí to byť každému po chuti. Ja takéto veľmi môžem. Možno je ich mnoho, no málo takýchto filmov ma umlčí na celú dobu. V Chronic tiež nezaznie veľa slov, dokonca sa nevsádza ani na pohľady, ako tomu väčšinou býva v takýchto prípadoch. Franco vsádza na samotné osudy ľudí, ktorý potrebujú pomoc. Na pár momentov som strácala pozornosť, no koniec mi vyrazil dych... a atmosféru som hltala. Myslím, že 64% nie je odpovedajúcich. Sledujte. Nič viac netreba. ()
Skvelý Tim Roth ako ošetrovateľ nevládnych pacientov ma opäť presvedčil, že je jednotkou vo svojom remesle. Snímka bez zbytočných televíznych dojáckych omáčok zachytáva prácu sociálneho pracovníka, ktorý to nemá veru jednoduché. Nepríjemní pacienti, obvinenie zo sexuálneho zneužívania atď. Bez zbytočných emócií zachytáva pracovnú rutinu. A to sa mi na tom najviac páčilo. Čo sa mi naopak na tom nepáčilo bol epizodický dej a statická kamera, kde bolo síce dostatok strihov aby to nenudilo, ale aj tak mi to úplne nesadlo. Ináč ide o zaujímavý kúsok iba škoda, že to nemá pevnejší dej. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (4)
- Ve filmu nezazní žádná hudba. (ČSFD)
- Timeline: Světovou premiéru si film odbyl 22. května 2015 na filmovém festivalu v Cannes, kde soutěžil o Zlatou palmu. Získal zde cenu pro nejlepší scénář. V kinech se drama objevilo 21. října. (Hal_Moore)
- Kamera je většinou statická, stejně jako v ostatních filmech Michela Franca. (Hal_Moore)
Reklama