Režie:
Pedro AlmodóvarScénář:
Pedro AlmodóvarKamera:
Jean-Claude LarrieuHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Adriana Ugarte, Michelle Jenner, Darío Grandinetti, Emma Suárez, Rossy de Palma, Inma Cuesta, Nathalie Poza, Pilar Castro, Susi Sánchez, Daniel Grao (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Julieta žije sama se svou dcerou Antíou poté, co do jejich šťastného života krutě zasáhl osud. Po smrti Julietina manžela Xoana, Antíina otce, prožívají nejhorší období. Obě trpí, Julieta se uzavře do sebe a jejich tichá bolest je postupem času odcizuje. Když je Antíe osmnáct let, opustí svou matku bez jediného slova vysvětlení. Julieta ji více než 12 let zoufale hledá všemi možnými způsoby. Během té dlouhé doby zjišťuje, jak málo svou dceru zná. Až náhodné setkání s Antíou dává matce šanci pokusit se ji získat zpět. Osamělá a zlomená Julieta se rozhodne konfrontovat svůj život a říct dceři pravdu o osudových událostech, které jejich životy rozdělily. (Bioscop)
(více)Videa (9)
Recenze (104)
Do Rozkoše v oblacích se Almodóvar z principu nekritizoval. Nechvalně proslulá teploušská party na palubě mezikontinentálního letu odňala kouzlo nedotknutelnosti a ti, kterým jeho estetika ležela nejspíš v žaludku, aniž by se dřív odvážili nejet na vlně s vlivnými snoby, nastartovali ligu rýpání. Nepatřím v tomto směru k útlocitným, sympaticky přestřelená Rozkoš mě neurážela, s obrat v diváckých náladách nesouzním. Julieta sice není nic nového, ale ani nic horšího než to, co Almodóvar tvoří už víc než čtyřicet let - absurdně zamotaný, melodramatický příběh o ženách z Amlodóvarových snů, který z pestrobarevných ústřižků magazínového kýče vykvétá v koláž dalece přerůstající své stavební prvky. A taky filmy těch, kteří vaří z domněle ušlechtilejších ingrediencí. Čirá radost z filmu, jaké se točily dřív. ()
Kdysi jsem miloval filmy Pedra Almodóvara. Těšil jsem se na každý další a bylo mi lhostejno o čem bude. Ale nejpozději od rozervaných objetí se Pedrových filmů začínám bát. Bát se, že ten film bude zase slabý, a že po geniálních snímcích z konce osmdesátých a hlavně devadesátých let, už nám Pedro nemá co nabídnout. Poslední opravdu vynikající film byl pro mne VOLVER a to už je nějaké doba. Jeho poslední dílko mi ale přišlo ještě mdlejší než nepovedená taškařice v oblacích. Ach jo. řemeslně je to natočené skvěle, krásná výprava, kamera, solidní herecké výkony... ale tohle všechno je málo, pokud scénář vypadá jako tisíckrát omleté obtahy z telenovel, kde děj posunují jen hloubavé pohledy podbarvené unylou hudbou. Je pravda, že Pedro častokrát melodram používal jako stavební prvek, ale vždy ho uměl povýšit či využít ve svůj prospěch. Tentokrát nic. Nada. A i ta nosná myšlenka, neboli téma, působí tak trochu přilepeně a na poslední chvíli. Já se ptám proč? Co se ti Pedro stalo? Neber mi mé iluze a přijď ještě aspoň jednou s nějakým provokujícím a niterným filmem. ()
Až v tomto filmu jsem si uvědomil jak je červená krásná. A to už jsem jí vnímal v Sin City a v Americké kráse. Nechal jsem se kochat touto barvou která pulzovala celým filmem a dodávala mu krásné umělecké pozadí. Červená barva je neoddělitelnou součástí tohoto srdcervoucího příběhu, vyjadřující lásku, teplo, vášeň, vztek, nebezpečí. Umělecké dílo, v kterém něco chybělo : 70%. ()
Pedro Almodóvar mě tímto filmem nijak zvlášť nepřesvědčil svým obrovským talentem pro kvalitní španělská dramata. Naopak jsem měl pocit, jak kdybych koukal na španělskou červenou knihovnu. Na druhou stranu mě opět přesvědčil o tom, že o krásné Španělky on nemá nouzi. Adriana Ugarte mě očarovala okamžitě a to jsem o ní před tím ani nevěděl. ()
Almodóvarovi filmy bývají na festivalu ve Varech poměrně často, bývají dost žádané a mně se na něj podařilo zajít až na letošním ročníku. Oproti většině festivalových filmů je hned na první pohled vidět, že jsme někde jinde. Mluvíme tu o veteránovi stříbrného plátna a podle toho to i vypadá. Film má zajímavý děj, který vás chytne a nepustí. Postavy mají hloubku, svými osudy snadno strhnou a hlavně se vyvíjejí. Skoro bych si hned pustil dalšího Almodóvara. Za mě 80%. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (5)
- Ve filmu se objevují obrazy amerického umělce Richarda Serry. (orkadimenza)
- Film je inspirován třemi povídkami spisovatelky Alice Munro a to „Chance“, „Soon“ a „Silence“, které jsou součástí její sbírky povídek „Runaway“ z roku 2004. (orkadimenza)
- Všechny skulptury od Avy (Inma Cuesta) jsou ve skutečnosti dílem známého španělského umělce Miquela Navarra. (orkadimenza)
Reklama