Most u Remagenu

Most přes vodní příkop chránící srdce Hitlerova Německa. Má být padací..? Nemá být padací..? Jedna strana v tom má jasno, ta druhá, už dobře si vědoma, že na vítězství to ani napodruhé nebude, je na vážkách. Přišel čas cti a odvahy snadno zaměnitelné za ztrátu ostražitosti.. Z části natočeno na naší straně železné opony, bez zbytečného patosu, s vcelku plastickými postavami a „wire cuttery“ na armádních džípech. Toť časem už tuctový příspěvek k tématu, že válka je nesmyslné svinstvo, bez kterého bychom nevěděli, co je to mír.. Apropo, další osud mostu připomíná historku, kdy ve ´44 bojovali o kus lesa partyzáni s wehrmachtem. V pondělí wehrmacht donutil partyzány k ústupu, ti je však v úterý zatlačili zpět. Ve středu byla úspěšná protiofenzíva wehrmachtu, ovšem na druhý den partyzáni po lítém boji získali své pozice nazpátek. No a v pátek přišel myslivec a vyhnal je všechny.. (24.09.2018)

1794. hodnocený film: Jak skvělý filmy se dřív točily. Stačilo mít jen nápad. V tomhle případě mě ale ještě víc zaujal ten fakt, že film, který se snaží mapovat boj o most u Hamburku během druhé světové války a pro jehož účely natáčení bylo jako místo natáčení zvoleno Československo, mohl posloužit jako jeden z vylhaných důvodů pro obsazení Československa vojsky varšavské smlouvy. Je to až k nevíře, když si člověk zjistí zajímavosti k tomuto filmu. Jinak herecké výkony byly luxusní, kostýmy také a ten maličký podíl naší domoviny se také u mě podepsal na celkovém hodnocení 5*. Skvělý film, jsem rád, že jsem na něj narazil aspoň při zmínce úmrtí herce George Segala. 5* (30.03.2021)

Dost dobrý válečný film...kolikrát si říkám že John Guillermin umí točit své filmy dosti nadčasově...to není úplně případ Remagenu...který by sice dnešní válečné filmy mohl ještě strčit do kapsy ale nahlodal ho trochu zoubek času... ale opravdu jen tak drobátko...ale je to třeba případ jeho Skleněného pekla které nestárne vůbec...Robert Vaughn snad ve své nejlepší roli... (09.05.2008)

Marec 1945. Nemecká armáda sa sťahuje za Rýn a poslednou vstupnou bránou pre spojencov cez túto rieku je most v mestečku Remagen. Malá motorizovaná jednotka na čele s poručíkom Hartmanom (George Segal) dostane za úlohu tento most dobyť. Film zaujme hlavne tým že sa natáčal vo vtedajšej ČSSR a Rýn tu zastúpila Vltava. Inak scény bojov sú viac než zajímavé. Uvidíme tu aj tanky M-24 chaffee uprostred bojov v meste alebo aj scény kedy sa deti a chromí starcovia v skopčáckých uniformách húfne vzdávajú spojencom. Nádherná ukázka toho že Hitler v závere vojny vyčerpal väčšinu ľudských zdrojov. Ďalšou zaujímavou scénou je útok bombardérov B-24 liberator na mesto a záverečný akt kapitulácie nemeckej posádky. Inak medzi hercami určite poznáte Rudolfa Jelínka alias Jirku Hradce z majora Zemana alebo Víta Olmera. (12.02.2012)

Velkoryse natočený válečný film o zmatcích i nesmyslnosti války. Evokuje i atmosféru Pražského jara právě tím, že byl natáčen u nás; v předcházejících letech by šlo o cosi nepředstavitelného (finančně hladová normalizace teprve měla nastoupit a dnes zapomenutý pojem devizového cizince byl takříkajíc v záběhu). Tragédie nesmyslných smrtí (v Německu dezertéři z vokssturmu-lidobrany nebo branné moci-wehrmachtu byli omilostněni až před několika lety; do té doby měli být bez nároku na invalidní důchody oni, zatímco jejich vdovy či sirotci zase bez možnosti pobírat za ně v případě smrti příslušné sociální dávky; u válečných zločinců tomu často bylo jinak). Poznání, že válka je stejně krutá a nemilosrdná jak na svém počátku, tak ve fázi svého vyhasínání, je deprimující. Stejně tak jako pohled na mrtvoly dětských vrahů v nacistických uniformách. Pohled z obou stran tento tísnivý nečernobílý dojem jen dále umocňuje. Přítomnost amerického filmařského štábu měla pro nás i jednu aktuálně hořkou příchuť: jejich vozidla posloužila ruským lhářům z Pravdy, agentury ANP a dalším jako důkaz o údajné přítomnosti západních armád na našem území. Nepřímo a nechtěně se tak spolupodílela na srpnových událostech druhé okupace. Film je nevšední nejen kvalitou svého zpracování, tehdy snad poprvé přibližující válečné události opravdu bez příkras z blízka, ale i těmi dnes čtyřicet let starými událostmi svého nedobrovolného kontextu. I v tomto případě nevšední znamená po čertech dobrý. (11.10.2008)