Tohle je náš svět

Žádný svět není kompletní, dokud se nestřetne se světy jinými.. Osvobozování jídla a mrtvých, Santa Chomsky, uvědomělé sobectví horší toho bezděčného a ústupky z nastolené cesty, co ukážou tenkost hranice mezi pózou a přesvědčením. Když left-wing anarchistický boj proti kapitalismu, tak jedině v autobuse šlapacím! Somers se stopou Sigur Rós se postará o přiměřenou audiosložku, Mortensen, i když zrovna ukazuje páru důchodců malého Dúnadána, o podnětnou ambivalenci. Jeho poslední scéna u jídelního stolu má jistou paralelu s tou z Dějin násilí. Minulost je pryč a přitom navždy s námi.. (05.03.2024)

Hranice normalizované / formalizované společnosti a anarchie, potažmo hranice mezi nárokem na rozhodování o vývoji dítěte ze strany byrokratického aparátu na straně jedné a rodičů na straně druhé (nemluvě o perspektivě dítěte samého) - to jsou náměty na přemýšlení nadmíru zajímavé a snímek je tematizuje bez přehnané přepjatosti v hávu popmusic. Škoda jen místy lehce prkenného vyjasńování ideologických pozic. (01.09.2016)

"Coca cola? Poison water..." Veľmi podarená rodinka, to sa musí nechať. V. Mortensen velí 7 člennej rodine bez matky a deťom dáva zabrať. Tréning, škola, lov, ale i zábava a neustále praktické rady do života. Žiadna škola na svete vám nedá viac, ale predsa len sú tieto deti pri prvom strete s civilizáciou trochu mimo. Mortensen zažiaril vo výbornej roli otca, ale veľký priestor dostáva i jeho 6 detí. Najradšej som mal Zaju, to je tá s tým zdochnutým kocúrom na hlave. Pravdepodobne by to mal byť Rys...Scéna kde dáva lekciu zo vzdelávania dvom mladým chlapcom je dokonalá ukážka úrovne vzdelania dnešnej mládeže. Je to smutné, ale vo väčšine prípadov je to tak. Film vie byť smutný i veselý a možno zistíte, že žiť úplne izolavaní bez kontaktu civilizácie sa veľmi dlho nedá. 80%. (26.02.2017)

Jedinečný příklad filmu, který mě během jediné minuty dojme i přinasere, ale těžko se bránit tomu, že herecká i režijní síla mě místy strhávala na stranu tohohle platónského idealismu smíšeného s peprným ideologickým gulášem. Manipulativní ano, na konci bezradné, ale v rovině intimního příběhu tyranského otce a emancipujících se dětí je to prostě cloumák, který nemá daleko k mnohem čistší a jednodušší magii Divokých stvoření. Mortensen? Ten chlap není první liga. Ten už si dávno založil svojí vlastní. On ten film do značné míry přenese přes všechny nemalé problémy. Inspirativní směsice odporu a sympatií. [75%] (23.07.2016)

Americká nezávislá road movie, která jde proti světovému systému, ve kterém každý z nás žije a jakž takž funguje. Vypráví totiž příběh o rodince, která si říká trockiáni, a která si koupila kus pozemku v nějakém kanadském pralese. Tam si postavili dvě dřevostavby a spokojeně si tam žijí, vzdělávají se a celkově jsou hodně proaktivní. No a jak na mě film nastoupil dost brutální scénou (lovem), tak následně poměrně příjemně zmírnil. Celou dobu ale film konfrontuje svět rodinky (táta a šest dětí) uprostřed hor, lesů a řek s tím naším a vysvětluje, jak moc se od přírody vzdalujeme. Přitom z ní jsme právě vzešli. Takže úplně přesně jsem chápal záměr režiséra, který například na dvou konzumních dětech ukázal, jak se dneska ostatní děti baví a vzdělávají. Počítačové hry, násilí a telefony. Přitom o světě neví ani po půl palec. Čímž nedávám za pravdu Viggovi, který sice předvedl nadpozemský výkon, ale také si vyzkoušel jiný, naprosto opačný extrém. Ve filmu je tak úplně všechno. Výborná kamera, prostředí, hudba, herecké výkony všech…vlastně ani nevím, proč jsem nedal plný počet. Možná proto, že v té přírodě to jejich obydlí a způsob života bylo až moc zidealizované. Vypadalo to tam totiž líp jak v kdejaké české chatě. Na závěr děkuji tvůrcům Scope100 a Aerofilms za to, že jsem film mohl v Biu Oko vidět. Díky. (07.06.2016)