Experiment

Pokud umí němci točit nějaké filmy, tak především u mě jasně vítězí ty s válečnou tématikou a dramata. Tento bych zařadila rozhodně mezi nadprůměrný film. Režijně, scénáristicky i herecky skvěle zvládnutý. Avšak zřejmě jako většina experimentů, má i tento své chybky a menší nedodělávky. A teprve, když probíhá a vy jej sledujete, máte pocit, že něco není, jak má být. Něco schází. A tento dojem jsem začala v sotva postřehnutelných dávkách nabývat po celou dobu sledování. Na jeho konci se však plně ucelil a já měla pocit, že ač se mi dostalo kvalitního a působivého filmového zážitku, něco mu chybělo. Možná jsem čekala více šokující a strhující děj a více vyzvednuté charaktery postav. Přišlo mi, že celý snímek je jakoby rezervovaný. Tím německým, chladným přístupem. Chybělo tomu to něco, co by mě sežvýkalo a na konci vyplivlo zcela konsternovanou, šokovanou, s mrazením po těle, otevřenou pusou, kde bych si říkala "tak to byl teda nářez..." Tento Experiment na to rozhodně měl. (23.11.2010)

Drsné. Pozvolna stupňované drama se postupem času zvrtne v husí kůži nahánějící thriller. Herecké výkony jsou celkem věrohodné, film může vzhledem ke skutečným událostem působit klidně jako dokument. I když má snímek dvě hodiny, již od prvních okamžiků začátku "experimentu" dostanou věci takový spád, že vše uteče jakoby mrknutím oka. Poslední půlhodina je pak děsivou přehlídkou těch nejdivočejších lidských vlastností, kdy se téměř ze všech zůčastněných stává divá zvěř, jednající zcela na základě instinktů. Včetně toho nejdůležitějšího: přežít. Výborná vězeňská chuťovka a film, který vás z depky rozhodně nedostane... (16.07.2010)

Na to, že jsem k tomu přistupoval pomalu s odporem. Německej jazyk se mi nelíbí a hned od začátku mě tahal za uši. Film se rozjížděl dost pomalu, ale vygradoval. Poslední pulhodinku jsem seděl přikovanej a sledoval. Ano uznávám, dalo se to předvídat, ale přesto... Pro mě to bylo na plnej počet. Navíc sledovat jak se v outsiderovi rodí "nacista" první kategorie bylo něco hrozivého. Doufal jsem ještě v trochu hrozivější konec, leč i takto jsem spokojenej. Experiment se vymknul z rukou, ale já jsem rád že se mi do ruky dostal. BTW: Jsem zvědavej jak to američani předělaj (27.09.2010)

Chápu že tento film není pro všechny, ale přesto mi hodnocení přijde poměrně nízké... Film na mě neuvěřitelným způsobem zapůsobil... Vím že se slavným Stanfordským experimentem pouze inspirovali a většina filmu je tedy uměleckou licencí, ovšem myslím, že podobná věc by se stát mohla... Velice silná výpověď o tom, že sociologové mají pravdu když říkají, že ať už je člověk jakkoliv slušný, za "správných" podmínek jsme schopni téměř všeho... P. S.: Moritz Bleibtreu je vynikající a stejně tak jeho filmový protipól, ztvárněný neskutečně slizkým a fašistickým Justusem von Dohnanyiem, kterého, jakmile se rozjede, musí každý divák z duše nenávidět... (01.02.2011)

Kdo má trochu povědomí o Stanfordském experimentu nebo i viděl dokument Quiet Rage, tak si jistě povšimne, že film se docela dlouho drží skutečných událostí a je to docela podobné tomu, jak to ve skutečnosti probíhalo (detailu, že se nejedná o studenty a pár dalším nesrovnalostem se věnovat nebudu, ostatně je to pouze na motivy tohoto experimentu). O to víc člověka zamrzí závěr, kde se scénáristům doslova utrhla ruka a nikdo to nezastavil. Chápu, že potřebovali do závěru dát nějakou tu gradaci, jak už to film ostatně vyžaduje, ale tohle? Celou dobu psychologicky dobře zvládnuté, ale v závěru jde veškerá psychologie stranou a máme z toho téměř pokus o béčkovou vyvražďovačku s tím, že dozorci se chovají jako chovanci psychiatrické léčebny a ne jako lidé, kteří byli vybráni k experimentu jakožto psychicky zdraví jedinci. P.S. A ta holka hlavního hrdiny tam byla naprosto zbytečná. (22.02.2012)