Režie:
Vojtěch TraplScénář:
Vojtěch TraplKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Vladimír SoukupHrají:
Jiřina Petrovická, Josef Mixa, Eva Vaňátková-Kubíková, Martin Růžek, Ladislav Šimek, Zdena Burdová, Karel Vochoč, Mária Secová, Václav Švorc (více)Obsahy(1)
Jaro a léto roku 1968 bylo živnou půdou pro léta skrytou kontrarevoluci, které se během nestřežené chvilky podařilo zcela rozbourat zavedené, téměř po dvacet let v Československu nadšeně budované pořádky. Mladá žena (Zdena Burdová) je na konci srpna hnána rozlíceným davem chuligánů pod okna autobusu, poněvadž se rozhodne strhnout plakát hrubě urážející jejího manžela, neochvějného komunistu a náměstka v jedné osobě Balcara (Karel Vochoč). Zastání se jí dostane pouze od prokurátorky Ronešové (Jiřina Petrovická), která se rozhodne usvědčit a zažalovat pachatele i přihlížející oné neblahé události. Zásadová Ronešová nedbá osobních problémů (opouští ji slabošský manžel Karel) a vyráží do boje proti reliktům šťastně zažehnaného společenského hnutí, přičemž pravičácký obhájce Kahan (Martin Růžek) jí nemůže být soupeřem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Snesu hodně, ale co je moc, to je příliš. Černobílejší ztvárnění postav v žádném jiném snímku československé kinematografie z období normalizace snad už ani nelze zhlédnout, pokud není režisérem Vojtěch Trapl či Karel Steklý. Udělat z novináře absolutního trotla, který předá prokurátorce důkazní materiál, jímž si sám na sebe uplete bič – idiotštěji to snad ani vymyšleno být nemohlo. Nepřesnosti ve jménech postav – pán, který tak miluje svou hospůdku, se nejprve prokurátorce představí jako Matěj Brebera, při přelíčení je z něj však najednou Viktor B... A jestli měl bejt vtípek to, že jeden ze svědků lynče se ve filmu jmenuje Karel Vochoč, zatímco skutečný Karel Vochoč zde hraje inženýra Balcara, no, nevím... A dále vše to, co zde zmínili už jiní, kteří film právem odsoudili do propadliště dějin. Schematismus nakvadrát, v mnohém snad schematičtější než v 50. letech. Never more!!! ()
Tohle byl zvlastni, kontroverzni zazitek... Obdivuju vzdycky, kdyz se nekdo dokaze postavit proti presile, a Petrovicka to zvladla na jednicku. Prokuratorka se snazi vypatrat a obvinit konkretni lidi z davu, ktery lyncoval mladou zenskou s ditetem. O tom ten film je. Jednu hvezdu pridavam navic na truc tem, kteri tomuhle filmu dali odpad. P.S.: Je fakt, ze natoceno to moc dobre neni, a chvilema (v tech retrospektivach) mi to pripominalo Nemeho Bobse..."vite, to bylo tak..." ()
Zrucne natoceny film, ktery krasne dokumentuje dobu, ve ktere se dej odehrava. Dobre vyobrazena obzaloba vs. obhajoba. Pro mapovani dejin 20. stoleti (z ruznych pohledu) velice hodnotny film. Herecke vykony velmi dobre (Ruzek byl vyborny herec), stejne tak i hudebni doprovod behem celeho filmu. Vzhledem k bidnemu hodnoceni pridavam jednu hvezdicku. ()
Můj další ponor ke dnu filmového umění. Trapl, podivná figura, kterému normalizace přinesla šanci režírovat několik (hrozných) filmů natočil propagandu nejhrubšího zrna, zlou a pitomou (tak pitomou, že ve výsledku, předpokládám , kontraproduktivní). Těžko najit něco podobného, snad Za volantem nepřítel, která je až fyzicky nepříjemná. Na začátku filmu proběhne lynčování ženy funkcionáře, do toho dav kýve autem a rozhazuje ovoce (záběr na rozšlápnuté jablíčko), do toho cynický úšklebek chuligána: "To je taky demokracie, pane profesore". Odvážná prokurátorka se nenechá zastrašit výhružnými telefonáty a jde pravdě naproti. Herecké výkony jsou hrozné, dialogy příšerné, režie k smíchu. Petrovická ví, že "Bez Sovětů nejsme nic", v myšlenkách recituje Šrámka a deklamuje Hemingwaye, který se jistě při remiéře několkrát obrátil v hrobě : Proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana. A co že dělá divadelně lynčovaná manželka funkcionáře, když je puštěna z nemocnice? Jde se svým synem položit kytku k památníku rudoarmějců. Chtěl sjem se podívat ještě na divadelní hru, ale myslím, že tahle traplovnina mi stačila. ()
To se takhle tenkrát běžel maratón. Vyhrála to nějaká pani v růžovym (rudym) kostýmku, ale zbytek závodících měl pocit, že si cestu zkrátila a v cíli si to s ní chtěl pěkně vyříkat. No jo, trošku se to vymklo a vítězka skončila v nemocnici. A tak zasedla disciplinární komise, která měla pro příští závody diskvalifikovat ty z běžců, kteří se cítili nejublíženěji. A taky že se jí to povedlo. O tom, jestli vítězka podváděla nebo ne, se pochopitelně nejednalo. Jedna z nesjstrašnějších propagandistickejch sraček! ()
Galerie (1)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miroslav Pešan
Zajímavosti (3)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe a Hradci Králové. (dyfur)
- Filmu předcházela stejnojmenná divadelní hra autora Vojtěcha Trapla vydaná v roce 1973. (sator)
- „Komu zvoní hrana“ je obrat, který bychom mohli parafrázovat také jako „komu zvoní umíráček”, „kdo to má nahnuté” nebo „kdo to má spočítané”. (sator)
Reklama