Avengers: Endgame

Na jednu stranu jsem rád, že Russoovci porušili sequelová pravidla „narvěte tam toho víc než minule“ a vydali se jinou cestou. Ale pravda je taková, že tahle cesta jde naproti spíš comicsovým fanouškům než lidem, co netuší, jak se ve skutečnosti jmenuje Ant-Man… ti ovšem do kina stejně nepůjdou, tak co? Endgame dovede hned v prvních deseti minutách několikrát šokovat, aby se pak vyvíjela směrem, který trailery prakticky ani nenaznačily. Režisérské duo to celé tentokrát pojalo v o dost komornějším módu, hodně spoléhá na fan servis a evidentně chce dát každému ze superhrdinských veteránů dostatek prostoru. Humor neabsentuje ani tentokrát, ale je fajn, že jsou se hrdinové pořád vědomi, že to minule podělali a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Tenhle komornější mód Avengers sluší a dějí se tu díky němu věci, v jaké nejspíš nedoufali ani ti nejoptimističtější fanoušci. Paradoxně je však i tím největším problémem, protože opravdu velkolepé to začne být až ke konci. V samotné velkoleposti Endgame Infinity War nejspíš trumfne, ale přesto jsem měl pocit, že to celé mohlo přijít o trošku dřív. Minule mě to bavilo o malinko víc, nedovedu si ovšem představit, že bych si za pár let pustil Infinity War a řekl si, že na Endgame kašlu. Dohromady to funguje prakticky dokonale. A jako loučení s jednou filmovou érou i víc než důstojně. (28.04.2019)

Fenomenální a epická rozlučka za jednou ojedinělou filmovou érou, která nemá v Hollywoodu obdoby. Rozhodně bych uvítal méně humoru ve druhé třetině, který mě v určitých momentech vyloženě otravoval (viz. Thor), ale tím asi končí veškeré výtky, se kterými bych se s vámi chtěl podělit, neboť to, co se děje minimálně poslední hodinu, je doslova splněným snem, v který jsem ani nedoufal. Infinity War z hlediska filmového vyprávění drží lépe pohromadě (hrátky s cestováním v čase jsou pojaté velmi originálně, avšak samotná cesta a fan service přeskoky mezi jednotlivými časovými obdobími působí celistvě jen jakž takž), ale zato Endgame ve mně v závěru oproti přechozí týmové štaci vyvolalo pocity totálního nadšení a ultimátního diváckého prožitku. Marvel to každopádně s bratry Russoovými ustál s grácií a hlavou vztyčenou, a i přestože to není dokonalý film, tak společně s Infinity War funguje téměř dokonale. Další projekce bezesporu tak silné nebudou, ale to, co jsem prožíval v kině během vyprodané předpremiéry, mi už nikdo nesebere :-) Přes všechny možné chyby, hluchá místa a nepovedené pokusy o humor (jako on i ten Hulk je dost na hraně) se nemohu zbavit pocitu, že toto byl ten nejsilnější filmový zážitek, jaký jsem kdy v kině zažil. O budoucnost Marvelu se nebojím, ale tohle se už opakovat nebude a jsem vážně hrdý, že jsem u toho mohl být. Takhle si představuji největší událost naší generace. A mimochodem... i slza ukápla. Víc než jedna. I love it 3000 PS: Kdopak si také všiml Kačera Howarda? :-) 10/10 (Infinity Saga: IM 8/10 TIH 6/10 IM2 4/10 CA: TFA 4/10 Thor 7/10 Avengers 9/10 IM3 7/10 Thor: TDW 4/10 CA: TWS 8/10 GotG 8/10 Avengers: AoU 7/10 AM 6/10 CA: CW 7/10 DS 7/10 SM: Homecoming 7/10 Thor: Ragnarok 8/10 GotG Vol2 8/10 BP 9/10 Avengers: IW 10/10 AM&tW 6/10 CM 5/10) (27.04.2019)

Assemble. Zdrcující začátek, hromada ikonických momentů, u kterých se sálem šíří nevěřícný šepot mísený s ohlušujícím tichem, tři filmy v jednom, nejlepší herecké výkony za celých jedenáct let (Downey, Renner) i fenomenální závěr popírající i ta nejodvážnější očekávání. Tři hodiny jsou svým způsobem málo, protože slávy je v nich tak plno, že si ještě pár dní po projekci teprve zpětně vybavuji fascinující scény, které zůstaly v prvním vjemu opatrně přikryté. Jednoznačný film roku a co se týče popkulturního dosahu také zasloužená, nepopiratelná, extrémně dojemná a právě díky intimitě jednotlivých interakcí neopakovatelná událost dekády. (24.04.2019)

„Sám to nezvládneš." - "Nie je sám." Je tam pár vecí, ktoré sme čakali... a tona takých, ktoré sme rozhodne nečakali (New Asgard, Thor, posedenie na lavičke, Hulk). Depresívny (výborný) úvod, prekvapivo ukecaný a neakčný stred (ten ma bavil najmenej) a akčné megafinále, po ktorom sa cítim komiksovo naplnený a necítim potrebu najbližšie roky žiadny iný komiksový film uvidieť (ale samozrejme uvidím). Finále by bolo výborné aj bez toho, aby sa z Capovej vysielačky neozvalo to, čo sa ozvalo. Ale ozve sa to a smršť, aká nasleduje potom, je absolútna. Film obsahuje plno geniálnych hlášok ("Aj tak všetci veľmi dobre vieme, kto je tu šéf.") a humoru („On je idiot?“ – „Áno.“), ale zároveň i silných scén. Od istého okamihu som sa v kine cítil ako na vojne, akurát okolo mňa sprava, zľava, spredu a zozadu nevybuchovali granáty, ale plač. Niečo také som ešte nikdy nezažil a to do kina chodím od škôlky. Miestami sú scenáristi k postavám až priveľmi krutí v zmysle s čím ich nútia ísť do konfrontácie, "iba" kvôli tomu, aby to bolo pre diváka čo najdojemnejšie. Zároveň je to skutočne neskutočné uzavretie etapy čítajúcej viac ako dve desiatky rôznych titulov (výrazne sa pracuje s tým, čo sa kedy komu a za akých okolností stalo + má cameo skoro každá postava, ktorá mala aspoň malý priestor v nejakej z predchádzajúcich marveloviek). A samozrejme som strašne rád, že som znova videl Mieka, Happyho a Kroga. Tvorcovia očividne totálne vedia, čo fanúšikovia chcú vidieť a tak im to dali (okrem neskutočného finále napr. capt + kladivo alebo Star Lord + Thor). Resumé: prekvapivo pomalý a vážny (ale výborný) rozjazd, nudná prostredná časť s cestovaním v čase a finále, z ktorého som sa nespamätal ani po dvoch rokoch odkedy som to prvý raz videl v kine. (26.04.2019)