Kamera:
Trent OpalochHudba:
Alan SilvestriHrají:
Robert Downey Jr., Chris Hemsworth, Mark Ruffalo, Chris Evans, Scarlett Johansson, Don Cheadle, Benedict Cumberbatch, Tom Holland, Chadwick Boseman (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Snímek Avengers: Infinity War završuje neuvěřitelnou desetiletou cestu filmovým světem studia Marvel a přináší na stříbrná plátna nejsmrtonosnější a nejultimátnější válku všech dob. Avengers a jejich superhrdinští spojenci musí riskovat úplně vše a pokusit se porazit mocného Thanose dřív, než jeho bleskový útok, provázený ničením a zkázou, zničí vesmír jednou provždy. (Falcon)
(více)Videa (17)
Recenze (1 439)
Z jednoho pohledu jsou Avengers: Infinity War úžasným (polo)zakončením jedné dekády, při kterém komiksy začaly ve velkém ovládat filmový průmysl a těžit z něj obrovské množství peněz a diváků. Je to úspěch, který funguje, svazuje mnoho naplánovaných postav a příběhových linií do epického finále a dokáže bavit celou dobu. Nejen díky známým tvářím, ale i díky nejlepšímu záporákovi v dosavadním MCU. Pro někoho, koho filmy od Marvelu baví a viděl většinu nebo všechny, je to povinnost. // Druhý pohled (se spoilery): s filmy od MCU je to jako s klasickými pokračováními, všeho musí být více a všechno musí být větší. Po každém záporákovi přijde další, větší, hrdinové prohrávají, dokud se nezvednou (nespojí) nebo se neobjeví nějaký další, který všechno zachrání. Navíc, postavy prakticky neumírají, pokud ano, zase se vrátí. Jsou to principy čitelné, známé a odpovídají i komiksům papírovým. Když se však touto optikou podívám zpět po dvou dnech na promítání posledních Avengerů (a promítnu si i obsah předchozích filmů), tak vlastně IW vnímám jako za a) film o Thanosovi, b) efektní "vtip" vůči divákům. Proč? Protože závěr filmu, ať je jakkoliv bombastický, v kině mě bavil a milion dalších věcí, tak všichni už víme, že to prostě je na efekt a v dalším díle se vše vyřeší podle cca dvou scénářů (cestování časem/multiverse). Stačí to na nejepičtější týmovku všech dob? PS: do tohoto dílu jsem měl rád Hulka, ale to, co s ním scénáristé začali dělat v třetím Thorovi taky už jde do extrému a je otravný a zbytečný (projděte si film a uvidíte). PPS: aspoň jednou mohlo někoho napadnout Thanosovi useknout ruku nebo hlavu (viď blonďáku).. ()
Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. ()
Na tom, že se tam mydlí hlava nehlava, osekávají se, neustále se tam mordují, mlátí, drtí, hází po sobě planetami, půlí se, vymršťují se do vesmíru, lámou si vazy, nechají do sebe pouštět žhavá, sluneční plazmata, padají, střílejí a tak podobně, tak někteří rodiče neváhají kvůli svému filmovému uspokojení, které končí po desáté večer, brát s sebou i docela malé, předškolní nezletilce. Těm se bude určitě teď dobře spát. No, vidím, že se proti zlému vesmířanovi postavili snad všichni komiksoví klaďasové, jimiž naše Země disponuje a se kterými se tvůrci nikterak nemazlili! Nechali jim naložit, co se do nic vešlo a ještě víc! Tak co ... jaký bude další díl? Dalo by se tou rukavicí, posetou nebeskými kameny, zase tak hezky zatočit, jako v případě toho se zlatým šutrem na čele? ()
Nejsem marvelovský hater, čehož dokladem je to, že jsem všechny předchozí marvelovky hodnotil nadprůměrně až výborně, většinu z nich s výjimkou úplně první (IH) a pár posledních (T: R, BP) jsem zhlédl více než jednou, příspěvky bří Russovců jsem považoval za jedny z nejlepších v MCU. O to nemilejší bylo mé zjištění, že A: IW je pro mě ne pouze jednou z nejhorších marvelovek, ale že není ani dobrým - ničím opravdu výlučným, aspoň něčím opravdu ozvláštňujícím - filmem. Nehodlám nesoudržnost a nezvládnutost vyprávění omlouvat velkým počtem protagonistů, protože vznikly hollywoodské filmy s nemalým počtem postav, které jsou koherentní a které mají vzájemně se dynamizující linie (WHITE HOUSE DOWN, DEN NEZÁVISLOSTI: NOVÝ ÚTOK); dokonce vznikly tituly natolik ambiciózní, že skoro s každým bodem obratu přidají nového superhrdinu (X-MEN: APOKALYPSA). A: IW místo toho v úvodním aktu volí divácky zcela ubíjející - protože bez jakékoliv variace opakovaný, a tudíž předvídatelný - vzorec jednoho izolovaného bloku, po kterém následuje další, který se spojí s tím předchozím pro střetnutí oddělených superhrdinů. V závěrečném zdvojeném klimaxu se zase prostříhává mezi dvěma oddělenými liniemi a s oddalovanou třetí se pracuje jako Deus Ex Machina, což jednak vede k tříštění pozornosti, jednak to je znovu manýra (srov. s důmyslnou SWVIII, která zmnožuje jednotlivé linie a pohrává si s diváckým očekáváním). Oceňuji organizování vyprávění kolem antagonisty, nespatřuji v tom ovšem nic pozoruhodného, protože na podobném principu fungovaly jiné počiny blahé (TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ) i ne až tak blahé (TERMINÁTOR) paměti. Stejně tak selhávání v dosahování cílů je s ohledem na hollywoodskou sériovou kinematografii (STAR WARS, MATRIX, PÁN PRSTENŮ, HOBIT) normou, spoléháním se na osvědčené tradice. Nepomáhá tomu ani strategie stylu, protože delší záběry orientující pozornost za pomocí zvuku v prostoru jsou až nadužívané. Nepřichází se s ničím tak nápaditým, jako je sebevědomá nápodoba stylu politických thrillerů napříč dějinami kinematografie (CA: WS) či významotvorná práce s několika plány akce najednou (CA: CW); film nemá vlastní "ksicht" (a nekombinuje ani postupy z předchozích marvelovek, jako tak činil Whedon v AI, či se neinspiruje podobou komiksových políček jako AII). Podobné pozbytí ambicí spatřuji i na významové rovině, protože se zcela rezignovalo na referování ke skutečnému světu (nežádám nolanovky, stačilo by AI a AII či CA: WS nebo BP). Ono téma střetu etiky a morálky v případě obětí, které jako jediné sjednocuje ty dvě a půl hodiny, je zase natolik doslovné a několikrát zopakované, že ho neshledávám podnětným. Vlastně mi to celé bylo jedno, což krom výše zmíněného bylo dáno i tím, že nelze se snažit o vtahující vyprávění ždímající emoce, přitom publikum distancovat odkazováním se k předchozím dobrodružstvím a zlehčováním situací. Selhání je už v tom, že se pracuje se žánrovými typy jako s psychologicky definovanými jedinci, což někdy trochu funguje (díky vývoji Iron Man), někdy vůbec (posádka Strážců a Thor) - a hlavně jsou tyto typy záminkou k dlouhému fan-servicu, kde jde o jejich střetávání a následné one-linery a cheesy proslovy, za nimiž není kreativita, ale focus groupy. A: IW je produkt, a co hůř, ničím pozoruhodný, přestože je tak z nějakého důvodu - nejspíš díky dostání fanouškovským požadavkům - přijímán. () (méně) (více)
// Já... bych to trochu krotil. Je to epický? Ano. Je to vyvrcholení deset let dlouhého komiksového seriálu? Zatím ne. Je to jen první půlka, vynikající první půlka, ale pořád pouze část většího celku, ve které fungují akce, hlášky i humor, ale emoce na úrovni těch cca dvaceti sólovek to nevykřeše ani jedinkrát. Parametry pecky tu jsou a nikdo vážně nepřehání, když vám říká, že tam toho je hodně. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že tam toho mělo být ještě víc. Snad ty "wow" momenty dorazí v pokračování. 8/10 ()
Galerie (112)
Zajímavosti (204)
- Kenneth Branagh, režisér prvního Thora (2011), poskytl hlas osobě vysílající nouzový signál z Asgardské lodi. Můžeme ho slyšet, když se objeví logo Marvel. (BROKEN_)
- Josh Brolin chtěl hrát CGI postavu, protože na něj udělalo dojem video s plazícím se Benedictem Cumberbatchem po zemi v roli draka Šmaka v Hobitovi. Josh zatoužil vyzkoušet si něco podobného. (tyzmrde)
- Komiksový Thanos se poprvé objevil v komiksu „Iron Man #55“ (1973); jeho origin (původ) byl odhalen v komiksu „Silver Surfer #37“ (1990). (Mr.Baboon)
Reklama