Avengers: Infinity War

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)

10 let MCU, 18 dosavadních filmů. A přesto se bratrům Russoům podařilo natočit něco, co tu ještě nebylo. Film tak přesně vysoustružený, který i přes obrovská očekávání a megamasivní reklamní kampaň nabízí několik skrytých trumfů v rukávu, které pravého marvelovského fanouška zarazí do sedačky. Ten výčet hereckých osobností je neskutečný, i kdybych vypsal pět nejoblíbenějších, tak je to málo. Takže zmíním jen jednu, proti kterému vlastně všichni ti hrdinové stojí, které už tak dobře známe a tou je samozřejmě Josh Brolin a jeho titán Thanos. Což je charakter přesně tak prokreslený, jak tvůrci hodně a dlouho dopředu slibovali a nechá zapomenout na všechny ty padouchy bez hlubší motivace z mnoha předchozích kousků, na které si nejen nefanoušci na webu stěžovali. Thanos je prostě král, jemuž se dá i porozumět, dá se s ním soucítit a nakonec vám i tak vyrazí dech. A dál je to už víceméně, co známe. Nováčka, kterého neoslovil žádný z předchozích filmů tím spíše nenadchne ani toto obří vyvrcholení, jelikož tady se jede na plný plyn. Je to rozhodně nejakčnější film letoška, trikově přímo prosáklý, mega drahý a zručně natočený po všech směrech, včetně těžkotonážní epické akční stránky, která přináší tolik nových a dříve neokoukaných gadgetů u snad všech minimálně patnácti představených hrdinů. A dále bych to asi nenabaloval, to hlavní jsem už zmínil u předchozích filmů a hlavně týmovek a tohle je "pouze" několikanásobná nálož. Je to sice až možná přespříliš dlouhá marvelovka, ve které se řeší tolik podzápletek a dílčích motivací, že to cca v půlce maličko ztratí tempo, ovšem tvůrčímu týmu se tento megafilm naštěstí nerozpadl úplně pod rukama a my dostali příběh, který i dokonce funguje sám o sobě a rozhodně nevymizí z paměti ještě po dlouhé době od zhlédnutí. A navrch přidá nějaké ty nefiltrované emoce. PS : Vážně jste hledali ve filmu Hawka? :D (25.04.2018)

Infinity War v sobě nese několik výborných (hl. Thorova linie) a pár průměrných marvelovek: dosažení cíle je odkládáno kvůli tomu, že hrdinové stále dokola opakují tutéž „chybu“, čímž nám tvůrci stále dokola polopaticky sdělují, co je ústřední myšlenkou filmu, nejmasivnější akce se odehraje v zásadě jen kvůli tomu, aby bylo co epického nastříhat do traileru, když režiséři přepnou do melodramatického módu (což činí mnohem častěji než dříve), některé dialogy jsou dost „cheesy“, děj je s postupujícím časem stále předvídatelnější, oddalování nevyhnutelného únavnější a vyprávění monotónnější... Pohromadě to drží hlavně díky emocionálně hutnému rozkrývání záporákových pohnutek, na které jsou vázány body obratu i dělení do tří velkých dějových bloků.___Film hodně táhne nahoru nesmlouvavé finále, ale skrz naskrz vážný přístup příběh neprostupuje ani zdaleka v takové míře jako v Loganovi nebo Nolanových Batmanech. Dobře zabavit diváka, nikoliv jej přimět přemýšlet nad smyslem násilí nebo cenou za hrdinství/lidskost, je stále na prvním místě. Nejlepší marvelovkou pro mne zůstává druhý Kapitán Amerika, o jehož stylistické čistotě a vypravěčské sevřenosti si dost epizodická Infinity War (přičemž některé postavy vyprávění opustí na tak dlouho, až skoro zapomenete, že ve filmu jsou), střídající příliš mnoho stylů (a přitom nemající, poměrně logicky, žádný svůj osobitý styl jako Thor: Ragnarok nebo Black Panther), může nechat zdát.___Feige a spol. tentokrát, podobně jako Singer v podstatně těžkopádnějších X-Men: Apokalypse, jdou až na hranu toho, kolik výrazných postav lze vměstnat do jednoho celovečeráku tak, aby se nerozsypal, aby divák neznalý předchozích osmnácti filmů nebyl úplně ztracený a aby si divák s MCU dobře obeznámený přišel na své a zároveň mu nepukla hlava. Moc si nedokážu představit, kam dál se dá zajít a zřejmě lze považovat za obrovský úspěch, že výsledek není ještě mnohem méně konzistentní a že má vcelku vyrovnaný rytmus (z velké části zásluha rychlých a vtipných slovních výměn).___ Žádný převrat a nic tak podnětného (stylem, obsahem či vyprávěním), abych to toužil vidět v brzké době podruhé, ale jednoznačně skvěle vypočítaný a fanouškům chytře sloužící (už jen ty nástupy jednotlivých hrdinů na scénu) blockbuster za všechny prachy, dávající svými produkčními okolnostmi vzpomenout na zlaté časy velkovýrobního hollywoodského systému (skupina stálých hvězd + neměnný okruh spolupracovníků). S citlivějšími diváky, kteří za ty roky k marvelovským superhrdinům trochu přimkli, navíc dokáže slušně zamávat (sám jsem během titulků a ještě chvíli po nich cítil fakt dost nepříjemnou bezmoc a úzkost). 80% (25.04.2018)

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. (25.04.2018)

... jen mě trochu zlobilo, že veškeré zvraty jsou postaveny na poměrně otravné premise, že hodnota jednoho života nelze vyvažovat hodnotou bambilionu dalších. Otravné zejména protože ve skutečnosti šlo spíš o karikaturu této premisy: hodnoty životů některých jednotlivců nelze vyvažovat hodnotou bambilionu dalších. Někdy. Trochu nahodile. Nutno ale říct, že tak principy při snaze aplikovat je na dění zkrátka dopadávají. ___ Zejména mi ale vadila bezbřehá schopnost našich hrdinů selhat v klíčovém okamžiku. Potřebou mít proslov, hysterickým výlevem. Ale jinak skvělé, velkolepé! (11.09.2018)