Co dala Čs. věda a technika světu

Bejvávalo ... za časů dnes zamítaných a haněných. Dnes, v lepších časech, je Česko zemí montoven a logistických center. ____ O čem svědčí zamítnutí slávy (domnělé a skutečné) minulých časů? Kromě toho, že historii a ideologii vždy určuje vládnoucí skupina společnosti, to svědčí také o tom, že je národu odepírána možnost harmonického sebepoznání, sebepřijetí a seberealizace v měnícím se světě. Zamítat klady a výkony minulých generací a mluvit pouze o chybách a nedostatcích znamená totéž, co tvrdit, že puberta nebo mládí byly ztrátou životního času a příležitostí kvůli bouření, idealistické víře a planým nadějím na lepší zítřejší život. Popře-li se, zhanobí-li se takto nějaké životní období člověka, přispěje to snad k jeho vyrovnanému vývoji? Nikoliv. Vždyť co jiného je národ, než jeden živý a tudíž v proměnlivých podmínkách světa proměnlivý organismus v rámci rodiny jiných národů, jež spolu tvoří lidstvo? Již v roce 1918 Oswald Spengler ve své knize Zánik Západu vyslovil myšlenku, že běh světových dějin se řídí zákony podobnými zákonům života. Civilizace jako živé organismy se rodí, rostou a hynou, protože ztratily schopnost tvořivě řešit nové problémy. Západ se podle Spenglera vyčerpal a na místo tvořivé a silné kultury, jak ji symbolizuje Goethe, postavil slabošskou a rovnostářskou civilizaci s hesly svobody a rovnosti. Spengler viděl záchranu v síle (Nietzche by řekl ve vůli k životu), tradičních hodnotách, udržování řádu a pěstování vědomí povinnosti. Chce-li se tedy společnost skutečně poučit ze svých chyb a posílit se svými úspěchy, neměla by s vodou vylévat z vaničky i dítě. Kritizuje-li dnešní establishment vládu z dob socialismu, dopouští se chyby zavržení včerejších skutků národa. Chce-li být národní elita zodpovědná a spravedlivá, chce-li být skutečným mozkem a svědomím národa, musí v první řadě pochopit to, že jen přebírá štafetu elit minulých dob a pokolení. Není moudré tvrdit, že tu kterou etapu národ běžel špatně nebo nesprávným směrem. Země, které zažily socialismus, ve skutečnosti mají bohatší zkušenosti a větší rozhled a vyváženější myšlení než země, které poznaly jenom kapitalismus. Stejně tak Spojené státy nikdy doopravdy nepochopí Evropu, Rusko, Japonsko nebo Vietnam, protože nikdy nezažily boj s nepřítelem na vlastním teritoriu. Otázka pak zní, kdo komu by spíše měl radit? ____ Jaké jsou tedy dějiny vědy a techniky v Čechách obecně i v Československu zvlášť? Zřejmě není bez zajímavosti to, že narozdíl od vědy, jež se těšila vzrůstající váženosti, byl vývoj techniky poněkud opožděný v porovnání se západními zeměmi. Příčinou zdržení bouřlivého růstu bylo vědomé nepřijetí průmyslové revoluce císařem Františkem Josefem I. Za vše jeden citát: "... osvícenost Franze Josefa I. je jen usilovně šířený mýtus. Tento praporečník tuhého feudálního konzervatismu, tento ultrakatolický suverén, nepřipouštěl žádné kompromisy, pokud šlo o nadvládu rakousko německého Herrenvolku v mocnářství. (...) Základní osou panování Franze Josefa I. bylo nadržování vysoké šlechtě, vysokému kléru a armádě, což byly tři základní pilíře absolutismu staré monarchie. (...) Franz Josef, na vojenském poli kráčející od porážky k porážce (...) tím více tíhnul k armádě, kterou preferoval po celou svou vládu naprosto přede všemi resorty říše. Mezitím se říše potácela od jedné hospodářské krize ke druhé – v 70.-80. letech jich zažila nejméně pět. zatímco Západní Evropa, Británie, Francie a Německo se dynamicky rozvíjely a měnila se tam i sociální struktura společnosti a posiloval tzv. "střední stav", Rakousko-Uhersko zaostávalo jak hospodářsky, tak i sociálně – a to byl pravý důvod emancipačních snah porobených národů. Češi například si museli každý hospodářský pokrok na říši tvrdě vybojovat, přičemž panovník buďto jen pasivně přihlížel, anebo aktivně bránil tomuto rozvoji. Panovník, nesnášející pokrok telegrafu, telefonu, lokomotiv a automobilů, se raději věnoval vojenským přehlídkám a alpskému lovu, než rozvoji průmyslu a obchodu. Rakouská obchodní flotila byla jen karikaturou, vynálezci jako Ressel byli utlačováni a odstavováni." (konec citátu, viz http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/rakousk-uhersko-byl-neu-spe-s-ny-sta-t.html). ____ První vlna bouřlivého rozvoje tedy přišla se vznikem první Československé republiky, druhá po znárodnění a nastoupení cesty socialistické industrializace. Ještě jeden citát: "Po převzetí moci komunisty v roce 1948 došlo k orientaci především na těžký a zbrojní průmysl. Průmysl byl vedoucím sektorem v rozšiřování ekonomiky. Oproti roku 1948 vzrostl průmysl v roce 1960 na 371,9 % a v roce 1970 na 665,5 %. Pozdní 70. léta byla svědkem zpomalení průmyslového růstu. V roce 1980 byl průmysl na 1 156,7 % (stále oproti 1948). V roce 1985 dosáhl 1 322 %. Nejvýznamnější průmyslová odvětví v roce 1985 byla elektrotechnika, strojírenství, zpracování kovů, chemikálií, azbestu, kaučuku a hutnictví železa. Mezi nejdůležitější výrobky patřila vozidla, zboží přepravované po železnici, letadla, elektrospotřebiče, těžké stroje a výrobky přesného strojírenství. Československo bylo členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která sdružovala státy sovětského bloku. V 80. letech Československo jako jediný stát Východní Evropy (s výjimkou SSSR) vyrábělo těžká jaderná energetická zařízení a bylo dodavatelem těchto zařízeních ostatním státům RVHP. (...) Po pádu komunismu v ČR postupně docházelo k privatizaci. Bylo užito několik metod privatizace, malá privatizace, velká privatizace a restituce. (...) Kolem privatizace docházelo (a dochází) k mnoha rozsáhlým podvodům." (konec citátu, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_v_%C4%8Cesku) ____ Česko a český národ má tedy na co být hrdý, i přesto, že je na místě i zdravá sebereflexe a sebekritika. Ano, československá technika období socialismu byla těžkopádná, ne zcela moderní, ne vždy spolehlivá a uživatelsky pohodlná a neměla vždy dokonalý design, ale více méně odpovídala své době, dodávala smysl práci a zajišťovala živobytí milionům lidí. Něco podobného platí i o vědě, která i přes jisté překážky přece zachytila ducha doby, obzvlášť ducha 60. let. Krátce řečeno, dějiny by měly národ sjednocovat, nikoliv rozdělovat. ___ Dobový dokument s přehlídkou úspěchů ve vědě a technice, zajímavý hlavně jako ilustrace k učebnici nebo wikipedii. (21.11.2014) (méně) (více)