Mimoni 2: Padouch přichází

Toto bolo takmer k neprežitiu. Definitívne musím konštatovať, že moje telo už v prítomnosti uvrešťaných žltých zemiakov spúšťa autoimunitnú reakciu. Tie filmy sú stále o tom istom - pišišvori blbnú, bľabocú a robia bordel, ale je to je tak zábava pre malé deti, ktorým stačí aby to bolo farebné a blikalo to. Bohužiaľ, čomukoľvek inteligentnejšiemu sa tvorcovia vyhýbajú ako čert krížu a tak miest kde by som sa bavil ja tu bolo žalostne málo. 3/10 (29.12.2022)

Mimoni ma bavili v pôvodnej ( zatiaľ ) trilógii o zloduchovi Gruovi. Ich prvé sólové celovečerné dobrodružstvo, ma ktovieako neoslnilo a tak som v tomto prípade nijako nezdieľal menšinové nadšenie nad pokračovaním. A ako už neraz, ak nič nečakáte, o to viac sa potom možno zadarí a prekvapí. A stalo sa. Nič geniálne, ale veľmi zábavné. (22.01.2023)

6,9/10 - Tuto gentlemanskou parádu si nelze vychutnat jinak, než v obleku se sladkým popcornem v ruce. Ano, je pravda, že v kině jsem si užíval spíše tu atmosféru nebo zážitek, než film či dokonce ten popcorn, a celou hitparádu jsem bral s OBROVSKOU nadsázkou. Přesto jsem tento filmeček pro opravdové muže čekal horší, takže za mě to rozhodně nebylo zklamání. Toto mistrovské dílo vskutku excelentně vyplňuje dějovou linku a také se zde můžete dočkat některých legendárních postav z dávných dílů "Já padouch". Jediné, co bylo nudné a hlavně velice zvláštně zplácané, byl konec, ale s nějakou tou šíleností jsme se u mimoňů smířili i předtím. Za mě je to skvělá příležitost vychutnat si film jinak než ostatní výtvory, ale jen dokud je v kinech. (Jo a doufám, že tomuto filmu zůstane těch 69%, přestože si to dost pravděpodobně nezaslouží...) (27.07.2022)

Jakožto největší gentleman a správně se odívající mládenec se zalíbením ve filmařině jsem na kulturní záležitosti jako promítání dozajista brzo kultovního snímku Mimoni 2: Padouch přichází v nejbližším kině nemohl s kámošem chybět. Inu, nasadil jsem si slušivou bílou košili, slušné bílé boty, spodek od saka a modrou kravatu, kterou jsem si však musel nechat zavázat, a oblečen lépe než-li na taneční či pohřeb jsem vyrazil/jsme vyrazili (kdyby se to natáčelo, dozajista by to vypadalo fakt dobře ve zpomaleném záběru). Po kapsách jsme měli rozmístěných pět banánů. Když tu náhle jsme dorazili na místo, zakoupili jsme lístek a hodinu čekali, až se ten jeden sál co v budově je otevře. Kolem nás se mezitím začali hromadit davy lidí, kteří však nebyly oblečení takto nóbl, spíše naopak laiksky - a taky to byly ve většině případů malé děti, a ne čtrnáctiletý hovada jako my. Kámoš za tu hodinu stihl vypít svůj litr a půl ledového čaje a po zbytek výletu tedy upíjel z dvoulitrové petlahve Spriteu, která právně patřila mě. Ale abych nepředbíhal, že ano... nu tak tedy, dveře od sálu se otevřeli. My vešli dovnitř a k překvapení jsme seděli až úplně vzadu (nevěděli jsme kde budeme sedět, prostě jsme jen řekli, že chceme jít na tenhle film a pokladní nám dala lístek). Nu a po pááár reklamách na podivné filmy, které rozhodně takto vybraní muži nesledují, film započal (zatleskali jsme, ale jen trochu, jelikož námi zmítal stud (trochu), ale kámoš se tedy styděl víc, jelikož já jsem nebojácný všeumělec, který se svá rozhodnutí nebojí prezentovat celému světu). No... a smáli jsme se. A hodně. A nahlas. Svými hlubokými mutujícími hlasy. Jako praví muži. Zcela nás tento film vtáhl, i přes některé nedostatky v ději (chvíli trvalo, než film začal (příchod mimoňů na scénu neuvěřitelně pomohl), nebo posledních patnáct minut byl strašněj bordel (ono tam toho bylo víc, ale to nějak extra nevadilo)), občasné trapné momenty, zkratkovitý storytelling (existuje vůbec něco takovýho?) atd. Sedmdesátková nálada mi/nám neuvěřitelně sedla a film byl neuvěřitelně návykový. Kámoš dokonce řekl, že nejlepší ze série o mimoních, však u mne stále vyhrává El Macho. protože El Macho je El macho. Neskutečněj bordel, kterej jsem si zamiloval (i když jsem uvažoval nad třemi hvězdami). Okamžitá klasika, kterou kdo nezná, jako by nežil!!! 7-7,5/10 (12.07.2022)

Po zhlédnutí posledního mimoního dobrodružství začínám mít pocit, že nám kanárkově žlutá začíná nějak nebezpečně blednout. Jediné, co bych možná vyzvednul je propojení s prvním „padouchem“ pomocí známých postav, ale jinak perlivá limonáda, kterou někdo zapomněl zavřít, a všechny bublinky dávno vyprchaly. Myslím, že nazrál čas změnit barvy. (01.11.2022)