Svět podle Lelanda

Zdánlivě nesmyslnou a nevysvětlitelnou vraždou to pro mě zůstává pořád. Strašně mě nebavily ty stejné tváře celý film, bez změny nálady a jméno "Perla" (to je i v originále? Pokud ano, děs). Přiznávám, že to má alespoň slušnou vedlejší linii a dobrý scénář. Tak jako tak, Svět podle Lelanda zůstane bohužel jen dalším dramatem z mnoha. (01.06.2011)

Snímek produkovaný Kevinem Spaceym (prosadil si vedlejší roli slavného spisovatele a Lelandova otce) začíná zostra. Hybatelem celého příběhu je šokující událost kdesi v Kalifornii, kdy pro okolí bezproblémový a přemýšlivý chlapec dost nevybíravým způsobem zabije retardovaného bratra své přítelkyně. Nešlo však o to, jak to provedl (19x jej bodnul), ale proč!! Jakákoliv agresivita mu byla vždy na míle vzdálená, přesto se do soudu dočasně ocitá ve „vězení“ mladistvých delikventů. Jeho jednání začne vzápětí zajímat učitele Pearla; a nejen proto, že se stane stavebním kamenem jeho připraveného románu, ale záhy se promítne i do jeho vlastního života. Celé drama vypadá neuvěřitelně slibně, otevírá řadu palčivých, alarmujících otázek, ale brzy se zdá, že si začínající režisér i scénárista Matthew Ryan Hope předsevzal víc, než mohl utáhnout. Nabízený nevšední zážitek se bohužel nekoná. Mladík se slibnými vyhlídkami nakonec mohl říct mnohem víc a sic to celé vypadá velmi pěkně, postrádá to dramatický efekt i hlubší emocionální zážitek. Ve výsledku skřípající chladné drama přesto zahřeje znamenitými hereckými výkony – vedle potěšujících vedlejších rolí (Kevin Spacey, Jena Malone) snímek táhne nejzajímavější objev své generace, talentovaný Ryan Gosling (mimochodem loni nominován na Oscara a letos pro změnu na Zlatý glóbus) a chybující učitel ztvárněný Donem Cheadlem!! I díky nim nakonec volím vyšší hodnocení!! (25.02.2008)

Ryan Gosling je zde naprostý "mlíčňák". Na hlavě má nesnesitelný sestřih, který jej činil neuvěřitelně šeredným. Cenu za moje největší antipatie by ovšem nezískal. Na plné čáře by ho převálcoval Don Cheadle, který mi byl vůbec tím nejvíce nesympatickým černochem, kterého jsem kdy viděl, a to mám černoušky rád. (S jedním jsem měl dokonce trojku.) U černouška můj odpor k postavám neskončil. Dá se říct, že mi bylo příjemné sledovat pouze Kevina Spaceyho, kterého mám rád. V jeho případě jsem ovšem úplně nepochopil význam jeho role a důvod účasti. Kdyby se jeho postava snímku neúčastnila, tak to divák prakticky ani nepostřehne. Opravdu dost dobře nechápu, proč zde zaujímá hned třetí místo. Hlavní zápletka snímku - odstranění retoše (chlapce disponujícího omezenými rozumovými schopnostmi) byla prokouknutelná od okamžiku, kdy jste se malinko seznámili se smýšlením hlavního hrdiny, tudíž jsem se díky své bystré mysli a geniálnímu úsudku, opět připravil o nějaké to překvápko. Mimochodem, moment kdy se hlavní hrdina rozhovořil o svém pohledu na svět, byl zároveň jediným momentem, který za něco stál. Naopak výtku bych si dovolil mít k milionu flashbacků. Dokonce i bystrému divákovi bude chvíli trvat, než si uvědomí, do jakého časového období je daná scéna zasazena. Bohužel opět svoje hodnocení nepoženu nikterak vysoko. Snímek mě absolutně nedokázal oslovit, pobavit, ba dokonce ani nijak zaujmout. Necítím se ani nijak filosoficky obohacen. Nesdílím převládající nadšení a nemám pocit, že by snímek hlásal cokoli převratného, zásadně hodnotné, ba dokonce ani nijak výrazně zajímavého. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka Asia_Power. (05.11.2016)

U podobných filmů prostě vždycky mívám pocit, že je ostatní špatně pochopili, a nutkání regovat na všechny komentáře a "uvádět věci na pravou míru". Tohle nutkání ztěžka přemáhám, to je možná příčina poněkud zmateného komentáře. Film, který neklade otázky, nýbrž nabízí prostředí pro to, abychom si je kladli sami. A už vůbec na otázky neodpovídá (určitě neobhajuje Lelandovo jednání), pouze nás nutí uvědomit si zájem o ně. Stejně jako v Donniem Darkovi se zvláštní, tajemný a charismatický hrdina chová pro okolí nepochopitelně, avšak v zájmu jistého "vyššího principu". V Donniem je tento princip přenesen do jakési jiné dimenze, do fantaskní roviny, kdežto v tomhle filmu není nijak ukotven, ohraničen, definován. V tom pro mě spočívá hlavní (a jedna z mála) chyba na kráse. To, co mi v Donniem připadalo neukončené schválně, mi tady přišlo nedotažené (vedlejší dějové linie, charaktery, pohnutky, souvislosti). Na vlasatého Ryana Goslinga se dívá vskutku příjemně a i když je celý film vlastně o něm (o jeho postavě), paradoxně mu nebyl věnovám dostatečný prostor. Jena Malone ZASE jako dívka, která se líbí "těm divnejm" (Donnie Darko, Dům života). (26.02.2012)

Jak těžce se musí žít s viděním světa Lelanda P. Fitzgeralda, chlapce, který si plně uvědomuje to, co ostatní potlačují - veškerý smutek života. V trudných myšlenkách nenachází jeho smysl a téměř nic od něj nečeká, ve svém osamění pozoruje okolí a mlčky posuzuje všechny bolesti, které si lidé navzájem způsobují, až dojde k rozhodnutí, vzít do svých rukou jeden nešťastný osud a v dobré víře učinit život několika dalších lidí ještě smutnějším... Neměl ho kdo naučit, že na všechny smutky světa je jeden univerzální lék, který musíme polknout každé nové ráno, abychom přežili, a tím je naděje. Snímek hodný hlubokého zamyšlení, vynikající Ryan Gosling. (06.06.2012)