Zatracená noční dřina

Jako notorický nespavec vím, že noc je jako stvořená pro přemítání o smyslu života, rekapitulaci osobních (ne)úspěchů a zároveň trochu náměsíčný nadhled nad tím vším. Hrdinové tohoto filmu se takhle noc co noc scházejí nad kafem, analyzují události svého života a navzájem neznají ani svá příjmení. To je trochu jako z mého života a proto mám ten film rád. A teď řeknu kacířskou větu: mám ho dokonce o něco radši než Ztraceno v překladu na stejné téma. Tak, je to venku. 80% (08.09.2005)

Noční šichty v naprosto nudné práci musí být zatraceně otravné... Naštěstí v tom nejste sami a můžete si aspoň vždycky pokecat s podobně trpícími známými... Geniálně pohodové dílo s poněkud melancholicko-depresivním pohledem na život vás jednak neuvěřitelně rozesměje, ale i donutí zamyslet se nad prázdností vašeho života. Úplně náhodou jsem na Zatracenou noční dřinu narazil v pozdních večerních hodinách na čt2 a zvláštní atmosféra filmu mě hned zaujala. Nechtěl jsem si kazit potencionální zážitek z pohodového filmu sledováním od půlky a ještě v českém znění a po dlouhém sebepřesvědčování se odtrhl od obrazovky a šel ihned film "sehnat" v původním skotském zvuku. Rozhodně doporučuji. (15.05.2006)

Jsem velmi rád, že jsem na tenhle film kdysi narazil při nočním vysílání na ČT1/ČT2 (stále ho mám nahraný na VHS). Není to nic zázračného - je to "jen" obyčejná konverzační dramedie. Do karet jí však v mých očích hraje zajímavé prostředí nočních směn, odpočinkový soundtrack mísící jazzovou kytaru a hity 80. let, promyšlený scénář, uvěřitelné herecké výkony (což je důležité, když většinu času filmu je před kamerou pouze ústřední čtveřice) a dostatek fajn "hlášek". Těžko říct, jestli je to zrovna tím, že jsem si nedávno připomenul jedním videem rozebírající finále Seinfelda, ale chtěl bych vidět více pořadů s tímto složením, scházejícím se v kavárenské kabince a jen tak volně diskutující. (13.06.2005)

Nemohu si pomoct, já tam vidím hlavně bandu slabochů a ukecanýho machýrka. Přesně to, co přímo nenávidím! Hlavní postava řeší, jak si promluvit se svou holkou, se kterou se v společném bytě 3 týdny míjejí. Pche! Takhle by se chovalo pětileté dítě, ne dospělý chlap. Sice britské (hořké) komedie miluju, tuhle však řadím mezi ty horší. (18.08.2011)

Každý den, po noční šichtě, se setkávají v malé kavárně - Sean, ošetřovatel v nemocnici, Lenny, operátor na callcentru, Vincent, pomocní v obchodě a Jody, dělnice u pásu v továrně. Nemají spolu nic společného, než právě onu noční - ranní dávku kávy, ale přesto spolu mají více společného, než si myslí. Přes všechno, co o sobě neví, se stávají nejlepšími přáteli - ochotni jeden pro druhého udělat cokoliv... U mně je to přesně stejné, jako tu píše Enšpígl - prostě se mi film perfektně trefil do nálady, a já měl chuť vykašlat se na všechno, najít si nějakej noční job, a po ránu vysedávat s přáteli v kavárnách (podobné pocity jsem zažíval naposled u Erasma a spol). O to horší je to probuzení do reality, a uvědomění si, že jde _jen_ o film - a že takhle by to asi nikdy ve skutečnosti nebylo (asi by každej z nich z práce valil domů, aby se trošku prospal a užil denního života). Ale to je fuk, prostě na tento film se skvěle kouká, i díky hereckému obsazení neznámých tváří - díky čemuž to všechno působilo náramně reálně. Tento film řadím ke svým oblíbeným, a už teď se těším, až si jej pustím znovu... (22.12.2013)