Demolice

Pořád jsem nechápala, proč se film jmenuje Demolice, ale jak film pokračoval, tak jsem to začala chápat. Napřed to začalo rozkládáním věcí na části a skončilo to u jejich rozbíjení. Chtěla jsem dát jen jednu hvězdičku, ale nakonec dávám 2. Za to, že to bylo vtipné a hlavně za Jacka. Nedovedu si představit, že by tam byl místo něho někdo jiný. Takového pošuka, to by jen tak někdo nezvládl. Ale nikdy nevíte, co se Vám stane a jak budete na věci reagovat, takže je to pochopitelné. Jinak ani moc nedoporučuji, možná jen kdyby chtěl někdo vidět, co se může stát, když o něco nebo někoho přijde. Ale jinak nechápu, proč to má tolik procent. (17.08.2017)

Po delší době a nepočítaném množství přehrání soundtracku jsem se k Demolition vrátil... Valléeho způsob vyprávění mi docela sedí (Wild, Big Little Lies) a Gyllenhaal hraje svou postavu prostě dokonale - až si chcete pustit do uší taky Mr. Big a jít se taky protančit městem... Myslím, že někdy dám i třetí kolo... (22.07.2017)

Jake Gyllenhaal si opět střihl jednu z těch prapodivných postav prapodivných amerických velkodramat. To mu jde asi ze všeho nejlíp. Až skoro mám pocit, že v soukromí bude taky dost divnej, když mu tyhle uzavřené osoby, u kterých vůbec nevíte, co se jim honí hlavou, tak neuvěřitelně jdou. Filmařsky je to následně klasika Jean-Marc Valléeho. On se v těch netypicky typických dramatech vysloveně vyžívá a snaží se onou syrovostí být hodně precizní. Divákovi k tomu vůbec nic nevysvětluje a nutí ho zapřemýšlet nad onou postavou Jacka. Přemýšlel jsem, přemýšlel. Nic moc nevymyslel, ale jeho divnost mě i přesto donutila film dokoukat až do konce. (17.05.2017)

Gyllenhaal od roku 2002 nenatočil špatný film a je to nenápadná hvězda, která zahraje cokoli. V tomto filmu jen potvrzuje, že to jeden z největších talentů a co víc, dokáže si vybírat filmy s bravurou. Spořádaný manager vyšší třídy, kterému se po tragické nehodě zemře manželka hroutí svět, jeho osobnost psychicky situaci nezvládá a mění se po všech stránkách. Zpočátku mu k tomu pomáhají dopisy, díky kterým se seznámí s Karen. V této pasáži mi to trošku připomnělo film Ona, ale s menší intenzitou. Člověk si říkal, zda je hrdinova proměna na sílu, aby zapomněl na bolest nebo zcela náhodná, kdy nezvládá duševní vypětí. V některých situacích jde až za hranou, ale pořád to není ten největší extrém, a proto některé momenty strnou méně a více. Kdo se vyžívá v ničení majetku, dvojnásobně doporučuji......8/10 (05.11.2016)

"P.S. Go fuck yourself." Břitce originální, nekonvenční post-traumatické drama vymykající se snad všem žánrovým archetypům. Neodvažuji se napsat cokoliv delšího, protože by to jednoduše nestačilo, tohle se absolutně nedá obsáhnout v několika málo větách... O Gyllenhaalovi v roli chladnokrevného vdovce se za pár let budou psát diplomové práce, takhle sympaticky popletený jsem se ještě nikdy během žádného filmu necítil. (25.06.2016)