La La Land

Po delší době jsem si mohl opět připomenout, že více než kterýkoli jiný filmový žánr (snad jen s čestnou výjimkou přírodopisného filmu) pojednává muzikál o životě. A teď nemám na mysli "o životě" v tom banálním a lehce vyprázdněném smyslu, jakým se stalo poněkud nešťastným zvykem tohoto sousloví v běžné komunikaci používat - tedy jako o jakémsi souhrnu obecných životních/existenciálních pravd, ale o životě v tom nejzákladnějším (biologickém, poetickém i filosofickém) smyslu slova - o životě jako síle, energii, proudění, jako jiskře a plamenu, jako omamném karnevalu forem a především jako niternosti a cítění, protože právě tak se nám život - v celé své mohutnosti, zázračnosti a nádheře - dává plně zakusit, právě tak se nám odhaluje, ZJEVuje v našem vlastním každodenním žití i v žití všech ostatních živoucích bytostí, s nimiž sdílíme tuto planetu. A za to tvůrcům posílám nehynoucí dík! (06.01.2017)

Další Chazellova trefa, o nadšení bych ale (po rozjezdovém prvním zhlédnutí) nemluvil. Možná jsem viděl moc starých muzikálů, tahle pocta/aktualizace se ale drží až moc při zemi na to, aby patřila mezi špičková díla. Samozřejmě chápu, že byly produkční možnosti omezené a že hudební vložky záměrně slouží komornímu příběhu. V tomhle směru mě ale prostě nic neoslnilo, takže je velká klika, že je La La Land muzikálem až v druhé řadě. Čím je především? Samozřejmě další moderní romancí, která se nebojí tnout do živého, a právě tady Chazelle znovu prodává svoji ničivou dramatickou sílu. Jeho schopnost natočit přímočarou žánrovku, která je univerzální až běda, je tu opět vytěžena na maximum. A ačkoliv nemůžu říct, že by mě La La Land stoprocentně sebral (Whiplash je o úroveň výš), pořád se jedná o nádherný biják, který si nějakou tu sošku určitě zaslouží. (8/10) (05.01.2017)

Jubilejní stý komentář u tohoto kousku začnu tím, že se jedná o, stejně jako loni u the Big Short, nejlepší film co jsem letos zatím viděl. HAHA a nyní i bez humoru mohu říci, že ačkoliv nejsem muzikálový nadšenec a krom Moulin Rouge jsem nic zásadního neviděl, La la Land mě k sobě připoutal už od nápaditého začátku a ačkoliv se závěrečný akt poměrně táhl, úplný závěr mě zase téměř natrvalo zarazil do nekomfortní sedačky pražské Lucerny. Miles Teller byl v režisérově prvotině Whiplash skvělý, ovšem zde si ho naprosto nedokážu představit a bez výtečného dynamického dua by ten film byl né-li poloviční. Ryan Gosling je, co se týče uvěřitelnosti a určité neprůhlednosti, jistota a ačkoliv jsem s ním už viděl několik filmů, do kterých se příliš nehodil, absolutně si nedovedu představit nikoho lepšího, kdo by tak výborně a flexibilně sekundoval oscarové Emmě Stone, v jejichž obřích kukadlech jsem se ztratil hlavně v Birdmanovi a nejen tam. Druhým středobodem filmu je vymazlená choreografie v kombinaci s režisérskou vůlí natočit něco neotřelého a zároveň bezprecedentního, jejíž každý záběr ladí a koresponduje s výtečnou kamerou, která jestli toho zlatýho plešouna nezíská, tak už fakt nevím (získalo! :D). Tomuhle nemůže konkurovat ani dvojnásobný vítěz Roger Deakins ani Arrival jakožto největší želízko v ohni. Damien Chazelle se u mě stává dalším filmařem, u něhož budu sledovat každý nadcházející projekt, ať už bude o čemkoliv. 9/10...[4.1.2016_ČSFD projekce_kino Lucerna] (05.01.2017)

Nejlepší bylo těch 40 sekund s J.K. Simmonsem. Jeho postava tam má stejný charakter jak ve Whiplashi, jen z úplně opačného hudebního pohledu, to mi přišlo hodně vtipné. Jinak je to muzikálový pastiš (nebo pocta?), která má své dobré momenty. Dvě písně jsou celkem zapamatovatelné, konec mě mile potěšil. Jinak Chazelle se mi již opakově trefuje do konkrétních aspektů v mém životě, které jsou prakticky totožné, a jen tak někdo je nemá, nevím, jak to ten chlap dělá. Jinak snímek je to solidní, nic víc. Ten chtěný kýč a stylizace mi ale prostě přes pysky nejde, stejně jako to, že je toto dílo oslavováno mnohem víc, než o dvě třídy větší událost jménem Whiplash. Ryan Gosling z mého pohledu rozhodně zajímavější postava, než Emma Stone, ale Oscar proboha ani jednomu z nich! (08.02.2017)

| Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 446.1 miliónov $ | La La Land je je je nadštandardná dráma, a o to menej podarený muzikál. Jeho problém je, že sa snaží byť oboje, a tým pádom neni nadčasový ani v jednom z daných žánrov. Našrubovaná osudovosť skrze životných rozhodnutí je len pokus o výnimočnosť. Spracovanie problematiky umeleckého napredovania a každodenných pochybností v sám sebe je pre mňa najsilnejšiou stránkou filmu. Je to ale stránka, ktorú som od filmu vôbec nečakal, a aj keď je to milým prekvapením, všetky ostatné zásadné veci sú len priemerom, čo sa tanca i spevu týka. Herecky je to samozrejme podmanivé, ale od muzikálu čakám vyrovanejšie výkony vo všetkých složkách, hlavne, keď by sa malo jednať o svetovú špičku. Kamera je nápaditá, scenár je našlapnutý, no v pôlke mu totálne dojde dych. Meno J.K.Simmonsa dám na plagát, len ak má viac, než 5 viet, a fór s divadelnou svetelnou zmenou zahrám maximálne dvakrát za film. Skvelé, ale pre mňa trošku sklamanie. Čakal som rozhodne viac. Ps: Nechce sa mi veriť, že človek, ktorý zrežíroval dynamický Wiplash, má na svedomý tento tempom nevyvážený film. (05.01.2017)