Muž, který poznal nekonečno

Hned od úvodu je poznat, že se jedná o velice kvalitní snímek. Ono podobné filmy si možná někdo ani nechce pustit, protože ho obsahem či trailerem nezaujmou, ovšem to je chyba. Tyhle filmy jsou velice zajímavé a kvalitní. Mně se příběh Ramanujana a profesora Hardyho velmi líbil. Ramanujan byl matematický génius, ovšem pocházel z chudé Indie a nikdo mu nevěřil. Až právě profesor Hardy mu dal příležitost. A ještě, že to udělal, protože společně dokázali geniální věci, způsobili revoluci v matematice. Tohle je jeden z pozitivních konců tohoto příběhu. Příběh však má i negativní konec, bohužel. (04.12.2017)

Názorná ukážka toho, ako sa dá nevyužiť potenciál námetu a obsadenia... Vačšina filmov natočená podľa skutočných príbehov má u mňa automaticky hviezdu navyše, tu to ale neplatí. To, čo by malo preniknúť hlbšie ostalo visieť niekde vo vesmíre, neviem či kvoli réžii alebo mojej neschopnosti to pobrať.. Je to však škoda, do cca polovice som to videla na vyššie hodnotenie. Príbeh sa niekde zasekol a už sa nedokázal vrátiť do povodne dobre rozbehnutej drámy. (28.04.2017)

Velmi silný film. Krásně se na něj dívá, vyzařuje z něho neznámá síla. Autoři se bohužel zmocnili příběhu spíše popisným způsobem, kdy mapují události, ale nezachází do hloubky. A to by možná bylo ještě zajímavější, protože Ramanujanovo nitro toho skrývá jistě více, než vystavoval veřejnosti. Jen několik základních věcí ohledně rozdílnosti kultur je letmo naznačeno, ale tím to všechno končí. Do jeho hlavy se asi nikdo nedostal a nedostane, zřejmě by ani neporozuměl. 3+ (15.10.2016)

Má dříve fotografická paměť si s matikou nikdy netykala. Tam to chtělo logiku a ne ukládání dat po paměti nebo slovíček či letopočtů. A tak zatímco jsem dějepis a literaturu i nějaký ten jazyk zvládal hladce, matika byl krutý boj. Vždycky jsem obdivoval blázny co si večer sednou a jen tak si něco počítají. Můj táta byl také takový. Náhledem přes rameno jste zjistili, že je baví jen tak něco, co by jste nespočítali ani z donucení  u závěrečné zkoušky na vejšce i kdyby jste museli. A nebo by jste to dali, ale dřeli by jste na to jako koně půl roku. A oni si sednou místo k telce v noční ztichlé kuchyni kde ruší jen hrčení lednice, vezmou bloček, starou propisku a jedou...  Stránku za stránkou. A ještě si libují jaká je v té matice krása. Je smutným znakem lidstva, že své geniální potomky většinou dokáže ocenit až po jejich smrti a mnohdy i až několik set let poté. Ti mají mezitím často hrob neznámo kde.  Často zašli v bídě dost šílenou smrtí, nemici či dokonce smrt hladem nevyjímaje. Ramanujan je další z té řady geniálních  nešťastníků. Dnes by jej v Anglii asi vítali, ale přijet do impéria před první světovou válkou si jistě koledovalo o nejeden ústrk a rasistickou poznámku. Bohužel Britové se takto nadřazeně chovali ještě dlouho poté a ač Indy a Pakistánce nakonec vzali na milost, Poláci a Češi (ano my co jsme jim pomohli zachránit Albion před Luftwaffe v časech nejtěžších) jsme dnes pro ně póvl z východu. Smutné. Já mám tyhle filmy obzvláště z Indie moc rád. Dnes jsem to měl skoro 4D. Venku indické vedro a u sledování mne ovíval větrák. Chlazená limonáda na stole a venku už chybělo jen troubení slonů, nebo řev tygra. Bohužel se v Indii film odehrává jen krátce a zbytek děje divák stráví s hrdiny v poněkud sterilním a až zapšklým prostředí univerzity v Cambridge. Je zajímavé, že J. Irons byl svému protějšku docela podobný i bez většího líčení. Patela mám rád ač ač se to nezdá :-) je Angličan jak poleno. Pro tyhle filmy je ale jako stvořený. Samotný příběh má jednu velkou vadu a tou je naprostá absence emocí i napětí. Hardy Ramanujana tak tvrdě drtí žádostmi o důkazy bez špetky jakéhokoliv citu, že se to přenáší filmem i na diváka. Závěrečný proslov na univerzitní půdě s tím už nezvládne zhola nic udělat. Je dobře, že se točí tyto filmy. Člověk se zase něco dozví a pro Indii je to myslím velmi důležité. A v časech Srinivasova života to musel být po návratu ještě před nezávislostí Indie národní hrdina. Příjemná byla i hudba ve filmu. Ale v součtu je to jen za tři prvočísla. * * * (24.07.2022)

Chyba ve filmu: v okamžiku bombardování se objevuje nad městem vzducholoď Zeppelin. Za normálních okolností Zepeliny bombardovali z vyšší výšky než byl výškový dosah standartních letadel. Důvodem výšky byla právě bezpečnost před útokem latadel. Výška s sebou ale nesla velkou nepřesnost bombardování a přinášela spíše psychickou újmu pro obyvatele než jiný vojensko-strategický význam. (05.11.2017)