Barva vítězství

Amerika byla, je a bude rasistická. Tady je jasně ukázané, že nebyli o nic lepší než nácci, pokrytci toho největšího zrna. Tohle je ostuda, jak takhle talentovaného člověka, s takovými zásluhami odkopli, jak kus hadru. A uznání se mu dostalo, až po smrti. Pěkně mě to nakrklo a jestli to byl záměr filmu, tak se mu to fakt povedlo. Jo Amerika země snů :-)!!!! (16.03.2017)

Film o športe, o drine, o rodine, o láske, o rasizme, o nacizme, o priateľstve, o športovom duchu, o politike, o ideológii, o zlobe, o víťazstvách, o pohŕdaní, o obdive, o desiatich sekundách slobody a voľnosti ... ale predovšetkým o jednej zaujímavej osobnosti, pretože Jesse Owens ňou bol. A zaujímavým bol aj jeho príbeh. (14.08.2016)

Jesse Owens, Berlín, 1936. Troufám si tvrdit, že v olympijské éře už nikdy nenastal tak specifický souběh okolností kdo, kde a kdy.. Slavná sportovně-politická historie podaná někdy až tak čitelně, že bez problému odhadnete další záběr či repliku. Detaily, co to mohly trochu rozcuchat (denacifikovaná madam Riefenstahl, Dasslerovy křusky, přátelství s Luzem Longem) nedostaly odpovídající péči, paralela rasové segregace v Americe a Německu byla podána stylem, jako kdyby tu byl předpoklad, že o ní divák nemá ani tušení. Sudeikis jako bodrý kouč s lidstvím pod ochrannou slupkou byl s tím svým hackmanovsko-costnerovským projevem docela dobrou volbou.. (20.08.2020)

"Negr může mít oblek, ale nebude z něj gentleman." Nepovažuju se za rasistu, ale stejně nemám žádnou velkou radost z černocha v obleku hlásícího zprávy, vietnamského zahrádkáře pěstujícího marihuanu, arabského svolávače k modlitbám a ani z indočecha odcházejícího z pošty s dávkami v kapse. Jesse Owens byl prý jiný. Poctivě dřel na bavlnové plantáži, svědomitě trénoval, olympiádu bez Führerova souhlasu vyhrál a ještě k tomu hrdě kráčel na svou oslavu bočním vchodem pro barevné. Tak dokonalý prý byl a já mám takový nepříjemný pocit, že mi kdosi vráží klíny do hlavy. Dokonce i ty jeho zálety byly totiž natočeny s takovým pochopením, že jsem měl chuť prohlásit ho za svatého. Přesto mě Jesse při sportování bavil, ale to míchání politiky do sportu, a zejména do olympiád, už mi trošku leze krkem. (07.01.2017)

Fascinující příběh natočený pietně a s úctou, která nedovoluje vybočit ze zavedených mantinelů tohoto typu filmu. Každopádně ale závěrečná scéna, kde Jesseho Owense vítají v New Yorku jásající miliony lidí a on pak musí na večeři na svou počest uspořádanou v luxusním hotelu vejít ostudně vchodem pro služebnictvo, zapůsobí velice emotivně. Škoda, že se někdy nerozhodnou natočit příběh hrdinů i poté, co už zažili své hrdinské chvíle. Osud Jesse Owense se po vítězství na Olympiádě ubíral hodně křivolakými cestičkami a bylo by zajímavé sledovat hrdinu i v nehrdinském/běžném životě. (03.07.2017)