I jako Ikaros

Videl som na nete časť z tohto filmu, kde demonštrujú pokus Stanleyho Milgrama a tak som si film dohľadal. Popravde to dopadlo omnoho lepšie ako som čakal. Mám pocit, že som to kedysi dávno už videl, ale aj tak film splnil na 100% všetko čo mal. Zápletka, napätie, nepredvídateľnosť, dobré herecké výkony, dôveryhodnosť, atď... (09.01.2022)

Francouzské politické drama, v hlavní roli Yves Montand…. K tomu název filmu a v podstatě je jasné, co uvidíme. Ano, zkorumpovaný systém. Ano, prolezlá jsou i nejvyšší patra politiky. Ano, hrdina bojuje předem ztracený boj. Ale je to tak zoufale nudné! Řeči, řeči, řeči. Dopodrobna a dost únavě se divákovi vysvětluje psychologický experiment o roli autority v našem chování. _____ Hlavní postava, přestože byla rok členem vyšetřovací komise, si náhle začne klást otázky a zjišťovat, že celé vyšetřování bylo značně odbyté a popravdě, strůjci atentátu se při zahlazování stop dopouštěli tak do očíbijících chyb, že by je odhalilo i dítko školou povinné, leč vyšetřující komise za celý rok nikoliv… No, dobře, je to francouzská komise, berme to jako další důkaz prohnilosti systému. Ale ze všeho nejhorší je skutečně nudnost a suchopárnost filmu, beru ho spíše jako doklad určitého nahlížení na svět v určitém období, ale jako umělecké dílo nikoliv. SHRNUTÍ: Politika je svinstvo. (07.12.2021)

I když mám některé jeho režijní práce opravdu rád, obecně mám s Henri Verneuilem dost problém, jeho filmy mi většinou přijdou dost naivní a logika v nich si částo dává dovolenou. Tady bohužel taky, a naivní mi tu přišel i ten zde tolik chválený vědecký pokus. A lákadlo Morricone tu byl absolutně nevyužitý. Moji pozornost v téhle chladné upovídané procedurálce držel jenom můj oblíbený Yves Montand, který sice u nás nikdy nepatřil mezi hvězdy typu Belmonda, či Delona, ale jeho charisma a herecký um byly nezpochybnitelné (např. v ´Doznání´ byl vysloveně strhující). A ta závěrečná pointa? Mno… na zadek jsem si z ní nesedl, byť ten konec JE působivý. (12.01.2022)

Kolega CarloRizzi mě ve zdejší diskuzi evropská kinematografie upozornil na tento kousek, který má ČT ve svým programu, po přečtení jména režiséra, herců, ale i hudebního skladatele jsem nevahál ani chvilku a opravdu, přesně podle očekávání jsem dostal temný, realisticky vyprávěný politický thriller s dokonale sednoucí hudbou mistra EM, no a jak už to tak bývá u Francie dávných let, opět je to konec, který vše ještě zvýrazní a zesílí, opravdu komu čest, tomu čest, mistři filmařského umění dávných let. (29.11.2021)

Jeden střelec bývá osamělý vlk s psychickými problémy, dva střelci jsou už spiknutí.. Sic si tvůrci dávali pozor, aby to nebylo zasazeno do konkrétního místa a času, „dallaský“ úvod i jméno atentátníka naznačily víc než dost. Představoval bych si o něco inteligentnější scénář, ale je tam pár aspektů, které kolem té myšlenky poslušnosti vůči autoritám zaujmou. Důraz na procedurálnost, atmosféra Pakulových amerických paranoií ze sedmdesátek, zasazení interiérových i exteriérových scén do moderní architektury ala Brasília (ve skutečnosti francouzské Gercy s „nanukem“ Tour EDF-GDF) a očekávaný konec, kdy se vosk na křídlech definitivně rozpustil.. (30.11.2021)