Reklama

Reklama

Četníci z Luhačovic

(seriál)
  • Česko Četnické trampoty (neoficiální název)
TV spot 2
Česko, 2017, 16 h 42 min (Minutáž: 82–86 min)

Hudba:

Jiří Hájek

Hrají:

Pavel Zedníček, Robert Hájek, Martin Donutil, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Igor Bareš, Dana Batulková, Ondřej Malý, Pavla Tomicová (více)
(další profese)

Epizody(12)

Obsahy(1)

Děj nového seriálu zavede diváky do roku 1919, kdy dva mladí četníci po ukončení školy přijíždějí na své první působiště. Čeká je opuštěná četnická stanice v lázeňském městě na jihu Moravy. Krátce po příjezdu vyšetřují svůj první velký kriminální případ. Vedle Roberta Hájka a Martina Donutila se v seriálu objeví Robert Jašków, Karel Dobrý, Pavel Zedníček, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, nebo Igor Bareš. V současné době je připraveno celkem šest dílů seriálu a každý ze tří režisérů natočí dva díly po pětasedmdesáti minutách. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (166)

6thSun 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Víte, proč je hovno hnědé? Je to kvůli žluči. Ta je sice tmavě žlutá až žlutozelená, ale obsahuje bilirubin, což je takový ‚odpad', který vzniká ze starých, pro tělo jich nepoužitelných červených krvinek. Ve střevě ho rozkládají bakterie na dvě části – jedna bezbarvá se vstřebá do krve a vyloučí se močí, druhá se oxiduje na různě barevné sloučeniny, nejčastěji právě v odstínu hnědé, a odchází ven z těla s výkaly. A pointa? Žádná, snad jen, že mi povídání o hovně přijde zábavnější, než Četníci z Luhačovic, ve kterých se Donutil s Jaškówem tváří tak, jako že je hraní hodně bolí a není se co divit, když jsou tak blbí, že je musí na banální stopu přivézt matka jednoho z nich. A komentovat Zedníčkův pseudo-akcent nebudu, to by bylo jako babrání se v hovnech. ()

Bozvav 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Přiznám se, že jsem čekala více. V prvé řadě více humoru, napětí a alespoň jednu postavu, ze kterou bych cítila sympatie. Bohužel herci jsou nevýrazní, role jim evidentně nesedí. Děj je nudný, i přes relativně krátkou stopáž se mi zdál díl dlouhý. Hudba mdlá a napětí či akce poskrovnu. Snad jen dobové reálie a výprava jsou fajn. Snažím se nesrovnávat nesrovnatelné, ale humoreskám to nesahá ani po paty. Paradoxně všemi pomlouvaný Pavel Zedníček byl jediný, kdo mi v roli seděl a dle mého i něco předvedl. Bez něj bych šla s hodnocením možná ještě níž. Uvidím po dalších dílech. Zatím tak 45%. ()

Reklama

ChickenPate 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Pro natočení dalšího detektivního seriálu zvoleno zajímavé neokoukané téma počátku samostatného Československa. Interiéry a kostýmy jsou povedené, bez rušivých prvků. Dějově jednotlivé díly kolísají, což je do velké míry způsobeno konkrétními veliteli stanice. Langmajerova postava je úplně zbytečná a díly s ním se dostávají na hranici absurdní komedie. Jestliže se tímto seriálem mělo vzpomenout na skutečné četníky, tak důstojně a ne tímto způsobem, kdy si člověk udělá obrázek na základě seriálu a řekne si, že polovina byli blbci a druhá zelenáči. ()

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Zázrak to není, ale ti, co povykují jaká je to slabota oproti těm "pravým" četníkům a četnickým humoreskám jsou asi na stejné úrovni jako ti, co se rozčilují, jak ti Němci zbastlili toho Winnetoua oproti tomu "skutečnému" z šedesátých let. Tohle má z těmi z brněnské pátračky společné především to, že se jedná taky o četníky a odehrává se to za první republiky, tedy na jejím počátku. Celkově to je nějak tak drsnější, kauzy rozhodně moc komické nejsou, navíc bylo po válce a ta se na chování a mentalitě lidí podepsala rovněž dost negativně. Sestava je sice menší, ale případy jsou plus kompaktnější a mají věcí "detektiovnější" charakter. Vadí mně vlastně jen dvě dvě věci - proč jsou z Luhačovic, když z tohodle krásného městečka je tam jenom jeden hotel (i to nádraží je jinde...) a největší rozkvět tyhle lázně zažily až později, byť základ byl dán ještě na konci Rakouska a pokud jsme díkybohu zůstali tentokrát ušetřeni nesnesitelně vlezlého a herecky už zcela vyčpělého Miroslava Donutila, znamená to, že nás bude otravovat ten neherec stejného jména, který se vesměs mezi dost neokoukanými a zajímavými herci vyjímá jako plechová konvička mezi míšeňským porcelánem? Zajímavá figura je pan Gebert a tvrzení, že si tam Zedníček dělá, co chce, je totální nesmysl....neméně skvělí byli Robert Jaškow v prvních třech dílech a Karel Dobrý, jako jeho zástupce. Osobně bych tomu dal přednost před těmi vzývanými četníky z pátračky Brno-venkov, které byly ve skutečnosti daleko větší exhibicí nejrůznějších pražských "superhvězd" na čele s Toepfrem, Donutilem (ten nesměl od půlky taky chybět), ale i dneska už vyloženě odpornou Bohdalkou a řadou dalších. Tady jsou to v daleko větší míře herci z Brna a ostatních oblastí na Moravě a především to nejsou provařené figury z řady stupidních seriálů. Rozhodně tohle (byť v náznacích a nějak tak na okraj) ukazuje aspoň něco ze začátků té první republiky. Po shlédnutí všech dvanácti dílů musím bohužel konstatovat (aniž bych měnil cokoliv na hodnocení, nebo předchozích větách), že jsem pochopil, co tvůrci "chtěli" natočit, ale co se jim absolutně nepovedlo. Připadá mně, že zejména čeští scénáristé se chopí příležitosti a snaží se do scénáře narvat všechno možné, jen aby dokázali, jak jsou in. Nechám stranou linku homosexuality mladého Donutila, která byla zcela zbytečná, ale seriál na rozdíl humoresek asi měl ukázat, jak vznikalo četnictvo ve vazbě na to, jak vznikala první republika. A asi chtěli ukázat, že to rozhodně jednoduché nebylo a nebylo to u mávání dvou barevnými (tehdy...) vlajkami ani kutálkách v ulicích, jako 28. října v Praze. Nicméně první zcela nezvládnutá byla časová linka, kdy z těch dvanácti dílů není zřejmé, v jakém časovém úseku se to vlastně odehrává a určitý časový posun reprezentují vlastně jen měnící se mundury četníků. Tradičně dobře zvládnuté prostředí, oblečení, exteriéry i interiéry bohužel sráží to nejdůležitější - děj. Na jedné straně je třeba pochválit některé detektivní linky (ona banda zelených kádrů, jejíž maďarský "šéf" zavraždí Karla Dobrého, kanibalismus nebo už tehdy - a bylo tomu tak - obchod s narkotiky. Na druhou stranu autoři scénáře a tvůrci osob zapomněli, že první republika přes všechny nedostatky vznikala v úplně jiném prostředí a hlavně s jinými lidmi, než se pod Havlovou taktovkou "obrozující" demokracie v roce 1989. Lidé měli v té době daleko víc nadšení a byli morálně více na výši, než stbáčtí šíbři, kteří se dohodli snadno s novým establishmentem (nakonec tvořeným především bývalými komunisty, odstavenými po roce 68 od lizu na čele s psychopatem s mesiášským komplexem), veksláky a přitroublým davem, jehož povrchní neznalost a naivita zaráží leckde až dodnes. Lidé "starého" Rakouska byli vychováni přece jen (zejména na místní úrovni) v demokracii, měli daleko lepší rozhled a i když je hluboce zasáhla válka (což je nakonec ve filmu dost naznačeno), byli prostě mravně (slovy Masaryka) na podstatně vyšší úrovni, než tomu bylo po roce 1989. Takže zase naivní až přisprostlé představy na téma "všeci kradnů" - zde snad mezi místní honorací není nikdo, kdo by nebyl lump. Od starosty až po přednostu místního nádraží. A tak z toho nejlépe z hlediska uvěřitelnosti vychází dobře třeba hvězdná rodinka Pavly Tomicové, či zrovna ona andělíčkářka Aleny Mihulové nebo baronka v podání Terezy Bebarové. Prostě aktualizace (podobnosti čistě náhodné...) typu privatizací, kádrování, zlodějiny na nejvyšších místech i třeba uprchlíků kvalitě a vyznění rozhodně neprospěla. První republika zas tak dokonalá nebyla, pro její vznik to platí neméně, ale taková žumpa, jak si to představovali tvůrci scénáře, to nebyla ani náhodou. Platí stále to samé - herci jsou nás průměrní až mizerní, filmoví řemeslníci špička, ale katastrofou je (velká čest výjimkám Svět pod hlavou nebo Pustina) scénář. Ale nedivme se, když člověk vidí, jaké mají tito lidé znalosti, které psaní zejména historických látek vyžaduje, jak rozumí psychologii, jaký mají fantazijní potenciál a přitom jak umí fantazii usměrnit, tak nemají na víc než na seriály, které ocení tak leda v zemi Manuel nebo Šeherezád.... () (méně) (více)

l.enik.c 

všechny recenze uživatele

Prvně jsem si říkala, jestli tomu můžu dát 5* jako mým milovaným Humoreskám, ale pak mi došlo, že se to přece naprosto nedá srovnávat! Tak proč to všichni srovnávají? Pojetí toho seriálu je úplně jiné a HLAVNĚ odehrává se to v úplně jiné době a v jiném prostředí a od toho se tudíž odvíjejí charaktery postav i případů, které jsou podle mě dobře zpracované. Přijde mi, že se tento seriál s ničím nepáře, některé případy dost hnusné, snad v každém díle mrtvola, scénáristi si nelámou hlavu se zbavováním se hlavních i vedlejších postav, které se občas pěkně vyvrbí... natočené dnešním typickým stylem české televize, na který už jsem si zvykla a nevadí mi, v hlavní roli dvou četníků na zkoušku jsou neokoukané tváře... Moc se mi líbí, že i de facto vedlejší postavy mají svůj prostor ve více dílech. Za mě prostě celkově spokojenost a upřímně nechápu, proč někdo hodnotí seriál jako celek, když viděl sotva pár dílů. ()

Galerie (319)

Zajímavosti (57)

  • Četnická stanice byla vybudována na zámku v Lesním Hlubokém u Velké Bíteše, dále natáčení probíhalo v Jimramově, Prostějově, Luhačovicích či Mrákotíně. Seriál se natáčel i v okolí Znojma, v Brně nebo Praze. Seriálový Hotel Popper je ve skutečnosti Dům Bedřicha Smetany (Lázeňské nám. 308, 763 26 Luhačovice). Kostel z 1. dílu 1. série "Pytláci" je z malé vesničky na Vysočině, z obce Jasenice. Historická budova vlakového nádraží se nachází v Lednici. Ve 2. a 3. díle 1. série se děj mimojiné odehrává na železnici. Lokalita k natáčení byla vybrána na Olomoucku, na trati č. 310 mezi obcemi Domašov nad Bystřicí a Hlubočky. Zámek, na kterém bydlel baron Jan Jiří Podhajský a jeho žena Vilma Hermína (Tereza Bebarová), se nachází v Hošticích u Kroměříže. (gogos)
  • Již od samého zřízení četnictva v roce 1850 byli četníci, a to jak mužstvo, tak důstojníci, omezeni na svém právu volného rozhodování o sňatku… Ke sňatku bylo zapotřebí povolení nadřízených, kteří prakticky rozhodovali o tom, zda je nevěsta vhodnou partií. V případě důstojníků musela být dokonce skládána finanční kauce. Na tomto stavu se v podstatě nic nezměnilo ani po vzniku samostatného státu a nového československého četnictva. (Česká televize)
  • Natáčelo se také v těchto lokalitách: Zámek Tovačov, mlýn Štampach, chrám Tří grácií v Břeclavi, Krucemburk, Borovnice, Praha Invalidovna, Vratislávka, Tasov, Ubušínek, klášter Rajhrad, Vílanec, řeka Dyje. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno