Reklama

Reklama

Četníci z Luhačovic

(seriál)
  • Česko Četnické trampoty (neoficiální název)
TV spot 1
Česko, 2017, 16 h 42 min (Minutáž: 82–86 min)

Hudba:

Jiří Hájek

Hrají:

Pavel Zedníček, Robert Hájek, Martin Donutil, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Igor Bareš, Dana Batulková, Ondřej Malý, Pavla Tomicová (více)
(další profese)

Epizody(12)

Obsahy(1)

Děj nového seriálu zavede diváky do roku 1919, kdy dva mladí četníci po ukončení školy přijíždějí na své první působiště. Čeká je opuštěná četnická stanice v lázeňském městě na jihu Moravy. Krátce po příjezdu vyšetřují svůj první velký kriminální případ. Vedle Roberta Hájka a Martina Donutila se v seriálu objeví Robert Jašków, Karel Dobrý, Pavel Zedníček, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, nebo Igor Bareš. V současné době je připraveno celkem šest dílů seriálu a každý ze tří režisérů natočí dva díly po pětasedmdesáti minutách. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (166)

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Zázrak to není, ale ti, co povykují jaká je to slabota oproti těm "pravým" četníkům a četnickým humoreskám jsou asi na stejné úrovni jako ti, co se rozčilují, jak ti Němci zbastlili toho Winnetoua oproti tomu "skutečnému" z šedesátých let. Tohle má z těmi z brněnské pátračky společné především to, že se jedná taky o četníky a odehrává se to za první republiky, tedy na jejím počátku. Celkově to je nějak tak drsnější, kauzy rozhodně moc komické nejsou, navíc bylo po válce a ta se na chování a mentalitě lidí podepsala rovněž dost negativně. Sestava je sice menší, ale případy jsou plus kompaktnější a mají věcí "detektiovnější" charakter. Vadí mně vlastně jen dvě dvě věci - proč jsou z Luhačovic, když z tohodle krásného městečka je tam jenom jeden hotel (i to nádraží je jinde...) a největší rozkvět tyhle lázně zažily až později, byť základ byl dán ještě na konci Rakouska a pokud jsme díkybohu zůstali tentokrát ušetřeni nesnesitelně vlezlého a herecky už zcela vyčpělého Miroslava Donutila, znamená to, že nás bude otravovat ten neherec stejného jména, který se vesměs mezi dost neokoukanými a zajímavými herci vyjímá jako plechová konvička mezi míšeňským porcelánem? Zajímavá figura je pan Gebert a tvrzení, že si tam Zedníček dělá, co chce, je totální nesmysl....neméně skvělí byli Robert Jaškow v prvních třech dílech a Karel Dobrý, jako jeho zástupce. Osobně bych tomu dal přednost před těmi vzývanými četníky z pátračky Brno-venkov, které byly ve skutečnosti daleko větší exhibicí nejrůznějších pražských "superhvězd" na čele s Toepfrem, Donutilem (ten nesměl od půlky taky chybět), ale i dneska už vyloženě odpornou Bohdalkou a řadou dalších. Tady jsou to v daleko větší míře herci z Brna a ostatních oblastí na Moravě a především to nejsou provařené figury z řady stupidních seriálů. Rozhodně tohle (byť v náznacích a nějak tak na okraj) ukazuje aspoň něco ze začátků té první republiky. Po shlédnutí všech dvanácti dílů musím bohužel konstatovat (aniž bych měnil cokoliv na hodnocení, nebo předchozích větách), že jsem pochopil, co tvůrci "chtěli" natočit, ale co se jim absolutně nepovedlo. Připadá mně, že zejména čeští scénáristé se chopí příležitosti a snaží se do scénáře narvat všechno možné, jen aby dokázali, jak jsou in. Nechám stranou linku homosexuality mladého Donutila, která byla zcela zbytečná, ale seriál na rozdíl humoresek asi měl ukázat, jak vznikalo četnictvo ve vazbě na to, jak vznikala první republika. A asi chtěli ukázat, že to rozhodně jednoduché nebylo a nebylo to u mávání dvou barevnými (tehdy...) vlajkami ani kutálkách v ulicích, jako 28. října v Praze. Nicméně první zcela nezvládnutá byla časová linka, kdy z těch dvanácti dílů není zřejmé, v jakém časovém úseku se to vlastně odehrává a určitý časový posun reprezentují vlastně jen měnící se mundury četníků. Tradičně dobře zvládnuté prostředí, oblečení, exteriéry i interiéry bohužel sráží to nejdůležitější - děj. Na jedné straně je třeba pochválit některé detektivní linky (ona banda zelených kádrů, jejíž maďarský "šéf" zavraždí Karla Dobrého, kanibalismus nebo už tehdy - a bylo tomu tak - obchod s narkotiky. Na druhou stranu autoři scénáře a tvůrci osob zapomněli, že první republika přes všechny nedostatky vznikala v úplně jiném prostředí a hlavně s jinými lidmi, než se pod Havlovou taktovkou "obrozující" demokracie v roce 1989. Lidé měli v té době daleko víc nadšení a byli morálně více na výši, než stbáčtí šíbři, kteří se dohodli snadno s novým establishmentem (nakonec tvořeným především bývalými komunisty, odstavenými po roce 68 od lizu na čele s psychopatem s mesiášským komplexem), veksláky a přitroublým davem, jehož povrchní neznalost a naivita zaráží leckde až dodnes. Lidé "starého" Rakouska byli vychováni přece jen (zejména na místní úrovni) v demokracii, měli daleko lepší rozhled a i když je hluboce zasáhla válka (což je nakonec ve filmu dost naznačeno), byli prostě mravně (slovy Masaryka) na podstatně vyšší úrovni, než tomu bylo po roce 1989. Takže zase naivní až přisprostlé představy na téma "všeci kradnů" - zde snad mezi místní honorací není nikdo, kdo by nebyl lump. Od starosty až po přednostu místního nádraží. A tak z toho nejlépe z hlediska uvěřitelnosti vychází dobře třeba hvězdná rodinka Pavly Tomicové, či zrovna ona andělíčkářka Aleny Mihulové nebo baronka v podání Terezy Bebarové. Prostě aktualizace (podobnosti čistě náhodné...) typu privatizací, kádrování, zlodějiny na nejvyšších místech i třeba uprchlíků kvalitě a vyznění rozhodně neprospěla. První republika zas tak dokonalá nebyla, pro její vznik to platí neméně, ale taková žumpa, jak si to představovali tvůrci scénáře, to nebyla ani náhodou. Platí stále to samé - herci jsou nás průměrní až mizerní, filmoví řemeslníci špička, ale katastrofou je (velká čest výjimkám Svět pod hlavou nebo Pustina) scénář. Ale nedivme se, když člověk vidí, jaké mají tito lidé znalosti, které psaní zejména historických látek vyžaduje, jak rozumí psychologii, jaký mají fantazijní potenciál a přitom jak umí fantazii usměrnit, tak nemají na víc než na seriály, které ocení tak leda v zemi Manuel nebo Šeherezád.... () (méně) (více)

PlayEasy

všechny recenze uživatele

Tyto četnické přihlouplé seriály nemáme rádi a je to dle nás jen ztráta času, je sledovat. No ale tento jsme zkoukli, protože bydlíme kousek od tohoto nádherného lázeňského městečka a často do něj jezdíme. Dokonce jsme jednou byli u natáčení! Ale jak říkáme, je to vlastně o ničem a až na pár povedených vtípků a případů je to úplně bez příběhu. 40% ()

Reklama

kulyk

všechny recenze uživatele

No to mi ho drbej za ouškama! Zkusmo mrknu na dvě minutky ze seriálu, a copak to nevidím? Švestky na cimře spouští pumpky a dělají z Luhačovic lázně vpravdě římské, a jediný stařec, který zaslouží ve skorovarech procedury, je jejich fiflající šéfik Zedníček. No, není čas na kraviny, nebudu tu možná věčně. Holt zůstanu ochuzen. ()

cyright 

všechny recenze uživatele

Tenhle seriál výrazným způsobem utrpěl slabšími počátečními díly, přes které se dozajista mnozí místní profesionální recenzenti nepřenesli, vzdali to a hodili nelichotivé hodnocení. Málem jsem byl jeden z nich. Naštěstí jen málem. Humoresková poloha je později mnohem více snesitelná, místy až příjemná. Krutost a syrovost řešených případů překvapivě narůstá a nešetří vůbec nikoho. Zedníčka opravdu nemusím a jeho "rakouštinu" jsem mu nedokázal uvěřit, ale jinak je dokonce i on v této roli pro mě koukatelný, a to už je co říct. Doporučuji dát šanci tomu až ke 4. dílu. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Zaprvé přirozeně jiskřivé „hecování“ v charakterově bohatém tandemu Tomáše Töpfera a Ivana Trojana, jenž se stal zásadním motorem celé série; naproti tomu luhačovická parta vede spíše vatovou figurkářskou konverzaci. Zadruhé filmový způsob vyprávění, který si Antonín Moskalyk určil i hlídal a jenž se v ilustrativní novince nahrazuje povšechně televizním rukopisem, volně zaměnitelným třeba s Doktorem Martinem. A zatřetí humor, což neznamená občasné snaživé „hlášky“, nýbrž celistvou autorskou stylizaci jemné nadsázky, která dává dávným kulisám zločinu osobitou vůni, barvu, jazyk a názor již od dob Hříšných lidí města pražského. ()

Galerie (319)

Zajímavosti (57)

  • Paní Cmíralová (Dana Batulková), matka jednoho z mladých četníků, bydlí podle příběhu na statku u Kroměříže. Její automobil Renault má však poznávací značku N 472 a je tedy zaregistrovaný až v Praze. (Martin_L)
  • Prezident Masaryk projíždí vlakem Luhačovicemi na Slovensko. To je však nemožné, protože železniční stanice v Luhačovicích je slepá. (frolish01)
  • Natáčelo se v Luhačovicích, Tasově, Prostějově. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama