Mauglí - příběh džungle

Pořád to není ono, pořád to není adaptace Kiplingova originálu, která by mě předsvědčila. Ale pořád si vedla vesměs líp, než ta disneyovská slátanina, která si Kiplinga vůbec nemá co brát do huby. Ze začátku mě vyděsilo technické zpracování, které jelo od toho nejhoršího k ne tak hroznému, ale digitální to bylo až běda. Od nerealistického prostředí džungle, až po animovaná zvířata, která byla na hraně toho, co je dnes již standardem a co by spadalo spíš do indie produkce. Příběhově všelijaké, jen ne úplně tak zábavné a napínavé, jak jsem si přál. Moc se mi líbila myšlenka vlastního druhu a ukázka, že i když je člověk člověkem, nemusí mezi lidi úplně tak zapadnout, na čemž film stavěl. Ale kromě toho nerozvíjel nic dalšího, žádnou další silnější myšlenku, nebo alespoň lepší zaměření na charaktery, kterých už takhle bylo spíš poskrovnu. Tedy, závěrem, nečekal jsem nic, úplně zklamán nejsem, ale Kniha džunglí si zaslouží ještě o větší chlup lepší adaptaci. (13.03.2019)

Netflix se rozhodl odvyprávět příběh Mowglího trošičku jinak a já bych i řekl, že se mu to podařilo. Avšak charaktery mnoha postav mi přišly hodně zvláštní a nepodobaly se skoro vůbec charakterům z jiných adaptací. Drsnější pojetí je v pohodě, ale s čím mám největší problém je prostě samotný vzhled filmu. Jednou film vypadá nádherně a potom zase příšerně. Kolem a kolem jde o takový jemný nadprůměr ve světě Netflixu. (10.07.2019)

Temnější vize literární klasiky. Rudyard Kipling by z ní měl radost. Výrazně totiž nenabourává ducha knihy. Přičmoudlého polonahého chlapečka už jsme viděli nejednou běhat džunglí, a jistě ještě v budoucnu uvidíme. Tentokrát si vzal vděčnou klasiku režijně na paškál Andy Serkis, který kolaboraci s Netflixem dotáhl v mnoha směrech do přívětivého vyvrcholení. Mowgli je příslušně kvalitně obsazen talentovaným Rohanem Chandem, který mnohdy překonává nástrahy džungle sympaticky šibalsky. Umí si získat publikum. O něco horší je to se CGI faunou. Ta občas vykazuje rušivé výpadky stran animace, která je na film, který není určen pro kina, více než solidní, i tak nelze přehlédnout její zjevné nedostatky. Tygr Šérchán je odpudivá šelma, u něj má animace největší nekvalitní výkyvy, ty se ale nevyhýbají žádnému zvířeti. Nemíním práci trikových specialistů jen hanit, interakce s Mowglim je naprosto vyhovující, mnohdy téměř vynikající, a je fér přiznat, že jakmile přijde fáze, kdy triková fauna se na chvíli odporoučí ze scény, jedná se o úsek, kdy Mowgli zavítá do vesnice mezi lidi, respektive je chycen a uvězněn, nebylo příliš co sledovat. V džungli má film švih a dynamiku, nemalý prostor je dán i emocím a několika vypjatým situacím, ze kterých by dětští diváci nemuseli mít klidné spaní. Nekomfortním a nevyrovnaným shledávám až závěrečný úsek odehrávající se ve vesnici. Najednou vymizel náboj, přestalo to mít šťávu i napětí opadlo. Prostě téměř rutinní dojezd. Film si našlápl k absolutním výšinám, stačí si přečíst dabéry zvířat, kteří čítají jména Christian Bale, Cate Blanchett nebo Benedict Cumberbatch. Nemá příliš cenu tuhle verzi porovnávat s jejími předchůdci, našla se dokonce nechvalně známá verze, která rezignovala na mluvící zvířata, Stephen Sommers by mohl vyprávět. Tak takovými prohřešky tahle rozhodně nedisponuje. Vizuálně hraje všemi barvami, technicky mírně kolísá v CGI a potkává se s duchem autora předlohy, což je poměrně cenné pro znalce knihy. Takže na startovní čáře s profáklými zvířecími hrdiny a jedním lidským mládětem by měl být ten divák, co očekává dobrodružnou zábavu, která i po x-tém zpracování může přinést ještě nějakou tu novotu a příměs temného závanu. 8/10 (02.05.2019)

Celkově nadělalo menší neplechu, než poslední Kniha džunglí. Obecně si stejně myslím že verze z roku 1967 je asi nejlepší. Animace byla vybrána zajímavě, já osobně bych volil jinou. Byť cílovým divákem je dítě, tak druhá půlka mi tak nepřišla. A opět otázka, na kolik by pohádka měla být realistická nebo pohádkou. Podle mě moc realistická pohádka už není pohádka. (02.11.2019)

Během tří dnů jsem viděl obě nejnovější "Knihy džunglí", takže můžu poměrně začerstva porovnávat. Oba filmy jsou super, ale jako vítěz mi vychází Mowgli: Legend of the Jungle, přestože v poslední půlhodince trochu uvadá. Jednak se víc drží předlohy hlavního příběhu Mauglího a pak je taky mnohem drsnější, syrovější, chtělo by se říct realističtější, než Favreauova klasicky uhlazená Disneyovka s písní na rtu, která je spíš tou rodinnou verzí. Serkis mě příjemně překvapil a pokud jsem dal Favreauovi čtyři hvězdy, tady musím dát o jednu víc. [90%] (15.04.2020)