Padesát odstínů temnoty

Padesát odstínů šedi pro mě byla rutinní romantická záležitost, jenže tohle vaří totálně z ničeho. Ztrácí to pointu a příběh je vlastně jen o udobření mezi Anastasiou a Christianem, což je ještě méně funkční než ve Foleyho režii. Přibývá tam mnohem víc vedlejších a zbytečných linií se stalkerkou, Kim Basinger, Christianově původu... Motá se to v sobě samotném a už to v mých očích nezachraňuje ani obrovský rozpočet a soundtrack, který se prvnímu filmu rovnat nemůže. (30.12.2017)

Slabsie nez jednicka ale prekvapivo znesitelnejsie ako som cakal. Vyzera to velmi solidne a niekde v strede je to s ohladom na cielovku nejakych 20 minut celkom fajn romanticka komedia. Najma ked Dakota Johnson cituje najslavnejsiu ulohu svojej maminy. A co ta zvysna poldruha hodina? To je peklo. Najma vsetky pokusy o zdramatizovanie su uplne WTF (exmilenka, linka s Kim Basinger, pad vrtulniku) a eroticke sceny vyzeraju ako necenzurovane klipy z MTV. Ten scenar je uplna chujovina a len vdaka profesionalite tvorcov to nie je absolutny hnoj ale iba velmi zly film. Najpodivnejsie vsak je, ze film s podobnou cielovkou robi z hlavnej hrdinky totalnu kravu bez vlastneho usudku alebo schopnosti rozhodovat sa. To vazne sa s nou baby vedia identifikovat? Ale videl dom uz OMNOHO horsie filmy 3/10i (26.01.2018)

Problémem Padesáti odstínů temnoty není, že neví, kdy skončit, ale že nikdy pořádně nezačnou. Základní scenáristická poučka praví, že bez konfliktu není drama. Niall Leonard ji zjevně nezná. O málokterém filmu v takovém rozsahu platí oblíbená věta, že se v něm nic nestane. Jakákoliv snaha o napětí nebo dějové zvraty pak pro svou prkennost vyznívá jako nezáměrná komedie. Oba hrdinové dělají v podstatě totéž, co v prvním díle, akorát bychom si měli myslet, že ze strany Any jde tentokrát o dobrovolné rozhodnutí (dříve nevěděla, že sex nemusí vždy bolet), což platí jen napůl (např. když svému partnerovi říká, co jí má udělat). Grey se totiž nadále chová jako proradný majetnický citový manipulátor, který opět určuje pravidla hry a své bezelstné partnerce, která se ráda nechá koupit velkou kyticí růží, sadou produktů od Applu a luxusním spodním prádlem, moc na výběr nedává. Momenty, které by měly vyznívat romanticky, jsou v důsledku toho pěkně „creepy“, protože za nimi nevnímáme žádné upřímné city. Sympatizovat s protagonistkou, která si nejdříve nechá zavést venušiny kuličky do vagíny a až potom se ptá, k čemu slouží, je taky dost obtížné. Adjektivum "vanilla" platí víc než pro vztah ústřední dvojice pro film jako takový, v němž je bohužel příliš málo pomrkávání na diváka, aby šlo o projev sebereflexe nebo akt subverze (kterým, obávám se, neměla být ani scéna jako z Magic Mikea). První díl byl sice vyprávěn s podobnou těžkopádností, ale na hlubší významové rovině mi přišel vcelku podnětný. Dvojka je jenom pásmo pěkných, ale totálně vyprázdněných záběrů, které sotva drží při sobě (nebo jsem filmem možná jen příliš otrávený, abych nad ním víc přemýšlel). Podobně arogantní sázku na jistotu, že cílovka, toužící vidět trochu neškodného "kinky fuckery", do kina tak jako tak přijde, jsem dlouho neviděl. 30% (08.02.2017)

Podobně o ničem jako jednička, ale má to sem tam docela fajn decentní seksi scény, režijně je to docela ukočírované a hádám, že ty předramatizované cringeworthy dialogy mají svůj původ především v předloze. Do trapnosti to tedy vyloženě nesklouzává, ale občas to nechtěně komediální přeci jen je a to především kvůli puritánské formě, s jakou je daná tématika předkládána. Jako romantika to sice docela funguje, ale chemie mezi herci není kdovíjak výrazná. Je to až tak vyumělkované, až jim to člověk prostě nežere. (22.05.2017)

Spoilery! První díl činilo výjimečným na poli romantických sraček jen to, že se v něm během stopáže asi dvakrát ukázala lehce perverzní scénka. Druhý díl se rozhodl tento prvek odebrat. A když si ze snímku tedy odmyslíte to jediné, co jej činilo jaksi netradičním, tak vám zůstane jen nefalšovaná romantická píčovina ze samého dna filmového světa. Již melancholický úvod pro mě byl hlasitým varováním, že se bude jednat o kolosální sračku. V tomto filmu bylo špatně úplně všechno. Trapné reklamy, které se tvůrci nesnažili skrývat. Někdo tuhle hovadinu zaplatit musel. Odporná Dakota, kterou tvůrci nápadně celou stopáž obklopovali ještě většíma zrůdama, aby mezi nimi vypadala jako Miss Universe. Nejtrapnějším ze všeho samozřejmě zůstává scénář. Do takové tupé a neohrabané krávy by se nikdo zakoukat nedovedl. Tady ta vsuvečka o tom, že na lavici zamilovaných přibyl i odporný šéf byla kolosálně trapná. "Trapný" je vlastně přídavné jméno, které nejlépe vystihuje podstatu tohoto blábolu. Trapná byla i předchozí láska toho rádoby dominantního sráče, která disponovala sebevražednými sklony. Zřejmě má pošramocený vkus a vybírá si záměrně píče. Čím větší píča, tím lépe. Dialogy se nedaly poslouchat. Vzduchem sviští jedna píčovina za druhou s kadencí rotačního kulometu. Hledání kompromisu v sexuálním životě bylo neskutečně debilní. Velmi rychle to celé sklouzlo k tomu, že z praktik prvního dílu zůstaly jen pouta a oba aktéři se oddali naprosté romantice. Tohle snad ani tvůrci nemohli myslet vážně. Stejně tak nemohli myslet vážně ten neskutečný "kariérní růst" ústřední píče, ke kterému samozřejmě dospěla čistě svojí zásluhou. Snad nikdo nedovede zpochybnit její nekonečné kvality a nadání. Dost trapný mi přišel i maškarní ples, který trval asi 3 minuty a odehrál se jen kvůli plakátu. Se spolusledovatelkou jsme z celé této píčoviny nejvíce řešili, jestli měl hlavní hrdina stejný odstín modré košile, jako mám já. Na další díl seru. Při udělování Zlatých malin bude mít Čínská zeď pořádného konkurenta. (27.05.2017)