Camels´Empire, Built to Last
Obsahy(1)
Velbloudovití jsou mistry v přežití a partnery člověka na pouštích, v horách, na farmách i dostizích. Před 35 až 40 miliony let se objevil v Severní Americe jejich prapředek velikosti zajíce. Z něho se vyvinulo šest současných druhů: velbloud jednohrbý neboli dromedár, velbloud dvouhrbý, guanako, alpaka, vikuňa a lama. Před 10 miliony let se velbloudovití dostali ze Severní Ameriky do Asie a severní Afriky a později i do Latinské Ameriky. Tradiční domovinou je arabská poušť, kde byli velbloudi od středověku do poloviny 20. století využíváni jako nosiči zboží a putovali v karavanách přes Saharu do Timbuktu.
Stavba těla velblouda je uzpůsobena extrémům. Na chodidlech má pružný mozol, díky němuž se neboří do písku, má hustou srst, která ho izoluje od vedra i od mrazu, dokáže teplotu těla přizpůsobit teplotě okolí, a proto je ztráta vody u něj minimální. Má průhledná víčka, jimiž vidí za písečné bouře i při zavřených očích, jeho nozdry nepropouštějí prach, zadržují vlhkost a dokáží se zavřít, chlupaté uši a dlouhé řasy brání vniknutí písku. Hrb obsahuje tukovou tkáň, z níž čerpá energii. Dokáže jít osm dní bez vody a během několika minut umí vypít až 130 litrů vody.
V Austrálii žije asi 500 000 divokých potomků domestikovaných dromedárů. U nich jako u jediných lze studovat jejich život a zvyky. Na mongolské poušti Gobi žije v chráněné oblasti asi 900 exemplářů jediného skutečně divokého velblouda dvouhrbého, tzv. velblouda baktrijského. V zemích Latinské Ameriky, především v Chile, Peru a Bolívii, žijí velbloudovití nového světa. Na mléko a maso se chovají guanako, na vlnu alpaka a vikuňa, která žije v nadmořských výškách nad 5000 metrů.
(oficiální text distributora)
Recenze (1)
Sobotná oddychovka, človek sa dozvie celkom dosť... len škoda tých závodov, na ktorých závodia zotročené deti. ()