Most špiónů

Štefanova cesta kanalizační rourou směr žumpa neutěšeně pokračuje a po Válečném koni přichází s Válečným Henksem, dalším patetickým a kýčovitým cajdákem, který nepokrytě přejmenovává geopolitické klima druhé poloviny minulého století na Teplou válku. Natočeno je to sice opravdu mistrně, v intencích známého režisérova puntičkářství je dokonale retro snad i ten žlutý chrchel dobového kuřáka cigaret bez filtru uprostřed Unter den Linden a vynikající herci přesvědčivě hrají přesně takové kokoty, jaké jim slaďoučce idiotský scénář dávno vyčpělých židích bratrů diktuje, avšak výsledkem je jen kurevsky předražená, sračkovitě kýčovitá telenovela a lekce pokrouceného homodějepisu pro tlusté a hloupé americké děti a jejich stejně těžkotonážní maminky, kterým se dozajista bude ze všeho toho sterilně klišovitého dobrodružství chvět napětím vole. Štefanova stařecká demence tu pak vrcholí úchylováním se k těm nejlacinějším ekvádorským televizním trikům. Například u scény, kdy se na jako vždy páprdovitého Tomáše ve vlaku nejprve nehezky mračí perfektně padesátkově vystylizovaná padesátka, načež se na něj v závěru řiťoryvně usmívá, jsem měl dost problém udržet v sobě večerní menu. Celý film jsem marně doufal, že se odněkud vyřítí ve svém časoautě Márty Mekfláj a pošle je všechny do piče, čímž by ukázal, že tu hromadu plesnivých máršmelousů a žluklého popkornu nemysleli až tak vážně, a třeba by z toho udělal i snesitelnou komedii. Ale ani hovno. Takže poslední šance, Štefane! Buď seber do artritické hrsti zbytky chcípající invence, dokud ještě Herysn udrží bič, nebo už konečně odpal na Floridu hrát bingo. (02.01.2016)

"Upřímně řečeno, všichni ostatní vás chtějí dostat na elektrické křeslo." - "Dobrá." - "Nevypadáte znepokojeně." - "Pomohlo by to?" Nikdo netočí filmy jako Steven Spielberg. Ten pocit z každého záběru, který je až děsivě promyšlený, ale přitom vypadá tak prostě. To kombinování obyčejných lidských příběhů s neobyčejnými. To umění odlehčit dramatické okamžiky jemným humorem, aniž by je to jakkoliv ponížilo. Zkrátka preciznost, dokonalost. A těch památných scén (všeho druhu) - úvodní sledovačka a zatčení, soudce si uvazuje motýlka, Powersovo sestřelení, stavba Berlínské zdi, handlování na sovětské ambasádě, dechberoucí předávka na Glienickém mostě... Ale samozřejmě to vše je také zásluha scénáře bratří Coenů, kamery Janusze Kamińského a zásluha herců. Fantastický Tom Hanks si svého "vytrvalého muže", lišku všemi mastmi mazanou náležitě užívá, a neokoukaný Mark Rylance není o nic horší. Velmi se mi líbila také hudba Thomase Newmana - jestli odflákl Spectre kvůli Mostu špiónů, tak mu tu nevýraznou bondovku rád odpouštím. (15.12.2015)

Steven Spielberg je pro mě mužem, který má perfektně zvládnutou profesi. To mělo před ním hodně režisérů. On má navíc perfektní znalost amerického publika. Ví přesně, co jeho diváci chtějí a to jim také nabízí do posledního puntíku - od výběru příběhu po vypracování scénáře, použití filmové hudby až po výbornou kameru a střih. Díky svému renomé se nemusí obávat o finance. Výsledkem jsou samozřejmě dobré divácky úspěšné filmy. Není tedy ostudou dívat se na jeho filmy s potěšením. Ani zde není příliš co vytknout. Vedení příběhu má správný švuňk, divák je opět vtažen do děje ... Zabývat se zde otázkou, jak tomu bylo ve skutečnosti mi připadá zbytečné. Příběh je vždy zjednodušený a já si nedělám vrásky z toho, kde a co bylo ubráno. Povedl se dobrý film. Pro mě nebyl ničím vyjímečný, ale dobře se na to koukalo. (31.10.2016)

Filmařsky i morálně silný film, jenž je kritický jak k západní, tak východní straně a svým (jiné slovo nelze) lidským přístupem může nyní, v době debat o bariérách všeho druhu, sloužit i jako příklad. A neméně zajímavé je, jaké netradiční scénáristy si k sobě režisér zvolil. Angažovaný Spielberg je nejlepší. (05.01.2016)

Steven určitě umí poskládat obrázky, tak aby dokázaly vytvořit atmosféru, dobovost i pocity o tom žádná, ale tady mu trošku ujela žánrovost, protože na klasickou dobovou špionážku bylo ve filmu až příliš humoru, pochybuju že v obbobí kdy studená válka nabírala na síle se zrovna v takovém příběhu vtipkovalo. Nelíbila se mě ani příliš slzotvorná Newmanova hudba zejména na konci to bylo do uši bijící. Zkrátka podbízení co nejširšímu americkému publiku jak když vyšije. Z hereckých výkonů mě zaujal Mark Rylance a docela mě mrzí, že jeho postava nedostala víc prostoru, protože to by film posnulo do roviny ve který by mu tu určitě slušelo víc. (30.11.2015)