Vyvěste červené lampiony
Da hong deng long gao gao gua
Raise the Red Lantern
Obsahy(1)
Snímek líčí příběh devatenáctileté dívky Sung-Lien, která musí podle své macechy opustit životní perspektivu spojenou se vzděláním a stát se čtvrtou konkubínou bohatého muže. Někdejší plány a obzory mladé ženy se zúží na domácnost manželova domu, jehož chod má svá přesná, striktně vyžadovaná pravidla. Popis rodinných zvyků, poměrů uvnitř neprodyšně uzavřeného mikrosvěta a krutého nerovnoprávného zacházení se ženami tvoří pozadí tragického osudu individuality, která se ocitá v drtící mašinérii samoúčelných společenských pravidel a tradic. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Zcela v souladu s výrokem jistého amerického fyzika Stevena Weinberga: „Čím více se zdá vesmír srozumitelným, tím víc se také zdá být bezúčelným" tvrdím, že čím více je kterýkoliv film jasným pro diváka, tím více pozbývá smyslu. A tady to platí dvojnásob. Veškerá délka filmu neslouží k sestrojení a rozuzlené zápletky, ale k ukázání času jako zdroje plynutí, slučujícího čas filmové a životní dvojznačnosti. ____ Číňané mají obecně jistý problém s genderem, na druhou stranu přistupují k ženě jako k tématu velkoryse a spravedlivě z obou stran – jak kritikou údělu konkubín, tak přiznáním, že vztahy mezi ženami jsou zrádné a postrádají ono chlapácké „co jsme si, to jsme si“. Velice zajímavě vyjadřuje tohle pnutí nesoulad asymetrie vztahu mezi postavami a symetrie prostoru, protože při řadě záběrů stojí kamera přesně v ose a obraz lze v půli čistě přeložit (viz galerie). Tomu odpovídá napětí mezi figurativním uměním zaběrování a abstraktním uměním psychologie. V tomhle filmu, jinými slovy, je vše povrchové jakoby nepodstatné, jenže i zevnitř zmítá postavami bol a prázdnota, tudíž to jediné podstatné zůstává přece jen venku, nikoliv však ve fyziognomickém smyslu na člověku, protože figura a tvář je jen maskou, ale v přírodě. Člověk jako takový je zbytečný. ()
Kultivované, komorní a na první pohled poklidné nahlédnutí do polygamní, patriarchální Číny na počátku 20. století. Jenže potlačované emoce se nedokážou za strojeností a železnými zvyky schovávat dlouho, jednou musí musí ven a nepřinesou nic než utrpení. Yimou Zhang nepodbízí svou kulturní výpověď divácké líbivosti, neudeří nás do nosu epickou tragédií, ale právě o to jemněji a realističtěji jeho film působí... Pěkný kousek historie. 8/10 ()
Nie celkom typický film z orientálnej Ázie, ktorý ale typicky opäť potvrdzuje, že ženy vedia byť krutešie ako muži. Uzavretý svet konkubín, pardón manželiek, ktoré vábia svojho spoločného manžela - každá do svojej postele, sťaby sliepky, ktoré chcú každý deň zniesť (zlaté) vajcia. Uzavretý svet má však svojské pravidlá, po prameňoch ktorých nie je vždy dobré pátrať. Škoda záveru, ktorý mi logicky nesadol - pohľad na mrtvolu predsa nemôže takto pošarapatiť z dušebnou stránkou a uviesť ju do chorého stavu. ()
Píčovina jako vrata. Takhle nudný, debilní a dementní film v jednom jsem dlouho neviděl. Těch 86 % se sem vykouzlilo jak? Děj je naprostá zhovadilost, která se nikam neposouvá a táhne se svým hnusně pomalým tempem jako sraní. Soupeření 4 z vnějšku hnusných konkubín a z vnitřku ještě hnusnějších za asistence domovníka a jedné služky. Na ostatní postavy se z vysoka kašle a jsou vidět pouze omylem. Nutno dodat, že úplně záměrně. Koho by něco takového zajímalo? Tím spíše pokud má to něco 2 hodiny. Zrovínka si nevybavuji 2 hodiny, které by v mém životě byly tolik promrhané. Totální odpad! ()
Ak je niekoľko žien pokope, hneď je plný dom intríg a protivenstiev, navyše keď všetkým ide o jedného pána, tak sú schopné všetkého, aby odstránili svoje sokyne a získali ho. Nie veľmi príjemný film, kde nemáte komu fandiť, lebo jedna je väčšia zmija ako druhá. Pán je zámerne snímaný len zdiaľky, aby sa im do tohto ich ženského súboja neplietol. Zaujímavý prehľad pokrivených charakterov a tradične bezchybná Yimouova vizuálna stránka. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (1)
- Krátce po natočení byl film v Číně zakázán. (Terva)
Reklama