Himaláj - Karavana

Oku lahodiaci a uchu príjemný film, poskladaný z krásne pôvabných obrázkov a prirodzených (ne)hercov v ich prirodzených roliach na ceste k podstate ich životných poslaní a právd. Nič viac netreba, žiadne efekty, násilne prekombinovaný scenár, každú scénu bolo cítiť, že réžia je dokonale zžitá s prostredím a mentalitou týchto tibetských domorodcov. 80%. (16.03.2015)

Film, který ukazuje život Himálajských domorodců tak, jak snad ve skutečnosti vypadá (působil na mě velmi opravdově), podpořen úžasnou kamerou snímající nádherné scenérie a podmanivou hudbou. Neřeší nic zásadního, jenom se nám snaží ukazát tradice, těžkosti i všednodenní starosti lidí z vesnice, kteří rok co rok vyrážejí s karavanou jaků do dalekého údolí, aby vyměnili sůl, které mají dostatek za obilí, kterého sami nemohou vypěstovat ve svých končinách dostatek. (22.07.2005)

Nádherný duchovní film. 1) 47letý Francouz rodem, Nepálčan srdcem, režisér Eric Valli využil svých zkušeností fotografa a natočil něco, co se dotkne srdcí a duší většiny diváků. Úchvatné záběry hor s věrohodně autentickými hereckými výkony naturščiků, doprovázené příjemnou stylovou hudbou, mi z paměti nezmizí._____ 2) Spoiler. Vlastní příběh je o konfliktu mezi starým a novým myšlením. Konec, kdy vítězí moudrost nad pošetilostí a nezralostí, ukazuje, že pravda je v syntezi a že při hledání pravdy je nezbytná pokora. Nezapomeň...vůdce velí svým lidem, ale rozkazy přijímá od bohů...Skutečný vůdce vždy začíná neposlušností._____ 3) Thilen Lhondup, představitel Tinlého (starý náčelník) byl skutečným náčelníkem dolpské vesnice. S Wallim se skamarádili za režisérova dvouletého pobytu na místě. Karma Tensing Nyima Lama (mladý syn náčelníka Norbou, mnich, rád maluje) je skutečným lámou, který uprchl z Tibetu do Indie přes Dolpo. 28letý Gurgon Kyap (mladý vůdce karavany Karma) byl skutečným jakpou, tedy vůdcem jaků z Amda na východě Tibetu. Rovněž on uprchl z domova do Indie, kde se živil jako kuchař. Nyní žije v Paříži a pracuje jako kulisák a dekoratér. Opravdovou herečkou je 27letá Lhakpa Tsamchoe, dcera tibetských rodičů narozená v jižní Indii. Karma Wangel (malý náčelníkův vnuk Passang) studuje v Kathmandu._____ 4) Film nabízí vedle jednoduchého moudrého příběhu autenticky působící vhled do života a myšlení místních lidí. Jedno z poselství je, že se oni od nás nijak podstatně neliší...snad jen, že my jsme už dávné prosté pravdy pozapomněli. Proč jdeš se mnou?, ptá se Tinlé mnicha Norboua. On odpoví: Když jsi odjel z kláštera, vzpomněl jsem si , že můj mistr říkal: Když máš před sebou dvě cesty, vždy si vyber tu těžší._____ 5) Rád bych si prošel (jako turista a hledač poznání) zobrazovanou trasu. Oblast Dolpo, kde se film natáčel, je bez silnic, od nejbližšího letiště vzdálená tři dny jízdy na koni a podle Wikipedie tam v listopadu 2012 byl registrován jeden (!) automobil. Ovšem nedělejme si iluze; turistický (trekkaři) boom se přiblížil a dokonce i produkci filmu dalo práci zachovat nedotčený charakter místa, oproštěný od zahraničních turistů, oblečení a dalších cajků moderní doby._____ 6) Zasvěcený výklad o povaze obživy v dolpském kraji uvádí Kenneth Bauer. (04.07.2015)

Tak neuvěřitelně nudný a schematický film, že, pokud by nebyl z Himálaje a v tibetštině, nikdo by si ho ani nevšiml. Vysokohorské exteriéry jsou nádherné, tibetské kmeny a tradice mohou být zajímavé, ale postavit na tom celý film? Vždyť tam nebyla jediná myšlenka, žádná atmosféra. Jeden "rebel", který se vzbouří proti tradicím a vůdci kmene a tím si získá srdce nejedné tibeťanky, se bez povolení vydá na cestu se solnou karavanou. Tím proti sobě poštve žlučovitého vůdce kmene, který ho podezírá ze snahy o převzetí vlády nad kmenem (upřímně pokud bych měl takto nepříjemného náčelníka, asi bych ho po jednom dni shodil ze stráně nejvyšší himálajské hory :-) ). Ten se vydá na stíhací cestu se synem, který se kvůli němu vzdá své duchovní mnišské cesty (a s kýčovitým zaujetím o tom cestou s každým rozpravuje), což se podepisuje na jeho nemotornosti. Nevím, zda si umím představit povrchnější scénář filmu. Závěr pak představuje vrchol všeho kýče a schematu. (14.04.2012)

Úchvatné horské scenérie jsou v Nepálu téměř na každém kroku a v odříznutých oblastech tamní obyvatelé žijí i v dnešní době stále tradičním způsobem. Alespoň podle našeho evropského konzumního měřítka. A na zvykový styl obživy je naroubován dramatický příběh. Eric Valli mel talent, ale nebyl filmařem a samotný příběh je tím poznamenám. Jeví se to jako oživlá legenda, která je doslovně převedena na filmový pás a to tak nešikovně, že hlavní katarze se naivně a bez boje smiřuje sama se sebou a veškerá předchozí tvrdohlavost a odbojnost vyznívá nepřirozeně a směšně. Idyla, harmonie, soulad jsou nešťastnou výplní zuřivě hysterického střetu, protože neslouží ke kontrastu, ale jsou samotným ohniskem i cestou. Dramatická linka je tím odbytá a nestabilní a nejnosnější konstrukcí filmu je kamera a až kýčovité obrazy. Někomu to k uspokojení postačí, na mě ovšem působí ten celkový životní souzvuk v dramatu kontraproduktivně. Hlavní postavou majestátní ódy na život je Tinkle (zajímavý Thilen Lhondup), postarší vesnický vůdce rodu. Nedůvěřivý a paranoidní mimo úzký rodinný okruh, ješitný a popudlivý při prokazování osobního pohledu na pravdu. Zuřivě brání zvyky a rituály, zaslepeně hájí čest své rodiny s vůdcovskou rolí. Hlavním protivníkem je mladý a ctižádostivý Karma (velmi zajímavý Gurgon Kyap), nejschopnější vesnický muž nastupující mladé generace. Jeho schopnosti jsou sráženy uražeností a záští a důsledkem je i jeho celkové odmítaní prastarých tradic a obyčejů. Hlavní ženskou postavou je Pema (příjemná Lhakpa Tsamchoe), Tinkleova ovdovělá snacha. Věrnost, zodpovědnost a oddanost se dostává do mírného rozporu s citem a potřebou. Důležitou postavou je Tserin, pozdější Passang (zajímavý Karma Wangel), malý syn Pemy. Pro Tinkleho je jedinou nadějí pro pokračování zářivé budoucnosti a uchování rodinné hegemonie nad krajem. Výraznou postavou je Norbou (příjemný Karma Tensing), Tinkleův syn a buddhistický mnich. V zrcadlení pokojné víry se vydává na dobrodružnou cestu jako opora a usmiřovatel. Chvályhodné je obsazení rolí tamním obyvatelstvem. Zpracování příběhu je sice neuspokojivé, ale nezkrotnost divoké přírody v kontrastu s často přízemním chováním člověka určitě zaujme. A většinu obecenstva mainstreamového proudu film překvapivě svou vizáží i obsahem nadchne, což se počítá. (13.03.2017)