Hana a její sestry

Kdybyste měli zkouknout z celé Woodyho filmografie jen jediný kousek, pak by to mělo rozhodopádně býti právě tohle typicky hořkosladké "sesterstvo putovních partnerů". Nenapadá mě totiž film, ve kterém by slovem i písmem zdatně vládnoucí židovský klarinetista Allan Konigsberg natolik obratně propojil a rozpohyboval všechna svá zamilovaná témata, jakými bezesporu jsou láska, smrt, bůh, ženy, hypochondrie, nevěra, smysl života, náboženství, New York, jazz a bratři Marxovi. A krom jiného taky krásně ukázal, jací alibističtí a přizdiseroucí slaboši a vychcánci dokážou být pánové tvorstva ve své emocionální nahotě. Sám Allen o tom jistě ví své, když po Diane Keaton (a řadě dalších) pustil k vodě i éterickou Miu Farrow a pojal za choť jejich adoptivní dceru... :-) (10.07.2012)

Pozitivně naladěný Woody Allen nám tentokrát předkládá existencionální vztahové drama s místy vážným, ale samozřejmě i nevyhnutelně vtipným přemítáním nad láskou, nerozhodností a životní filozofií. Postavy jsou decentní intelektuálové, které pohání trocha "živočišné" touhy, ale ještě více brzdí přílišná korektnost a sociální odstup. Přesto si ale, stejně jako celý film, udržují nadhled a uzavřou své etapy optimisticky... Scénář nemá daleko ke genialitě (výborné dialogy i vtipné vnitřní monology) a celkově film je příjemný i vhodný k letmému zamyšlení. 8/10 (21.02.2008)

Scénář: Woody Allen .. Jediné opravdové poznání dostupné člověku je, že život je nesmyslný (Tolstoj). Skvělá vztahovka. Hypochondr Allen, tajně zamilovaný Caine a tři sestry, které se jim motají životem. Propletenec oblíbených témat, zcela vážných, přesto vyzněním pozitivní. Opět bezkonkurenčně povedený, vyspělý scénář, kdy nemá cenu citovat nějaké střípky dialogů, protože je jich velká spousta a všechny jsou výstižné a zábavné. Sice ne po celou dobu stoprocentní požitek, přesto si Hana a její sestry vysoké hodnocení právem zaslouží. 90%. (06.10.2007)

Pořád se musím divit tomu, že ačkoli jsou Allenovy filmy pořád o tom samém, neustále nás baví se na ně dívat a sledovat ty stále dokola omývané životní pravdy. Je to kvůli hercům? Kvůli jazzové hudbě? Kvůli odkazům na Hitchcocka a bratry Marxovy? Kdoví, nicméně Woody byl vždycky kumštýř a závěrečná scéna je tak nádherně dvojznačná, že jsem opět uznale pokýval hlavou a řekl si, že je to sakra dobrý film. P.S. Johna Turturra si všimnete, i kdybyste byli slepí. (01.04.2010)

Vynikající příběh Hany a jejích sester a manžela, který trochu násilně narušuje její ex-manžel Woody se svým tradičním ufňukaně nihilistickým komediantstvím. Trochu mě ty přechody k němu od promyšlené a procítěné vztahovky rušily přiznáme, byť je pravděpodobné že bez jeho obrušování hran už by celek neplynul zdaleka tak hladce - jen proto každopádně nejde o tak silný jednolitý majstrštyk jako Annie Hall. 8/10 (24.01.2016)