Režie:
Jean GiraultKamera:
Didier TarotHudba:
Claude BollingHrají:
Francis Perrin, Roger Miremont, Jean-Jacques Moreau, Michel Galabru, Jacques Balutin, Jacques Marin, Yves Barsacq, Henri Virlogeux, Hans Meyer (více)Obsahy(1)
Venuše v bedně, nahý muž v zahradě a Němci, kam se podíváš... Cestu plnou dobrodružství prožívají ve francouzské komedii Stepující stonožka tři přátelé, kteří se v době okupace Francie rozhodnou zachránit před nacisty vzácnou sochu Venuše. Tajně ji vynesou z Louvru, pečlivě uloženou v obrovské bedně, a téměř před očima „uměnímilovných" okupantů se ji snaží odvézt na bezpečné místo, na zastrčený zámeček. Ale i tam jsou už Němci a jediné, co odvážným Francouzům zbývá, je jejich duchapřítomnost a pomoc dalších vlastenců. (Česká televize)
(více)Recenze (95)
Klasická, stará dobrá francouzská komedie. Skupina přátel ukradne sochu Venuše z Louvru a snaží se jí propašovat přes celou okupovanou Francii ke strýci jednomu z nich (jako vždy skvělý Michel Galabru). Dobré hlášky, hezké holky a scéna soulože německého generála se svou asistentkou je prostě výborná. 100% oddychovka. ()
Giraultovy komedie mám rád, možná že dávám pět hvězdiček hlavně proto, že jsem dosud tenhle film neviděl, ale to vůbec nevadí, Giraultovy gagy jsou nádherně, byť (anebo právě proto, že) jsou nepravděpodobné. Neustálé přesouvání a úklid sochy Venuše z Mélu včetně vylodění v Británii hodně zvedne náladu v dnešní nepěkné době. Rozkošná je část odehrávající se v zapadlém bordelu a ta esesačka - tak jako v Libyii... ()
Tohle mi přišlo minimálně stejné, možná o chloupek lepší než slavná 7.rota ale o trošku horší než Velký flám.Úžasný byl Michel Galabru, nadabovaný skvělým Soběslavem Sejkem aneb Být pozván do vlastního domu je velmi vzácný paradox..scénky v hampejzu byly taky perfektní a nebo soulož velitelů v zabrané ložnici, to bylo úplně jako v Lybii :) ()
Další z komedií o francouzských (ne)odbojářích. Tentokrát je však vtipu poskrovnu a celé je to takové línější a nucené. Naivita a bezelstnost hrdinů filmu je sice sympatická, ale veškeré situace, které mají být vtipné, jsou spíše křečovité a vyzní do ztracena. U nás se o něco podobného pokusili Miloň Čepelka s Jiřím Šebánkem ve filmu Stůj nebo se netrefím a musím říci, že jejich film byl o poznání svižnější, byť kvalit francouzských majstrštyků taky nedosahuje. Kdyby se to autoři rozhodli natočit jako akční film s komediálními prvky, možná by to dopadlo lépe. ()
Pokud lze o sérii snímků o sedmé rotě napsat, že stárne důstojným způsobem a dá se bez větších problémů vidět i dnes, Stepující stonožka mi způsobila nemilé překvapení. Zub času zahlodal bolestným způsobem a odhalil, že to s mým někdejším vkusem bylo všelijaké. Opravdu dobrých gagů je jako šafránu, zato hluchých míst nepočítaně. Úsměvy mají vyvolávat především odhalená poprsí francouzských krásek a sexistický humor, který se mi v dospělém věku a dnešní době jeví poněkud jalový. Námět by byl v pořádku, ale dialogy a scénáristické nápady měly mít jinou podobu. Ani ta druhá hvězdička není bůhví jak silná. Celkový dojem: 35 %. ()
Galerie (14)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (1)
- V rolích okupačních četníků, jimž neovladatelný náklaďák přejede bicykly, se objevili Guy Grosso a Michel Modo, představitelé četníků ze Saint Tropez. (GordonCZ)
Reklama