Zátopek

Český film, který si myslím hravě naplňuje evropské standardy. I přes rozpačité české recenze mám za to, že Zátopek před pár lety byl velký komerční i kvalitativní úspěch a David Ondříček je jeden z těch režisérů, který si do svých (dost často dlouhodobě připravovaných) projektů dává srdce a vyplatí se jej do budoucna sledovat. Ačkoliv to není ten žánr, který vyhledávám pravidelně, rozhodně je to jen jediný sportovní film z celého roku, který bych si pustil jako první. (18.06.2023)

Ondříčkovy filmy jsou jak přes kopírák - naprosto dokonalá výprava, vymazlený vizuál, herci hrají jako o život, dokonce i strážmistr Topinka, ale dějově je to ploché, a stejně tak se to má s postavami, které nikdy nejsou dostatečně prokresleny, aby působily životně a abych k nim jako divák získal nějaký vztah. Stejně tak zde - copak Zátopkovi nechodili do kina? Nejezdili za rodiči nebo kamarády na Valašsko či Beskydsko? Nečetli žádné knihy? Nejezdili na výlety, jenom jednou do hor na lyže? A jak přesně se stalo, že Clarke a Zátopek se stali přáteli, a to až takovými, že sem Australan vážil cestu? Nic z toho ve filmu není. Jen se běhá a maximálně mluví o dětech. Zátopek je představen jako buran, ale nakonec se projeví jako rozený psycholog. Do toho si E-on girl neustále plete pražštinu a moravštinu, takže jí občas z úst vyjdou pěkné paskvily, ale naprosto chápu, že se Ondříček chtěl manželkou a jejím tělem pochlubit. Nějak mi tam ale chybí, pokud to má být o Zátopkovi, jeho prohry (ne vždy závody vyhrál), a to i životní (vše po roce 1968, práce dělníka, to se nedá okecat titulkem na závěr. Neužil zaslouží sice poklonu, jak se do Zátopka ve všem všudy vtělil, ale to je po výše zmíněné výpravě jediné druhé plus tohoto filmu, který vlastně nic neřeší, o ničem není, nenajdete tu dilemata, kolize, problémy, a pokud ano, jen tak nahozené a hned smetené ze stolu. (27.12.2022)

Co lze Zátopkovi vytknout? Je to další z řady životopisných příběhů, kterými ve světě neprorazíme. Sterilní, to je adjektivum, které mi připadne nejpříhodnější. Nezpochybňuji Zátopkův přínos sportu a zviditelnění Československa ve světě, zejména jeho heroický výkon na olympiádě v Helsinkách. Na druhou stranu má být tento člověk, jenž asi v životě nic jiného nedělal, ničemu jinému se nevěnoval a nejspíše ho nic jiného nezajímalo. vzorem, modlou, kultem?! A máme o něm točit dvouhodinové filmy, v nichž jen běhá, běhá, omílá, že ho nic jiného nezajímá, dokonce ani budování rodiny? V porovnání s Chybami a Okupací jednoznačně prohrává a selhává. Oba filmy jej předčily tématem, zpracováním, progresivitou. Herecky samozřejmě nabídl úžasnou příležitost Václavu Neužilovi, jenž ji se svým perfekcionismem chytil za pačesy a k Thalii přidal další ceny. Masky a kamera jsou rovněž výtečné. Ale co dál? Do kdy budeme do zahraničí a na Oscary posílat takové filmy? Dokud si neuvědomíme, že takový film nikoho za našimi hranicemi nezajímá? (18.10.2023)

Film ZÁTOPEK má jistě svá úskalí, ale přesto mi jako umělecké dílo připadá neobyčejný a pozoruhodný. Zatímco totiž konvenční přístup k životopisnému filmu velí historickou postavu psychologizovat a sledovat v jejích vnitřních či proklamovaných dilematech, ZÁTOPEK načrtává napak současně komplexní i výpustkovitý obraz člověka, který je na jedné straně viděn, na druhé straně interpretován a na třetí straně využíván - a jeho příběh je vyprávěn v příbězích jiných postav. Více na Poznámkách. (20.09.2022)

Stačí znát definici psychopata. Nebo nějakého osobně. Splňoval snad všechny body. Motivace běhu? Podíval se, kdo je favoritem a musel ho předběhnout. Za každou cenu. Žena? Bylo mu s ní fajn, chtěl ji, měl ji, ale její výsledky, sny, touhy? Natož děti? Nedejbože nechat se zastínit na minutu na tiskovce její zlatou medailí. Pak si raději budeme hrát na usměvavého debila. Proč nejdou jeho činy pochopit? No protože to tak u těchto mužů bývá. Tak strašně se chtějí líbit, tak moc chtějí, aby je měl každý rád... Přes palubu hodí kohokoli, okolí jde mimo nich, nulová empatie, jen já a třeba i na besedách, ale hlavně že mě poslouchají, milují, tleskají, ale někdy nepochopitelně pomůžou, potěší, pokud se to týká jich samotných, i se zastanou. V tom není třeba hledat logiku. Zátopek běhal v politicky šílené době, byl logicky terčem manipulace komančských pohlavárů, toto bylo náročné pro každého, ale u něho konkrétně je zřejmé, že na politiku bodal jako na vše ostatní, jel si jen a zásadně na svoje běhání. 40x 400m za dopoledne na tréninku? Žádný trenér? Já sám, já sám? Ok. A vyhrál. Byl to namakanec. Bez debaty. Že vystoupil z letadla? V tom by hledal politické gesto jen naivní snílek. Psychopati mívají kvanta svých důvodů, v těch se vyznají jen oni. Ale kritizovat národní poklad není snadné, no dvě strany mince, jsou stále dvě a to se tvůrcům podařilo nastínit trefně. Martha byla naprosto úžasná, vztahové turbulence Zátopkových fungovaly na plátně skvěle, závody natočeny, že máš chuť vyskočit ze sedadla a tleskat, každá scéna propracovaná, jako je v našich filmech vidět málokdy. Kamera, scénář, retro výprava, kostýmy a nádherná hudba Beaty Hlavenkové. David Ondříček natočil parádní biják, kterého si vážím a přeji mu mnoho úspěchů i na poli zahraničním. Velká paráda! Kdo Zátopka zažil osobně, nebo dokonce znal, ví svoje. Paní Dana byla úžasná dáma s výjimečným srdcem, patřím k těm, kdo nechápal spíše ji. A Vašek Neužil? Toho já neviděla, já viděla Zátopka. Gratuluji, tohle by, za jiných časů, byl plešoun na plešouna. Klobouk dolů, pecka nevídaná! Mistrovské! (10.09.2021)