Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (194)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

My, děti Dr. Husáka si z kin moc dobře pamatujeme tenhle severský filmeček. Ačkoliv jsem si vždycky myslel, že české pohádkové lesy jsou plné všelijaké havěti a to i dost strašidelné proti seveřanům je to ještě čajíček. Takoví šediví skřítkové či ukřičené harpyje toužící po teplé krvi, pche kam se hrabou bludičky či hejkal! Ronja je tak spíše pro odrostlejší děti, protože na ty menší může působit až hororově. A je to i dlouhá stopáž, která nepůsobí moc pohádkově. Přesto se mi to tenkráte moc líbilo i nyní po letech. Škoda, že Tv reprízuje lecos, ale tohle by na vánoce klidně mohli zase některé stanice dát. Za mně dávám 4 po-po- potvůrky po-podivné! * * * * ()

Via 

všechny recenze uživatele

Hezká starší dětská (ale nejen to) pohádka, která ale na dobu, kdy byla natáčená, je krásná - ta příroda (trošku mi připomněla vysočinské lesy, vodní nádrž Seč), loupežníci, zpěvy, dialogy mezi Ronjou a Mattisem... lestní skřítkové a jejich otázky ("Pro-pro-pro-čpak to-to dě-dě-láš, ty po-po-po-po-tvůrko malá?..." ;) )... Na konci jsem si od začátku myslela, že se hrad zase spojí, ale to možná až za pár let... ale most má také své kouzlo... Léto v mědvědí jeskyni Ronji a Birka bych osobně též chtěla zažít... ()

Reklama

BuryGol 

všechny recenze uživatele

To byla táááááák hezká pohádka. Žádný vraždy, žádnej mainstream, žádný efekty ani Amerika. Hezkej příběh, švédský loupežníci, dvě děcka, příroda a tak vůbec. Jako dítě jsem to nikdy neviděl, asi jsem špatnej ročník. Akorát se divim, že tam seveřeni nechali tolik nahoty. Holt jinej kraj, jinej mrav. Aspoň jsem to zkouk v originále a ta švédština je zajímavej jazyk. Já chci bejt taky loupežník a žít si po svym! Skaal! ()

Mikah 

všechny recenze uživatele

Ronja je evropská sestra amerických klasických dětských fantasy filmů, jako je Labyrint, Temný krystal nebo i Nekonečný příběh. Oproti nim je zasazena do světa podobnějšího tomu našemu a postrádá epický příběh. Já ji mám však nejraději. Pustila jsem si ji po dlouhých letech a užila jsem si to snad více než v dětství. Hodně jsem se nasmála a velmi mě bavilo toulat se divokými severskými lesy, seznamovat se s roztomilými i děsivými kouzelnými bytostmi i schovávat se v jeskyni s rebelskými dětmi, které měly dost dosavadního života a v sobě navzájem nalezly příslib lepší budoucnosti. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

"Co-co-co-copak to děláš, po-po-po-potvůrko po-po-po-podivná?" I když už jsem trochu odrostlejšího věku, tahle fantasy pohádka je výborná a má i poměrně slušné triky. Odcitovanou větu jsme si pak s přáteli říkali při každé příležitosti, k níž se hodila. :) Příběh je svým způsobem roztomilý, obě děti tak trochu loupežnicky svérázné, prostě příjemná pohodovka, která určitě zaujme i dospělé. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)

Související novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)

Reklama

Reklama