Rogue One: Star Wars Story

Mickey Mouse strikes back. První dvě třetiny filmu by de facto mohl natočit kdokoliv a stále by to vypadlo stejně genericky. Ve finální půlhodině se sice emoce ždímou na maximum, ale už je zkrátka pozdě – vlak jménem „Nejlepší Hvězdné války od Epizody V“ je nenávratně pryč. Místo něj dorazili Avengers předaleké galaxie. Proč riskovat jako kdysi Lucas, který se při druhé návštěvě svého světa tak žalostně spálil? Proč riskovat, když recept na uspokojivou týmovku máme už jednou napsaný? Protože občas je třeba udělat i krok vzad, abyste se mohli posunout dopředu. Nejhorší je stát na místě, opakovat to samé znovu a znovu, doufajíc, že to bude stačit. Osudovost okamžiků, mrazení v zátylku a pamětihodnost napříč generacemi – ať už v dobrém či zlém – zaniká pod koly Disneyho továrny. O to víc mě děsí, že to muselo odnést zrovna Star Wars. (14.12.2016)

Je skvělé, jak je to jiné, drsnější, špinavější, není to zaměřené na pár vyvolených polobohů, hodně se tu umírá a konec je výborný. A nejzásadnější rozdíl tkví v tom, že Stormtroopeři se zde několikrát trefí! Ale tuhle poctu stejně většinou nechají na těch Deathtrooperech. Problém je, že jsou to první Star Wars, u kterých jsem se skoro celou dobu nudil. Jednak kvůli postavám bez špetky charismatu, jednak kvůli známému výsledku a také i kvůli několika hloupým akčním momentům. Především ale obsahově a informativně toho snímek mnoho nenabízí. Camea známých postav mě, i přes viditelně digitální vzhled, potěšila. Z téhle technologie jde docela hrůza. Jednak nebude mít další generace herců co žrát (respektive je nebude nikdo znát, protože místo nich bude digitální Tom Hanks), ale hlavně deepfake. Michael Giacchino zvolil solidní kompromis mezi Williamsem a něčím méně výbušným a v pár momentech nezapomněl ani na známé melodie. Vesmírné srážky byly fajn, ale trochu je kalí fakt, že ty lodě vydrží jakékoliv střely díky štítům, ale obyčejný analogový náraz je rozmetá na cucky. Doporučil bych tedy rebelům, ať si vyrobí také nějaké nelaserové zbraně a bude po problému. Cením, že jsou to jiné Star Wars. Akorát je teda problém v tom, že je to snímek originální v rámci Star Wars, ale nebýt to Star Wars, tak je to neskutečně obyčejné akční sci-fi s výbornou vizuální stránkou. (29.09.2020)

My, kteří víme, že plány Hvězdy Smrti ve skutečnosti ukradl Kyle Katarn za pomoci své řídící agentky/operátorky Jan Ors, jsme při zveřejnění jména hlavní hrdinky pochopitelně ucítili určitou šanci na to, že by se po přechodu práv na Star Wars do rukou studia Disney mohly ledy pohnout směrem od naprosté ignorance špičkových her zasazených do univerza "A long time ago, in a galaxy far, far away...", zvlášť když se ví, že Disneymu nejde o nic jiného než o peníze, a Star Wars hry představují asi nejlepší příklady toho, jak kvalitní mohou být hry založené na filmové předloze. Dvě hodiny a pět minut od začátku "stárwórsového příběhu" jsou ale mé naděje opět ty tam. Rogue One nemá nic společného se zejména příběhovou kvalitou her, ani s obvyklou "náladou" Star Wars, a představuje - zcela očekávatelně, vzhledem k tomu, že Epizoda IV - uzavřenou kapitolu. Tedy doufejme, že uzavřenou. Proč? Protože na jednu stranu se Gareth Edwards pokouší budovat atmosféru "temnějšího, špinavějšího" boje proti Impériu, ale na druhou stranu na nás hrne typická klišé (co myslíte, když někdo spadne na kokos a leží jako mrtvý, a o pár minut později je jediný, kdo může zachránit situaci, byl nebo nebyl skutečně mrtvý?;)), a výsledkem je v podstatě generická Dirty Dozen podívaná, u které vás může zajímat leda tak to, kdo (pokud vůbec někdo) zůstane na konci naživu. Ovšem nenechte se mýlit - ne že by byli jednotliví hrdinové nějak zajímaví - jelikož jich je tolik, nemají mezi všemi těmi přestřelkami a vesmírnými bitvami prostor, aby se mohli rozvinout do něčeho víc, než do scénáristických šablon. Ale prostě vás zajímá výsledné skóre v životech, když už tedy potenciálně skoro čtyřicet let víte, že mise byla úspěšná:) Kdyby nešlo o film ze světa Star Wars, zapadl by jako žánrovka, ozvláštněná jen tím, že se v ní někdo neustále za něco omlouvá. Pokud chcete sdělovat poselství, fakt k tomu nejde používat Star Wars. To už se líp hodí South Park. A opravdu, opravdu se přimlouvám, nechte už Petera Cushinga odpočívat v pokoji. I když se úroveň animace od Epizody III posunula hodně dopředu, pořád to ještě není tak docela ono, i když grafici vyvinou obrovskou snahu. A když ji nevyvinou, jako v případě Carrie Fisher, je to ještě pořád docela peklo:) A s touto pozitivní myšlenkou se konečně loučím a dávám 60% s minimální šancí na reprízu. (10.08.2017)

Ona to není bezpečná recyklace viděného, k prasknutí nacpaná líbivoučkými vykalkulovanými tipy na reklamní předměty ukuchtěnými bandou duševně mrtvých kravaťáků v konferenční místnosti Disneyho? Mmt, ono to má dokonce i původní příběh zaměřený na oběti válce, a ani světelným mečem tam nikdo furt nemává? Kacířství a nejhorší Kosmické války ze všech! Na tyhle půjdu už jen třikrát. Dneska. (18.12.2016)

Jak to celé shrnout? Prostě skrz naskrz obyčejné. Zisk především, chladné, bez nápadu, bez emocí. Žádná filmová událost. Star Wars jsou přesně 40 let totálně výnosnou a silnou značkou, Lucas pro mnohé polobohem, fantazie a sny diváků tehdy i roky poté se protáčely na maximum. Jenže za mě měl tenhle svět zůstat právě v 70. a 80. letech. Děj nestrhne, režie je těžkopádná, vtahy mezi postavami mdlé. Kvantita, nýbrž kvalita. Několik vymazlených scén si přesto odneseme, ale na 133 minut a takovou legendu je to zatraceně málo. Finále fajn. Jinak další prázdný popcorn. A to se na nás hrne další. (22.04.2017)