Sleep

Komentář napíšu asi ke všem Warholovým filmům jen jeden. Všechny filmy mají totiž dost faktorů společných na to, abych je ohodnotil všechny stejně. Můj postoj k nim je až překvapivě neutrální, takže jsem tomu naflákal 3***. Jak to taky chcete hodnotit, že?... Nejsem znalec avantgardy, takže ani nemám s čím srovnávat, Sleep jsem vydržel sledovat asi 5 minut (cca dvě převalení), Empire asi 10 (žádná změna) a i z těch Screen testů jsem málokterej zhlédl celý (s výjimkou Lou Reeda a kokainu). Haircut mi ze všeho nejvíc připomněl pokusy bratří Lumierů někdy z roku 1895:) a Kiss, Blow Job nebo Eat ve mě bohužel také nedokázaly probudit žádné větší emoce. Jednou z nejzajímavějších věci na tom tedy je rychlost promítání 16 obrázků za vteřinu. Chápu přibližně Warholovy záměry (snad?) ale hodnotit se to dost dobře nedá - ani dobře, ani špatně. (22.02.2009)

Stejně jako všechny Warholovy experimentální filmy, se i Spánek těžko hodnotí. V podstatě nekoukatelný záběr (viděla jsem cca 10 minut) u kterého vím, že se na celý stejně nikdy nepodívám. Nicméně hodnotím nápad, který mi připadá skvělý. Trochu mě mrzí, jak nízko to tu všichni hodnotí, jak chcete pochopit současné umění, když nejste schopni přijmout 40.let starý film? Viděno na výstavě Andy Warhol-Motion pictures v galerii Rudolfinum. Btw taky mám záznam svého spánku a je mnohem zajímavější. (22.02.2009)

-= Část tvorby budoucího pana pop-arta jsem zhlédl na výstavě s názvem 'Andy Warhol - Motion pictures' v pražské galerii Rudolfinum. Očividně někteří uživatelé nepochopili význam slov 'experimentální' či 'avantgardní umění', tudíž jsem se rozhodl počiny aspoň ohodnotit (více méně z uměleckého hlediska). =- Nápad natočit pár hodin záznamu svého milence je prostě parádní, unikátní (a přitom taková blbost:)) a hlavně pro mnohé (koukám okolo) pobuřující. Výborně. :D A ta smyčka uprostřed je prostě výsměch nadevše. (10.02.2009)

Jeden z nejlepších artů! Plný zvratů a zajímavých vyústění. V podstatě mohu říci, že co hodinu se tam něco stane. Tedy se dočkáme minimálně pěti hlavních dějových změn. K tomu se váže mnoho podružných příběhů, tu chaoticky působících, tu epikou oplývajících. Do toho ty pády se skály! Úžasné. Průlety nad krajinou, bitva s jednorožci, vítězství, slavnostní defilé na Marsu - to vše jsou hlavní pilíře tohoto snímku. Je možné, že si v tom každý najde něco jiného, dost možná k tomu dopomůže skutečnost, že celou dobu vizuálně vnímáte jen spícího člověka. Musíte jít ale do hloubky. Do jeho mysli. Film náročný i pro ty nejdrsnější kopáče. (28.08.2013)

Někdo používá při své práci klece, které lze zavěsit ke stropu, či dřevěné kříže (zdravím do "perverzního" nebe Helmuta Newtona), někdo má zase úchylku na filmy, jejichž experimentálnost hraničí se slovy voyerství a demence. Mezi ně patří kupříkladu Andy Warhol, který tímto snímkem zapříčinil mnohým filmovým nadšencům mozkové disfunkce (lze rozumět i jako: prohnali si kulkou hlavu). Já nevím, hodnotit Andyho perverznosti je jako ostrakizovat bezdomovce za to, že není movitý. Prostě on si postavil hlavu (nebo si postavil něco jiného?) a zapřemýšlel. Pravdou je, že 321 minut na zjištění je dlouhá doba, ale potřeboval bych nějaký vysvětlení z hůry, které by mi pomohlo. Nebo Ibalgin na hlavu. Každopádně nápad dobrý a jako ukázka avantgardy snad ještě lepší. (23.06.2009)