Reklama

Reklama

Dáma ve zlatém

  • Velká Británie Woman in Gold (více)
Trailer 1

Dáma ve zlatém vypráví pozoruhodný skutečný příběh ženy, která se rozhodla dosáhnout spravedlnosti a za každou cenu bojovat o dědictví, které její rodině právem náleželo. Šedesát let poté, co byla za druhé světové války nucena utéct z milované Vídně, se Maria Altmannová (Helen Mirren) rozhodne získat zpět rodinný majetek, který jí byl zabaven nacisty. Patří k němu i umělecká díla nevyčíslitelné hodnoty, mezi jinými i slavný portrét Adele Bloch-Bauerové I. od Gustava Klimta, který se stal národním pokladem. Za svého právního zástupce si vybere ne velmi zkušeného, ale o to odvážnějšího, mladého muže Randyho Schönberga (Ryan Reynolds). Spolu se pustí do zdlouhavého a náročného soudního sporu s rakouskou vládou a Nejvyšším soudem USA, který se nakonec stane jedním z nejznámějších restitučních sporů v historii. (Forum Film CZ)

(více)

Videa (12)

Trailer 1

Recenze (216)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Kde nestačili Clooneyho památkáři, musí nastoupit soudní cesta.. Restituční drama oslabené o hloupá klišé (přelíčení dostává přednost před prasklou plodovou vodou, právník u památníku holocaustu zjišťuje, že to nedělá pro peníze) a některé vcelku zbytečné fabulace (ve skutečnosti vše inicioval žurnalista Czernin, Maria opustila Vídeň až po smrti svého otce). Uštěpačná Mirren velmi dobrá, stejně jako na malém prostoru Brühl, ovšem Reynolds dostal roli asi jen proto, že vlezl nahý za Weinsteinem do vířivky. Ke Curtisovým filmem poněkud opomíjenému ekonomickému pozadí je nutno podotknout, že Portrét Adele Bloch-Bauer II koupila na aukci Christie´s Oprah Winfrey a za deset let jej se ziskem přes 60 milionů dolarů prodala čínskému soukromému sběrateli. Bude sequel Dáma ve vatě..? ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Prostředí jako takové už z podstaty nabízí zajímavý námět na příběh. Židovské příběhy z období obou válek totiž nejsou nikdy k zahození a většinou jsou plné neuvěřitelných emocí. Ne ale v případě filmu Dáma ve zlatém, kde se promítají dvě příběhové linky. Jedna ze současnosti a druhá z minulosti. Ta z minulosti je odvedená poměrně dobře a nemám na ní výtku. Ta ze současnosti je ale šíleně nezáživná a ten soudní proces tomu dodal korunu. Ve výsledku nezbývá nic jiného, než přijmout s vděkem alespoň solidní herecké výkony. Jenže to je také to jediné, co u tohoto filmu stojí za povšimnutí. ()

Reklama

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Ohavné komentáre znudených dandy užívateľov, ktorí už všetko videli a nič nie je hodné pochvaly, užívateľov, pre ktorých sú komentáre plné bonmotov dôležitejšie než to, čo komentujú, ma znechucovali a dlho odrádzali od zhliadnutia tohto filmu. Aj ja dokážem začať napr. slovami "Ako Maria Altmann vymenila tetu za umývačku riadu". Portrét Adele Bloch-Bauer je však natoľko geniálny i na samotného Klimta (kto chce vedieť prečo, nech sa spýta), že som si ho napokon pozrel. Ten film chce evidentne riešiť morálne otázky (a vôbec nie jednoduché), prečo na nich neskúsiť odpovedať? Filmárčina je to slušná, dej napínavý, scenár miestami málo originálny a šablónovitý. Čo teda spomínané mimofilmové aspekty? V pani Altmannovej musela zovrieť krv, keď uvidela "visieť" svoju tetu v rakúskom múzeu. To isté sa stane Slovákom, keď navštívia stredoveké oddelenie Maďarskej národnej galérie a uvidia komentované prehliadky prezentujúce slovenské gotické oltáre ako "Ungarische Kunst". Ale čo s tým? V európskych múzeách je nemalé percento umeleckých diel, ktoré pôvodne patrili židom. Neviem si predstaviť, že by sa teraz všetko to európske kultúrne dedičstvo malo sťahovať do Ameriky. Respektíve viem, ale radšej na to nechcem myslieť. Morálka znamená i dostatočnú inteligenciu potrebnú na posudzovanie vecí v širších súvislostiach, čo pani Altmanovej (síce naštvanej právom) bohužiaľ chýbala. "Teta so mnou teraz poletí do Ameriky tak, ako som tam vtedy letela ja," hovorí na konci filmu. Strašne by ma zaujímalo, či by tá neuveriteľná Adele naozaj chcela opustiť krajinu, ktorá ju uctievala a stále uctieva ako národný poklad, hoci dobre vie, že bola židovkou. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

To, co by se podle obsahu mohlo jevit jako zajímavé právní drama o navrácení slavné Klimtovy „Zhulené transky“ právoplatným majitelům, není nakonec nic jiného, než další tendenční, rektobolné, demagogické židácké píárko a reklama na holou kost. Škaredí a hrabiví židé však v Holyúdu vůbec, ale vůbec nejsou, a tak sledujeme příběh roztomile ironické, skromné a sympatické židovské babičky, mimochodem fantasticky ztvárněné Mirenovic Helenkou, která to má sice všechno těžce v piči, avšak bytostně touží, aby jí bylo výhradně, ale fuckt výhradně z úcty k jejím předkům, tolik postiženým nacistickým holocaustem, vráceno její rodinné dědictví. A když se to náhodou nepovede, tak mrdup, bude akorát smutná, že byla pošpiněna památka její tolik trpící tety, jíž skolila meningitida, když ještě Hitler stával se štětkou na štaflích, tatínka, kterého trefil šlak hned po anšlusu Rakouska, a maminky a strýčka, co proživořili válku v nelidských podmínkách švýcarského blahobytu a pošli mnoho let po ní přirozenou smrtí. Stařenka si tedy jen tak, v podstatě ze srandy, najme mantáckého židího právníka, mimochodem opravdu žalostně ztvárněného panem Gaynoldsem, který se ujme kauzy jako bokovky a úplně zadarmo, protože jakmile v Rakousku navštívil pomníček obětí holocaustu, strašně se najednou rozplakal, prozřel a morálka mu zavelela prodat veškerý majetek a pro bono dopřát své klientce zaslouženou spravedlnost. Nakonec po mnoha útrapách to všem těm zkurveným, nesympatickým Rakušákům, nacistům, antisionistům a popíračům společně těžce natřou a pravda s láskou zvítězí nad zlem, mamonem a pokrytectvím. No, Gébls by ten tklivý příběh nezfilmoval lépe, a když jen trochu zapátráte, máte chuť si po tomhle pustit tu O perníkové chaloupce. Ve skutečnosti totiž hned poté, co se v devadesátých letech minulého století náhle začaly zelené mozky v Rakousku vypořádávat s minulostí, zaslechla zdaleka ne až tak sympaticky vyhlížející baba nenažraná slovo restituce a šustění amerických prezidentů, okamžitě zařadila druhou kosmickou a evidentně jela cíleně po prachách jako slepice po flusu. Její tolik altruistický právník a sveřepý bojovník proti holé kosti měl od počátku smlouvu na 40 procent, a jakmile ta stará rakovina obratem střelila všechen ten vymodlený odkaz za 300 míčů v dolarech, jen co se dotkl americké půdy, přišel si milý a ani trochu vypočítavý jeliman na krásně kulatých 120. Ale to už je, milé děti, úplně jiná pohádka, kterou však bratři Vajštanové nikdy produkovat nebudou, neboť ti chtějí světu ukazovat jen pravdivé a ani trochu propagandisticko – demagogické příběhy. Hezky natočená, dobře zahraná, avšak unylá, místy otravná a hlavně naprosto amorální a manipulativní propagace těch tolik kůl pejzů a obřízek. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Recenze nakonec nejsou tak pochvalné, jak jsem původně čekala, ale to mě neodradilo a navzdory jim jsem si film užila. Má oblíbená Helen Mirren byla jako vždy úžasná, přesto mě více bavila linka z jejího mládí a války. Celkově je film tak trochu soudní drama, tak trochu napínavá detektivka, tak trochu válečné drama... Nic z toho není pořádně, a přece mi to ve výsledku vůbec nevadilo. Líbilo se mi to, nenudila jsem se a užívala si to od začátku do konce. ()

Galerie (72)

Zajímavosti (7)

  • Natáčania filmu sa zúčastnili aj členovia slovenského Klubu vojenskej histórie Carpathia. (Johnny.ARN)
  • Novinář Hubertus Czernin (1956 - 2006), kterého ve filmu hraje Daniel Brühl. je přímým potomkem českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic. (Morholt)
  • Odhadem 100 000 uměleckých děl odcizených nacisty nebylo nikdy vráceno jejich právoplatným majitelům. (mrborn2lose)

Související novinky

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

19.03.2016

Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (více)

Reklama

Reklama