Režie:
Walter SallesScénář:
Jose RiveraKamera:
Eric GautierHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Gael García Bernal, Rodrigo de la Serna, Mía Maestro, Mercedes Morán, Sergio Boris, Matías Strafe, Bárbara Lombardo, Antonella Costa, Alberto Granado (více)Obsahy(1)
Je mu třiadvacet, studuje medicínu - a ještě netuší, že vstoupí do dějin jako Ernesto Che Guevara. S kamarádem Albertem Granadem se vypraví na cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Píše se rok 1952 a před nimi není nic jiného než volná silnice - bez turistů, hotelů a map, jen s čerstvým větrem v zádech. Dostat se z Argentiny až do Venezuely, to je sen, který výlet dlouhý 8000 kilometrů mění v realitu. Snímek inspirovaly Guevarovy deníky Notas de viaje a Granadova kniha Con el Che por America Latina. Záměrně apolitický pohled pro nás objevuje Guevaru jako ikonu, jež jako by se na film obtiskla z čistě vypraného trička: jen oklikou totiž připomíná postavu příštího kubánského revolucionáře. Film získal Cenu BAFTA a François Chalais Award a Cenu ekumenické poroty na MFF v Cannes 2004. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Taková latinsko-americká sociálně-politicko kritická road movie. Užijme si krásy latinské Ameriky s Ernestem a Albertem (vždyť kolik z nás se tam kdy dostane, že)! A co na tom, že jeden z těch chlápků na motorce je budoucí revolucionář Che Guevara? Film nebyl tak špatný, ani těžkopádný. Jednostranný a povrchní snad, ke konci dosti útočil na city, ale co? Na Gaela Garciu Bernala bych se vydržela němě dívat, i kdyby tam celé 2 hodiny jenom stál a čučel do zdi...;) ()
Tři holky sledují Motocyklové deníky, z toho dvě říkají, že se nudí a kdy se to rozjede. Ta třetí (já) se pořád ptá jestli to myslí vážně a "vždyť to není vůbec nudný" a nechybělo ani "on je tak krásnej". Film jsem ještě druhý den vstřebávala a přemýšlela jsem, jestli byl ten Che Guevara teda hodnej nebo ne. ()
Je sice hezké, že se tvůrcům skvěle podařilo vykreslit krásy jižní Ameriky jako Machu Picchu, poušť Atacama či Amazonii. Záběry jsou to opravdu nádherné a jsou zpestřením filmu. Jenže jak už tady bylo řečeno, Che je tady vykreslován jako nějaký mírumilovný a o spravedlnost usilující student. Realita je naprosto odlišná a nejsem schopen byť jen chvilku začít přemýšlet o tom, že on byl vlastně takový, jak nám ho vykreslují tvůrci Motocyklových deníků. Jeho myšlenky jsou mi naprosto cizí a odporné. Odsoudím tím sice celý film, který určitě po stránce filmové takové hodnocení nezaslouží, protože při sledování tohoto filmu jsem se opravdu nenudil a místy i zasmál (což při faktu, že se jedná o film zachycující Che Guevaru, působí trochu ironicky)... ()
"Tohle není pohádka o velkých činech, tohle je kousek příběhu dvou životů, jednoho okamžiku, kterým společně prošli cestu se společnými očekáváními a sny ..." Pro mě nesmírně zajímavá životní etapa slavného Argentince El Che, natočená podle stejnojmenné knihy, kterou sám vydal ze svých zápisků a z dopisů pořízených po více jak desetitisíci kilometrové toulce Amerikou. Těžkého astmatika dokázal Gael García zahrát opravdu mistrně a z hudby Gustava Santaolalla mám zimomriavky ještě teď. ()
O Guevarovi jsem nevěděl zbla nic, jen že to byl jakýsi slavný pobočník Castra při Kubánské revoluci. Od Diarios de motocicleta jsem očekával poměrně hodně a to asi byla chyba. Tato očekávání ještě navýšil silně pohodově povedený začátek, na který navazovala velmi dobrá první hodina s krásnými přírodními sceneriémi. Bohužel po příjezdu do Peru se film sesype jak domeček z karet a stane se z něj natahovaná nuda, ačkoli jsem v ní žádnou zde zmíněnou propagandu neviděl. O Guevarovi toho stále moc nevím, jen že to byl jakýsi slavný pobočník Castra při Kubánské revoluci a byl zastřelen agenty FBI. ()
Galerie (32)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (6)
- Skutečný pár jezdil na britských motocyklech Norton International, jednoválcových “pětistovkách“. Ve filmu skutečně použili restaurované Nortony s výjimkou “nehod“, kdy se jezdilo na upravených maskovaných Suzuki. Nortony se jinak přestaly vyrábět v roce 1977. (džanik)
- Navzdory tomu, že film vychází z argentinské knihy o kubánsko-argentinské legendě a byl natočen s mexickým a argentinským hercem ve španělštině, tak na mnoha festivalech po celém světě reprezentoval Brazílii. Brazilský je na filmu “pouze“ režisér, Walter Salles. (džanik)
- Ve scéně s Ernestem a Albertem v chilském měděném dole Chuquicamata předák křičí, že důl není žádná turistická atrakce. V dnešní době však ano. (džanik)
Reklama