Thor: Ragnarok

Nemusím ani moc přimhouřit oko (ehm), abych s klidným svědomím napsal, že mě třetí Thor nadchl. Je velmi zábavný, svěží, neokoukaný, svůj... A přitom to není až taková laserová disco parodie, jak by se mohlo z ukázek zdát, nýbrž regulérní a v mnoha ohledech důležitá kapitola ze života Boha hromu. Naprosto všechny postavy jsou zajímavé, žádná není navíc a nikdo není otravný (tady bych rád vyzdvihl hlavně Lokiho a Grandmastera v podání skvělého Jeffa Goldbluma), Hela s tváří dobře se bavící Cate Blanchett byla sázka na jistotu. A ještě jeden postřeh - také Hulk je zábavný, ovšem Bruce Banner je ještě zábavnější, což se Marvelu dosud nepovedlo. Taika Waititi mě zkrátka mile překvapil, jde mu humor i nápaditá akce (to, co předvede v úvodu s Mjolnirem, trumfne celý předchozí film), všechno to navíc krásně vypadá a díky retro hudbě Marka Mothersbaugha to má až výjimečný šmrnc. (28.10.2017)

Kašlat na rozdírání duše, kašlat na temnotu. Let's enjoy the ride. Po famózních druhých Strážcích přilétá v kosmické lodi z odpadků novozélandský šprýmař Taika Waititi, aby divadelní prkennost a mytologickou sošnost Thora přetavil ve značně lidský portrét namakaného narcise, který má daddy issues a je chorobně závislý na své falické chloubě, obřím kladivu. Marvel si tenhle vážně nevážný styl osahal ve třetím Iron Manovi a díky Strážcům už ví, že lidi chtějí útěk, retro a nesmyslné mimozemské světy obývané výstředními hromadami hornin a dalšími roztodivnými homunkuly. Třetí Thor tak připomíná euforickou osmibitovou arkádu, která sice používá k pohybu jen osy X a Y, ale i na nich si užijete dost frků, špílců a akčních eskapád. Není to bez chyb, Hemsworth se občas tak snaží, až se pitvoří, syndrom co minutu vtip přeje i hlušším místům. Navíc Thor nemá zdaleka tak elegantní zápletku, kde se tradiční světoničitelský motiv přetavuje v dojemnou výpověď o rodinných vztazích jako druzí Guardians. Mondénní štětka Hela je docela zábavná, ale všechno kolem ní je spíš zoufale generické, takže nahromaděná erupce energie v závěru nakonec zase směřuje k okoukaným klišátkům. Taika je naštěstí skoro vždycky doprovodí nějakým plnotučným ironickým podražením nohou, které vrátí do vesmíru rovnováhu. Chtěli jste prázdnou, namachrovanou, přitom sebevědomě kousavou podívanou? Tak tady máte tuplovanou porci. (27.10.2017)

Hromovládce má v mém diváckém srdci svoje pevné místo a jeho první dobrodružství pro mě zůstává jedním z nejlepších zážitků nejen v rámci jednoho vesmíru, ale i v komiksových adaptacích obecně. A zatímco kritická obec má se všemi díly problém, pro mě zůstává Thorova trilogie kvalitativně nejvyrovnanější sérií MCU. Ať už se jí totiž chopil kdokoli a ať už se žánrově rozkračovala od romantiky přes drama až po fantasy, vždycky jsem nad ní žasl. A žasnu i napotřetí, protože nálada opouští dosud vedoucí love story, nebojí se odstraňovat známé postavy a přesto královsky kráčí k nejvyššímu hodnocení. Dýchají z ní totiž veškeré ingredience fantasy žánru, přidává se k nim jednoznačně nejlepší akce v sérii, neuplyne pár minut, abych se nezačal smát a Hemsworth s Hiddlestonem pro svoje charaktery očividně dýchají. Něco mi říká, že je Ragnarok pro klasického Thora koncem, ale o to radši jsem, že se příběh uzavírá takhle triumfálně. (26.10.2017)

Barevné, vtipné a do toho i zvláštním způsobem osudové. Thor se konečně našel a je tím tahounem, který jeho sólovky potřebovaly. Waititi do filmu narval neskutečnou režisérskou osobitost, která převrací žánrová pravidla na podobné úrovni jako Strážci Galaxie (ne vždy povedeněji, ale nebojí se přitlačit na pilu). Dětinské fotky dokonale sedí k videoherní atmosféře i nově představeným planetám. Inspirace Planetou Hulk je očividná jen si hrdinové prohodili role. Hláškuje se jako o život, akce je nápaditá (kladivo konečně dostane prostor) a hravá. Cate je tady kus a hraje dobře, ale moc prostoru se jí nedostává. Neskutečná péče je věnována i vedlejším postavám (divadelní scénka) a drtič Korg si září kdykoliv je na scéně. Ragnarok nemůže fungovat samostatně, zároveň nepůsobí jako finále trilogie - na to je moc rozverný, přesto je nejlepším filmem o Thorovi, který jsme dosud na plátnech viděli. (28.10.2017)

Marvel Cinematic Universe funguje- Už 10 let. Za tu dobu vzniklo již 17 filmů a právě sedmnáctým je Thor: Ragnarok. Režíroval Novozélanďan Taika Waititi jehož předchozí film Hon na pačlověky byl sice fajn ale nic světoborného. Jako zázrakem však Taika dokázal dát Thorovi novou tvář. Thor: Ragnarok je závěr trilogie úplně stejně jako Iron Man 3 či Captain America: Občanská válka. Stejně jako Iron Man tak i Captain America si za svou trilogii (a eskapády v Avengers) prošly vývojem a stejně tak je na tom i Thor. Thor dospěl. Není to už to nafoukané princátko z prvního dílu ale sečtělý bojovník jenž se snaží zachránit svůj lid. Je mu jasné, že nyní je to právě on kdo musí svůj lid zachránit a vézt. Pořád si není jistý svým vztahem s bratrem Lokim, který ho stále klame kdy může, právě si prošel bolavým rozchodem a navíc se dozvídá staré rodinné tajemství. A navíc přijde o svojí dlouhou kadeř! Thor: Ragnarok má úžasnou stylizaci připomínající 80. léta, dospělejší humor a především hudbu Marka Mothersbaugha která výborně funguje a především při titulkách zkrátí čekání na potitulkové scény. Waititi s Marvelem navíc dokázali udělat propracovanější postavu i z Hulka který má duši! Sice duší pětiletého dítěte ale i tak duši! Banner je v Hulka změněn za 2 roky a jakmile se vrátí, dochází mu, že jakmile se znovu změní v Hulka možná to bude naposled. Výborná je i Valkýra v podání Tessy Thompson která je zlomenou bojovníci závislou na alkoholu a teprve Thor se musí snažit dostat jí zpět na světlou stranu síly. Geniální je i Jeff Goldblum v roli Velkomistra, velitele planety Sakaar který je tak šílený, že by na něj byl pyšný i Joker v podání Healtha Ledgera. Thor: Ragnarok má navíc velmi silného padoucha- A tím je Hela. S Helou se váže jedno velké tajemství a její motivace je uvěřitelná. Sice je šílená a nedonutí vás jí milovat ale má motivaci. Charakterním vývojem si projde i Skurge v podání Karla Urbana který je celý film rozpolcený na jaké straně vlastně být. Thor: Ragnarok je celkově uzavřený film který odkazuje velmi málo. Waititi však dokáže velmi dobře zakomponovat různé odkazy na zbytek světa: Třeba geniálně zasazené cameo Doctora Strange či opět úžasné cameo Stana Leeho. Waititi to dokázal- Natočil ´´jiný´´ marvelácký film který výborně šlape po celou dobu a donutí pobroukávat si u Imigrant Songu od Led Zeppelin. Po Strážcích Galaxie Vol. 2 či Spider-Manu: Homecoming service jedná o další solidní bombu roku 2017. Přeju tomu každý dolar jelikož se jedná o pravděpodobně největší experiment, který Marvel spáchal. A Taika Waititiho budu sledovat, jeho celovečerní Akira by totiž mohla být solidní! Viděno v kině: 3x (26.10.2017)