Thor: Ragnarok

uaáá áá áh.. Uáá ááá áh. We come from the land of Ice and Snow... Ok, není moc lepších songů, které by se hodily jako doprovod k bitce komiksovejch, severskejch božstev víc, než Immigrant song, budiž mu chvála neskonalá. A tvůrcům taky, protože se, jak vidno, už fakt nebojí hodit do AAA filmu totální stylizaci osmdesátkového komiksu, který je sice osvěženej dnešním budováním příběhu, ale pořád s dost neonovou a barevnou duší. Je to zábavné, vtipné a perfektně fungující (ovšem klidně bych si do žil dal zas nějakou marvelovku, která bude trochu vážnější) a jestli tu něco hapruje, tak je to trochu jalové finále, které má poměrně málo zapamatovatelných momentů a zejtra na ten digitální bordel zapomenu /a přesto o dva řády lepší, jak gigibordel u Batman v Superman/. (04.02.2018)

Kladivo, svaly, hyperaktivní styl, hodně barev. Jinak nic nového pod sluncem, naopak nudné postavy, ukecanost v každém koutu, nijaké napětí, žádný zajímavý oblouk, spíš jen mdlé pokusy o drama a vesměs dětinský humor. Pro marveláckého nefandu holt další dvě prozívané hodinky - moje blbost, snad se už konečně poučím. Prostě hodně velký balík peněz, spousta ksichtů komiksového universa Marvelu, osmdesátkový vizuál nebo soundtrack ještě jaro nedělají. (27.05.2018)

No to byl teda úlet :D Thor: Ragnarok je zatím asi nejbláznivějším filmem z MCU. Je to jako nějaká barevná, ulítlá mega party, kde každý přijde v praštěném kostýmu, kde se podávají drinky všech barev a účinků a tečou všemi proudy, a o níž by se Vám mohlo leda tak zdát:) Když jsem v kině viděla trailer na Ragnarok, nemyslela jsem si, že pecka od Zeppelinů, Immigrant Song, která v něm zazněla, bude přenesena i do samotného filmu. Vrcholná bitva za doprovodu této písničky je epická, stylová a cool as f*ck. Co se týká Marvelovských filmů, dávám přednost vážnější notě, s přímým, ale umírněným humorem. Toto pokračování Thora mi přišlo místy až příliš přeplácané a uvalené, zbytečně až křečovitě komediální. Což je trochu škoda, protože jakmile došlo na nějaké vážnější scény, dokázaly být důležité a zásadní, jak to Marvel umí. Zejména mezi Thorem a Lokim. Ragnarok beru jako bláznivý barevný trip před tím, než se MCU začne hroutit a rozpadat a ty nejlepší postavy, jaké kdy kdo vymyslel a ztvárnil, budou čekat tragické osudy. Thor přišel o kladivo, o oko a nakonec i o vlasy, které mu mimochodem ostříhal Stan Lee. Kdo by to byl řekl, že jednou bude pravidelné Stanovo cameo tak zásadní:) Hemswortha zde v jedné scéně uvidíme half naked, takže muži i ženy mohou jen tiše obdivovat a vzdychat:) After credits scene dává tušit, že už se to blíží... Bůh ochraňuj všechny postavy MCU. (03.03.2018)

Překvapivě důmyslně epizodicky vystavěná hříčka, která pracuje pod pláštíkem SF&F komedie na průsečíku řady žánrových vzorců, s nimiž Marvel Cinematic Universe obcuje. To obnáší spoustu rozpustilých gagů a epizodek v rámci dvou delších, souběžně rozvíjených vyprávěcích oblouků. ____ V něčem mi THOR: RAGNAROK strukturně připomněl výstavbu SOUBOJE TITÁNŮ: dva relativně autonomní oblouky (za sebou, ne souběžně zapuštěné do sebe), epizodická struktura uvnitř nich, hustá síť transtextuálních citací a titán na závěr. SOUBOJ TITÁNŮ ale natočili v době, kdy nadsázka byla spíše vnitřně naznačovaná a bezelstnějším divákům, kteří si nechtěli kazit dramatickou zkušenost ironickým čtením, poskytoval možnost vnímat jej jako relativně vážné dílo (srov. též rané bondovky či první trilogie STAR WARS). ____ Podobně postupoval i Keneth Branagh v prvním THOROVI, zatímco THOR: RAGNAROK tuhle rovinu naopak účelně rozbíjí a hraje s otevřenou sebeuvědomělostí doslova od prvních záběrů, v čemž mu dost napomáhá i klíčové plus (nejen) marvelovských komiksových filmů: skvělí herci. ____ Žijeme totiž v době, kdy i nejlepší, nejzkušenější či nejváženější herci a herečky napříč generacemi pronášejí ve srandovních kostýmech/schovaní pod pixely naprosto obskurní repliky v rámci fikčních světů s ujetými pravidly a děním následujícím nejprovařenější vývojová schémata - a nejenže jim podobná angažmá nezničí kariéru a točí je souběžně se zcela nežánrovou uměleckou produkcí, ale právě díky nim jsou tato dílka leckdy okouzlující. ____ Ve filmu THOR: RAGNAROK je třeba i na primitivním Hulkovi vidět, jak výborný a s citem pro přesné načasování je Ruffalo pod nánosem senzorů. Jinak řečeno, kdyby ve všech těch filmech nehráli tak dobří herci - a kdyby MCU tak důmyslně nepracovalo s žánrovým portfoliem, v čemž do značné míry imituje systém studiové výroby ve třicátých letech -, bylo by zřejmě poněkud vyčerpávající je pravidelně sledovat. ____ (Jo, pro řadu diváků je tomu i dobrým hercům a rozpustilému vypravěčství navzdory, ale je třeba si uvědomit, že ještě docela nedávno bylo i mezi popkulturně vstřícnými intelektuály přípustnější přiznat četbu D. Steelové než DAREDEVILA.) (29.10.2017)

Jedna z nejlepších Marvelovek. Nejenže je dílo neuvěřitelně nápadité z hlediska akce, ale hlavně příběhově se zde ze všech děl posuneme snad nejvíce a Infinity War je tím naservírováno jako na talíři. Zaujaly mne především skvěle napsané hlavní postavy, v jejichž čele stojí na jedné straně barikády Hela, jako adept na záporáka roku a na straně druhé kdo jiný než Thor, který zaznamenal neuvěřitelný posun po fyzické i psychické stránce. Ostatní postavy však také nejsou k zahození a MCU tak okoření představením celého nového světa a k tomu sympatické vedlejší postavy jako je třeba Grandmaster, Valkýra a nebo ten balvan se švábem. Ti se starají především o humorné doplňky a jde jim to vážně skvěle. Dalšími dokonalostmi jsou samozřejmě akční scény na jejichž pozadí obvykle hraje nějaká ta vypalovačka od AC/DC. Z nichž je nejpozoruhodnější asi nezapomenutelný střet Thora s Hulkem. Nuž prostě jsem si Rangnaroka užil ve všech směrech a momentálně pro mě představuje úctyhodné druhé místo v žebříčku MCU děl. PS: A na závěr ještě potitulková scéna ,,I feel like everything is gonna work out fine"(mám pocit že všechno dobře dopadne) :D 97% (27.08.2021)