Personal Shopper

Koprodukční psychologické drama s bídnou atmosférou, které chce být zároveň thrillerem a trochu i mysteriózním horrorem, částečně zachraňuje sympatický pokus o pointu. Jako celek film není příliš srozumitelný, což je paradoxní, když režisér Assayas je zároveň i autorem scénáře. Dalším paradoxem je výkon Kristen Stewart, která na jednu stranu táhne sama celý film, v dramatických scénách ovšem až trapně přehrává a pro svoji postavu se jí moc nedaří vyprodukovat dostatečně silné lidské emoce. 59% (01.05.2017)

Kdyby nebylo poslední půlhodiny moje hodnocení by bylo velice negativní. Kristen Stewart aka chodící deprese je sice krásná, ale já nemám prostě ráda zdeptaný holky, které svým výrazem, ať chtě nebo nechtě říkají, že jim ublížil celý svět. To jen poznámka na začátek. Každopádně jsem opravdu moc nevěděla, co mám v tomto filmu vlastně hledat. Scény s duchy a ektoplazmou mi v rámci okolního příběhu nesedly, nadšení z smskovací scény taky nechápu a celé to pro mě do určitého momentu bylo takové nemastné, neslané, spací. Když se budu bavit o té poslední půlhodině, určitě zvedla moje hodnocení a vylepšila můj dojem. Závěr krásně napíná a přesto nechá diváka v nevědomí a nechá ho bádat, co tím chtěl autor říct. Tyhle konce zároveň miluju i nenávidím. Ale kvůli té předešlé nudě výš než na tři silné jít nemůžu. (25.07.2017)

Assayas velmi důmyslně klame. Když vytvoří dramatickou nebo hororově děsivou scénu, která diváka napíná tradičním způsobem, tak ji utne a posune film jinam, protože tenhle druh působení jej nezajímá. Zajímá jej něco jiného – průřez různorodých, celkem nečekaných rovin, které se významově střetávají v nejistém prostoru. Způsob, jak pracuje v tomhle filmu s nadpřirozenem, mi - pro mě překvapivě - připomíná filmy Kyioshi Kurosawy (náznakovost v mizanscéně, nejistota interpretace a náhlý vpád jasnosti na hranici parodie, který je ovšem zvláštně děsivý). (12.01.2019)

Tady se těžko píše komentář bez spoilerů. Odmítám myšlenku, že tajuplné a nedořečené se automaticky stává hluboké a psychologické. Je tu příliš mnoho indicií, ze kterých vyplývá, že Maureen truchlí a tápe a neví co se sebou a proto se upíná na schopnosti svého bratra, který měl ve všem jasno. Zároveň mystické a hororové scény jsou sice působivé, ale díky "reálným" scénám se dají racionálně vysvětlit. Krom tedy bratra za oknem a hotelových dveří - které mi tak ale přijdou jen jako pokus o zmatení diváka a snahu vyvolat kontroverzi tam, kde není potřeba. Kdyby Personal Shopper byl bez těchto efektů, pouze o osamělosti, nenaplněných snech a truchlení za zemřelé, ve kterém by režisér rozvíjel vnitřní psychologii postav rafinovaněji než utíkáním k nevysvětlitelnému nadpřirozenu, byl by pro mne mnohem zajímavější, přemýšlivější a působivější. Ale možná jsem to jenom já. *buch* (10.05.2017)

Tri rozne filmy v jednom baleni a ani jeden z nich nie je ziadna vyhra. Pretoze v hororovych castiach su duchovia z caspera, thrillerova cast je malo rafinovana a dramaticka prilis chladna. A ja vazne nemam pri takto nudnych filmoch chut desifrovat, co to malo cele symbolizovat. Zachranuje to tak iba vynikajuca kirsten stewart, par posobivych momentov a prijemny WTF zaver 5/10 (27.01.2018)